Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sýrie stále nedoložila zničení yperitu, říká šéf chemických inspektorů

  11:25aktualizováno  11:25
Dostaly se chemické zbraně syrského režimu do rukou Islámského státu? Ředitel Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Ahmet Üzümcü v rozhovoru pro iDNES.cz říká, že pro to není důkaz. Do dneška podle něj bylo zničeno 98 procent syrského chemického arzenálu.

Snímek z 21. srpna 2013 ukazuje podle rebelů muže, který byl zasažen nervovým plynem. Záchranáři mu podávají potřebný kyslík. Vzbouřenci tvrdí, že bomby s nervovým plynem na předměstí Damašku svrhly vládní jednotky. | foto: Reuters

Je možné, že mohly chemické zbraně syrského režimu skončit v rukou Islámského státu, jak se začalo spekulovat loni na podzim?
Byly tu jisté zprávy, že se Islámskému státu podařilo získat chemické zbraně, ale není pro to jediný důkaz. Žádný takový jsme neviděli. Syrská vláda v minulosti ani nyní nehlásila jediný případ, že by Islámský stát získal přístup k jejím skladům chemických zbraní. Domníváme se tedy, že všechny byly skladovány na vládou kontrolovaném území.

Syrské chemické zbraně

Občanská válka v Sýrii se v dubnu přehoupne do pátého roku a situace v zemi je stále méně přehledná. Vládní vojska Bašára Asada od loňského roku čelí mimo opozičních bojovníků také hrozbě jménem Islámský stát, který vyhlásil na území Sýrie a Iráku chalífát.

Na podzim roku 2013 se syrský režim pod mezinárodním tlakem po útoku sarinem na damašském předměstí Ghúta, při němž zahynulo asi 1 500 lidí (více o tom zde), kvapně začal zbavovat svého chemického arzenálu. S tím, jak ale sunnitští radikálové dobývali další a další území, objevily se loni na podzim nepotvrzené zprávy o útoku islamistů chemickými zbraněmi severně od Bagdádu.

Krátce po zahájení likvidace syrského arzenálu byla Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní oceněna Nobelovou cenou míru (podrobnosti zde).

Pokud by islamisté získali přístup k chemickému arzenálu, jak technicky náročné je jeho použití?
Docela obtížné. Samotná výroba je možná jednodušší, ale použití je už relativně složité a předpokládá jisté znalosti, stejně tak jako přeprava.

Kalkuluje OPCW s možnými ztrátami na životech, pokud by se chemické zbraně dostali do rukou islamistů?
Ne, nepracovali jsme s žádnými takovýmito odhady. Látky používané k výrobě chemických zbraní byly již ze Sýrie odstraněny, takže riziko, že by tyto zbraně padly do rukou Islámského státu, pominulo.

Nicméně, nejen v konfliktních zónách, ale kdekoliv na světě panují obavy z použití chemických zbraní teroristickými organizacemi. Nepředpokládám, že by se tak stalo, ale ta hrozba tu je. Je třeba ji mít na paměti a měla by být přijata veškerá možná opatření k tomu, aby tomu se tak nestalo.

Zničeno bylo 98 procent syrských chemických zbraní

Jakými chemickými zbraněmi anebo látkami k jejich výrobě vlastně syrský režim disponoval, než se jich začal zbavovat?
V Sýrii byly s jednou výjimkou látky, které byly součástí takzvaných binárních chemických zbraní a musely by být namíchány a naplněny do munice před použitím. To nám velmi usnadnilo práci, protože jsme byli schopni je odvézt pryč ze země v kontejnerech, v kterých byly skladovány. Pokud to bylo nezbytné, z bezpečnostních důvodů byly přebaleny nebo vloženy do nových obalů. Výjimkou je jen yperit, který byl připraven rovnou k použití.

Kolik chemických zbraní a látek na jejich výrobu Damašek přiznal?
Než se Sýrie připojila k úmluvě (Úmluva o zákazu vývoje, výroby,
hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení, Sýrie se připojila v září 2013 pozn. red.),
existovaly jisté odhady jejích zásob chemických zbraní. Pohybovaly se okolo tisíce tun. Sýrie deklarovala 1 300 tun a uvedla, že 300 tun yperitu zničila ještě před připojením se k úmluvě. To dává dohromady 1 600 tun.

Jaká část z tohoto množství již byla zničena?
Nyní je 98 procent všech chemických látek, které byly odvezeny pryč ze země, zničeno. Zbývají dvě procenta a věřím, že i ona budou brzy zničena. Bude to dokončeno velmi brzy.

