Na konci října v Česku legálně pobývalo 491 871 cizinců. Z nich víc než čtvrtinu tvořili Ukrajinci, víc než pětinu pak Slováci a 12 procent Vietnamci.
Migranti většinou do ČR jezdí za prací, studiem, podnikáním a rodinou. Od poloviny loňského června, kdy začaly kvůli mezinárodní situaci zostřené policejní kontroly, do sobotní půlnoci zadrželi policisté v Česku celkem 3 780 cizinců bez řádných dokladů včetně dětí. Ve čtyřech zařízeních pro zajištění migrantů s kapacitou 1 230 míst pobývá nyní 82 osob.
Podle ředitele OPU Martina Rozumka se úroveň společnosti pozná podle toho, jak se chová k znevýhodněným a zranitelným. Česká migrační politika v přístupu k migrantům, dodržování jejich práv i ve slušnosti selhává, uvádí OPU. Podotýká, že cizinci v ČR často pracují v profesích, kde chybějí síly a o které Češi nestojí.
„Demografický výhled naší společnosti je hrozivý. Cizince naléhavě potřebují nejenom naše firmy, ale i nemocnice, vědecká pracoviště, vysoké školy, máme-li tedy za cíl být konkurenceschopnou zemí založenou na vzdělání a nikoli nacionalistickým podprůměrným zapadákovem,“ uvedl Martin Rozumek.
Komplikace při získávání víz
Problémy mají cizinci podle OPU už při získávání víz. Do registračního systému Visapoint se mnohým podaří zapsat jen díky úplatkům. „Týká se to našich ambasád v mnoha zemích - například na Ukrajině, ve Vietnamu či Mongolsku. Vzniká tak třeba u Vietnamců závislost na zprostředkovatelích a vysoké zadlužení,“ uvedla organizace. Podle ní se pak cizinci kvůli dluhům stávají obětí vykořisťování, a to i na léta. Registrační systém komplikuje situaci i přistěhovalcům, kteří v Česku žijí a chtějí si přivézt rodinu. Neulehčuje ji ani firmám, které shánějí pracovní síly, píše OPU.
Podle jejích zástupců české úřady kladou překážky i lidem, kteří v zemi dlouhodobě žijí a pracují. Týká se to například prodlužování pobytu, slučování rodin či vydávání povolení k trvalému pobytu. Spolky, které pomáhají cizincům, kritizují dlouhodobě i nemožnost zapojit se do veřejného zdravotního pojištění. Cizinci si totiž musí platit pojištění komerční. Podle expertů na problematiku migrace a některých akademiků do Česka přijíždějí ale hlavně mladší zdraví lidé, kteří by do systému přispívali, přitom by z něj nečerpali.
Organizace na pomoc cizincům kritizují i přístup politiků. Podle nich se na adresu uprchlíků, kteří v Česku téměř nejsou, vyjadřují tvrdě i „vysoce postavení politici ze stran založených na solidaritě“.
Víc než polovina cizinců - 55 procent, kteří v Česku žijí legálně, má povolení k trvalému pobytu. Na konci října smělo v ČR žít trvale 271 551 lidí ze zahraničí. Trvalý pobyt měly v Česku téměř tři čtvrtiny ze 109 243 Ukrajinců.
Uprchlíků podle mezinárodních konvencí bylo v říjnu v Česku 12. Za prvních deset letošních měsíců úřady obdržely 145 žádostí o mezinárodní ochranu. Zhruba třetinu podali Ukrajinci. Druhou nejpočetnější skupinou žadatelů byli Kubánci, celkem jich útočiště v Česku hledalo 11.
