Organizátoři výstavy považovali architekta za mrtvého

Pořadatelé výstavy Brněnští židovští architekti se dopustili pořádného faux pas. Architekta Endre Steinera považovali za mrtvého a vůbec je nenapadlo, že může být ještě naživu. Když skupina nadšenců připravovala výstavu Brněnští židovští architekti, narazili na jméno Endre Steiner. Mysleli si, že je dávno mrtev, stejně jako všichni ostatní tvůrci, kteří mezi válkami přispěli k proslulosti brněnské funkcionalistické architektury. Ve skutečnosti Endre Steiner stále žije, a to v penzionu pro důchodce nedaleko Atlanty v USA.

Endre Steiner  
Narozen 22. srpna 1908 v Dunajské Stredě na Slovensku. V Prešově vystudoval "reálku" a poté v Bratislavě Magyar Ravall institut. Brněnskou německou techniku dokončil v roce 1932. V letech 1931-1934 praktikoval v ateliéru známého architekta Arnošta Wiesnera. Od roku 1934 měl vlastní ateliér, působil jako spoluvydavatel a redaktor časopisu Forum, časopis pre umenie, stavbu a interier, kde publikoval četné články. Kromě projektů obytných budov se zabýval návrhy interiérů. Před válkou z Brna odešel do Bratislavy, po válce opustil Evropu a usadil se v USA. Dnes žije v penzionu pro důchodce u Atlanty.

Zdroj: Brněnští židovští architekti, výstava a katalog

"Neměli jsme o něm žádné zprávy, předpokládali jsme, že je po smrti," říká jeden z autorů Ivan Wahla. "Jsme překvapeni, je to zázrak," říká jeho kolega, brněnský architekt Jan Sapák.

V době, kdy měli o Steinerovi jen velmi kusé informace, nechali autoři výstavy napsat na výstavní panel k jeho jménu následující text: "Roku 1940 byl transportován do neznámého koncentračního tábora. Je naděje, že válku přežil a roku 1948 odešel do Izraele."

Autoři výstavy jsou zjištěním, že pamětník žije, nadšeni: může totiž svými vzpomínkami připomenout polozapomenutou historii meziválečného Brna, ale i historii holocaustu v Česku, a především na Slovensku. "Hned jsme mu poslali katalog výstavy a dopis. Kdyby odpověděl a třeba i přijel, bylo by to úžasné," říká Sapák.

Steiner se narodil v roce 1908, dnes je mu tedy třiadevadesát let. Autoři výstavy se o něm dozvěděli náhodou, navíc v době, kdy katalog i samotná výstava byly dávno připraveny. Jeden brněnský lékař se s ním totiž setkal a informoval je o něm.

Přestože Steiner patřil k významným meziválečným architektům, po válce to v Brně vypadalo, že se po něm slehla zem. Na výstavě se přitom objevilo jeho jméno vedle jmen legendárních architektů jako Arnošt Wiesner, Otto Eisler či Zikmund Kerekes. Jeden z domů, jehož je autorem, je součástí brněnské hlavní třídy, České ulice. Působil jako architekt i na Slovensku, tam stavěl především v Bratislavě.

"Jeho architektonická tvorba je určitě zajímavá, i když za ní vidím jakousi snahu vytěžit například z pozemku, co nejvíc. Ten člověk vůbec musel být nesmírně zdatný. Určitě si uměl zařídit svůj život. Přežil válku a zachránil se dost neobyčejným způsobem, neutekl, žil mezi nacisty a korumpoval je. To svědčí o jeho přístupu k životu," říká Sapák.

Steiner zastavoval deportace slovenských Židů
Jenže brněnský architekt nakonec proslul něčím jiným než architekturou. Za války, kdy žil na Slovensku, se stal členem takzvané Pracovní skupiny, neoficiální organizace slovenských Židů, která zejména vysokými úplatky přesvědčovala úředníky Slovenského státu, aby se pokusili zabránit transportům Židů do vyhlazovacích táborů. Členové Pracovní skupiny věřili, že se jim podařilo zastavit deportace Židů ze Slovenska na dva roky: od podzimu 1942 až do vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944. Na jejich činnost ale existovaly rozporuplné názory, ne všichni s takovouto spoluprací s nacisty souhlasili. Dnes je Steiner posledním žijícím členem Pracovní skupiny.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video