Generální ředitel Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Ahmet Üzümcü přednášel v pražském Černínském paláci (16. února 2015).

Generální ředitel Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Ahmet Üzümcü přednášel v pražském Černínském paláci (16. února 2015).

A ta dvě procenta? Co brání jejich likvidaci?
Nejde o problém po technické stránce, ale spíš o bezpečnostní opatření. Jedná se o fluorovodík, který je silnou žíravinou. Rozleptává i kontejnery, takže zde jde skutečně o bezpečnostní opatření.

Jak si ale můžete být jisti, že jsou to skutečně všechny chemické zbraně, které syrský režim má?
Zřídili jsme menší tým odborníků, kteří vznesli a dosud vznášejí dotazy na syrské úřady ve snaze zjistit, zdali existují ještě nějaké přístupy k chemickým zbraním, které nebyly deklarovány. Tento proces stále probíhá. Tým dosud uskutečnil šest inspekcí a další je čeká v březnu.

Nemůžu tedy vlastně říct, že by bylo všechno deklarováno, a nemůžu ani říct, že by něco nebylo deklarováno. To nejsem schopen říct obecně o kterékoli zemi. Máme zvláštní mechanismus inspekcí, který samozřejmě funguje i v případě Sýrie. Pokud jedna členská země vyjádří vážné podezření o možném vlastnictví chemických zbraní jiné země, tak má možnost požádat, abych vyslal v krátké době inspektory, kteří prověří, jestli jsou dotyčná obvinění pravdivá, či nikoliv.

Jaká je spolupráce se syrskými úřady? Spolupracují, nebo jste se setkali i s tím, že vás někam odmítly pustit?
Syrské úřady jsou v tomto ohledu nápomocné, hlavním problémem je ale dokumentace. Nejsou nám například schopni předložit dokumenty dokazující zničení yperitu. Naši experti proto zpovídají, samozřejmě se souhlasem syrských úřadů, důstojníky či úředníky podílející se na syrském programu chemických zbraní. Skrze tyto rozhovory se snažíme zjistit, jestli by tu mohly být nějaké záležitosti, které syrská deklarace nezahrnuje.

Damašek měl třetí největší zásoby po USA a Rusku

Jak velké byly syrské zásoby chemických zbraní a látek na jejich výrobu ve srovnání s jinými zeměmi?
Řekl bych, že měla poměrně velké. Spojené státy a Ruská federace mají sice samozřejmě větší zásoby, ale pokud se podíváme na další státy, které jimi disponují, tak Sýrie měla třetí největší zásoby po USA a Rusku.

Jak dlouho trvalo syrskému režimu, než tyto zásoby vytvořil?
To přesně nevíme. Sýrie svůj program vývoje chemických zbraní zahájila v 70. letech, ale nevíme, jak dlouho jí trvalo, než vytvořila takovéto zásoby. Byla také schopna vyvinout k tomuto účelu vlastní technologii.

Je syrský režim aktuálně schopný vyrobit si nové chemické zbraně?
U každého státu je velice těžké určit, jestli má program na výrobu chemických zbraní. V dnešním světě je ale zároveň obtížné takovou činnost skrývat. Potřebujete nějaké suroviny, z nichž chemické zbraně vyrobíte, potřebujete dobře vybavené zařízení, aby fungovalo a mohli jste v něm měnit látky na zbraně. Toto vše dělá program vývoje a výroby chemických zbraní, aniž by se na něj přišlo, poměrně obtížným.

Fotogalerie

Ví se, kolik lidí po použití chemických zbraní už zemřelo za téměř čtyři roky občanské války v Sýrii? 
Má se za to, že jen na následky užití sarinu během několika málo hodin zemřelo asi 1 500 lidí. Použití chloru na třech různých místech v Sýrii, což jsme ale nebyli schopni potvrdit, je pak uváděno jako příčina smrti třinácti lidí. Nevíme také, co se například stalo v Chan al-Assalu nedaleko Aleppa, kolik lidí tam bylo zabito. Syrské úřady tvrdí, že při použití chemických zbraní opozicí zemřelo deset vládních vojáků. Je velice těžké zjistit, kolik lidí bylo takto skutečně zabito.

Zmínil jste asi 1 500 obětí útoku sarinem. Ty zahynuly v srpnu 2013 v Ghútě. OPCW krátce poté jednoznačně prokázala použití sarinu, ale už ne to, kdo byl viníkem. Proč?
To bylo v době, kdy Sýrie ještě nebyla členem OPCW, a v takových případech není možné použít naše vyšetřovací metody. Byl proto použit mechanismus postupu přes generálního tajemníka OSN. Použití sarinu v srpnu 2013 vyšetřoval dvanáctičlenný tým vedený švédskými odborníky dosazenými generálním tajemníkem. Tři z nich byli ze Světové zdravotnické organizace a devět z Organizace pro zákaz chemických zbraní.

Na základě vzorků, které získali, jsme byli schopni identifikovat použití sarinu. K určení pachatelů tohoto útoku se ale mandát této mise nevztahoval. Je k tomu potřeba forenzní expertízy, kterou naši odborníci neměli k dispozici, a k forenznímu vyšetřování nebyl mandát Rady bezpečnosti. Takže zůstalo u určení toho, co bylo použito, jestli to byla chemikálie a případně jaká.

Jedy likvidovalo na palubě americké lodi asi 60 expertů

Záhy po útoku v Ghútě Damašek pod mezinárodním tlakem souhlasil zbavit se svého chemického arzenálu. Jak samotná likvidace vypadala?
Likvidace proběhla ve velmi krátkém čase, za méně než jeden rok. Vše začalo v říjnu 2013 a samotný převoz látek byl zahájen o něco později, když bylo poskytnuto vybavení pro transport. Část se uskutečnila na palubě lodi Cape Ray (více o tom zde), řada jiných chemikálií byla ale zničena v průmyslových závodech. To, co se ovšem dělo na Cape Ray, bylo poměrně inovativním řešením. Jelikož žádná země nebyla schopna umožnit proces likvidace látek, jako je yperit, na svém území, přišli Američané s nápadem, že bude poprvé likvidace probíhat na moři.

Kolik lidí se podílelo na likvidaci chemikálií přímo na palubě lodi?
Myslím, že na palubě bylo asi 60 expertů. Na lodi byli také čtyři naši odborníci, aby mohli monitorovat a potvrdit zničení látek. Někteří ochránci životního prostředí byli tou dobou poměrně znepokojeni tím, že by mohlo dojít k nějakým únikům z lodi. Ujistili jsme je ale, že se tak nestane, a likvidaci proběhla bez jakýchkoli úniků do moře.

Jaké byly celkové náklady na likvidaci syrského chemického arzenálu?
To nevíme. Několikrát jsem na to byl tázán, ale je velmi těžké říci jakýkoli odhad, protože netušíme, jakou částku utratily Spojené státy a další země, které k procesu přispěly. Ruská federace a Spojené státy poskytly významné množství vybavení, Norsko a Dánsko zajistily námořní dopravu a pět dalších zemí poskytlo námořní eskortu.

Spojené státy také poskytly loď, na které byla nainstalována neutralizační zařízení. Aby bylo toto vše možné provést, bylo pochopitelně kromě vybavení třeba také jisté finanční podpory. Do našeho svěřeneckého fondu přispělo 35 zemí, včetně České republiky.

A jak přispěl k likvidaci samotný syrský režim?
Syrský režim deklaroval už na začátku, že nebude schopen financovat nic, co se týče jeho programu chemických zbraní. Poskytl jistou bezpečnostní podporu a zajistil dopravu k přístavům, ale finančně se jinak nepodílel.

Použití chemických zbraní Kyjevem hlásili i separatisté

Byla tu také jistá obvinění, že byly chemické zbraně nasazeny i v konfliktu na východní Ukrajině. Separatisté z jejich použití obvinili Kyjev (podrobnosti se dočtete zde). Jsou na Ukrajině chemické zbraně?
Ne, Ukrajina je naší členskou zemí a její povinností je nemít žádné chemické zbraně. A pokud víme, nejsou na Ukrajině žádné zásoby chemických zbraní. Viděl jsem tyto zprávy v médiích, ale nedostali jsme o tom žádné oficiální informace přímo z Ukrajiny.

Takže je zcela nereálné, aby byly použity chemické zbraně na východní Ukrajině, jak tvrdili separatisté?
Ano, mělo by.

A hrozí aktuálně v některém jiném konfliktu, že by mohly být použity nějaké chemické zbraně?
Řekl bych, že použití chemických zbraní kteroukoli ze zemí je obecně čím dál méně pravděpodobné a na mezinárodní úrovni v tomto ohledu panuje vysoké porozumění. Silnou odezvu vyvolal útok v Ghútě. Myslím si, že i pro státy, které nejsou členy úmluvy, je to velmi málo pravděpodobné.

Záběry trpících Syřanů po předloňském srpnovém útoku v Damašku:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.