Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Orbitální stanice Mir zanikla

  15:20aktualizováno  15:20
Úlomky ruské orbitální stanice Mir dvě minuty před sedmou hodinou ranní středoevropského času dopadly do Tichého oceánu. Naprostá většina stanice podle plánu shořela v atmosféře, na zemský povrch se zřítily jen některé trosky. Nebyly hlášeny žádné mimořádné události.
Úlomky Miru proletěly kolem ostrovů Fidži. Podle svědků jejich let provázel kouř. "My jsme viděli pět nebo šest fragmentů a obrovský kouř. Trvalo to tak 10 až 15 sekund," řekl fotograf agentury Reuters Mark Baker. "Bylo to nad našimi hlavami, pod mraky. Byl to zážitek."

ON-LINE ROZHOVOR O MIRU s odborníkem na kosmonautiku Antonínem Vítkem - čtěte ZDE.

Úlomky Miru osvětlily Fidži
Hořící trosky Miru osvětlily oblohu nad Fidži. Pozorovatelé na tomto souostroví viděli v dálce hořící úlomky padající do Tichého oceánu.

Skupina vědců, kosmonautů, kameramanů a platících nadšenců pozorovala závěrečné okamžiky vesmírného kolosu ze dvou letadel, přičemž tuto podívanou také filmovali.

Rajendra Prasad, ředitel meteorologické stanice v Nadi, v australském rozhlasu ABC uvedl, že na obloze bylo vidět tři velice jasné světelné body, které se rychle pohybovaly.

Ruští představitelé vesmírného programu označili řízený sestup Miru za bezvadný výkon. "Byla to příkladná operace a naši odborníci neudělali chybu v jediném kroku, ani o jeden milimetr. Svět se přesvědčil, že Rusko nejen umí postavit vesmírné objekty, ale také je řídit a předpovídat jejich pohyb. Rusko zůstane kosmickou velmocí," řekl ředitel Ruského úřadu pro letectví a vesmír Jurij Koptěv.
"Bylo to velice jasné, mnohem jasnější než je obvykle vidět, když letí letadlo. Pohybovalo se to velmi vysokou rychlostí," řekl Prasad.

"Bylo to něco, co si nemůžete nechat ujít. Byla to nádherná podívaná, na kterou my pozorovatelé nikdy nezapomeneme," dodal Prasad.

Byla to hladká operace, pochvalují si australané
Podle ruského střediska řízení měly trosky dopadnout v oblasti o poloměru 1500 kilometrů kolem bodu ležícího na 150. stupni západní zeměpisné délky a 40. stupni jižní zeměpisné šířky.

"Stalo se to přesně v oblasti, kterou předpověděla ruská vesmírná agentura," informoval David Templeman z krizového vedení. "Byla to velmi hladká operace," dodal.

Navzdory tomu však podle něho zůstává nepatrná pravděpodobnost, že trosky mohly zasáhnout vzdálené tichomořské ostrovy.

 

Pád Miru chápe svět jako velkou show

Austrálie: nemáme hlášeny žádné škody
Australské bezpečnostní úřady oznámily, že nezaznamenaly žádné škody způsobené padajícími troskami.

"Sestup se uskutečnil v oblasti, kde byl předpovězen. V této chvíli nemáme žádné zprávy o škodách," řekl David Templeman z australského krizového štábu, který měl monitorovat situaci pro případ, že by části Miru zasáhly Austrálii.

Stanice shořela v atmosféře
Mir v 6.44 SEČ vstoupil do hustých vrstev atmosféry, začal hořet a rozpadl se.

Ruské pozemní středisko kontroly letů oživilo její počítačový orientační systém a nasměrovalo celý komplex k sestupu na Zem. Při každém obletu Země měli kontroloři patnáct minut na to, aby se stanicí komunikovali. Jen tak mohli zabránit nekontrolovatelnému pádu.

 

Podrobné mapky cesty Miru

Detaily o Miru najdete na tomto webu

Mir naposledy zabrzdil
Středisko pro kontrolu vesmírných letů (CUP) v Koroljovu u Moskvy krátce po šesté hodině ranní středoevropského času iniciovalo poslední a rozhodující brzdný manévr Miru. Potřetí tak bylo aktivováno hnací ústrojí nákladní lodi Progress, která je se stanicí spojena. Informovalo o tom samotné CUP, která krátce po ukončení brzdného manévru s Mirem ztratilo kontakt.

Brzdný manévr trval 23 minut. Krátce poté se v CUP uzavřelo poslední komunikační okno a obrazovky se vyprázdnily. Během posledních minut existence stanice nešlo orbitální stanici monitorovat.

První příkaz ke zbrzdění Progressu vydalo středisko v 1.31 SEČ, kdy se stanice nacházela nad Indickým oceánem jižně od rovníku. Ve 3 hodiny SEČ dostala druhý impuls, který ji připravil na vstup do zemské atmosfér.

 Pád Miru byl pojištěn
Pro případ, že by se vesmírný komplex vychýlil z naplánované dráhy a způsobil nějakou škodu, sjednala Moskva u britské společnosti Lloyd's pojištění na 200 milionů dolarů. Ruští představitelé vesmírného programu označili řízený sestup Miru za bezvadný výkon, který umožní Rusku zůstat nadále kosmickou velmocí. Mir byl největším vesmírným tělesem, které kdy bylo zlikvidováno, jeho velikost a tvar znemožňovaly přesně předpovědět všechny operace.

Specialisté uctili Mir minutou ticha
Potopení stanice ocenila ruská oficiální místa. Ve vesmírném středisku v Koroljovu u Moskvy uctili specialisté památku Miru minutou ticha. Ruská veřejnost ale výzvy k podobným pietním akcím nevyslyšela. Rusové sledovaly zánik Miru se zájmem, ale bez větších emocí.

JAK MIR SHOŘÍ
* Animace avi (9 MB)
* Animace javascript

Oceán pohřbí Mir v pátek

Nová obava: zmutované plísně z Miru

Mir překonal všechna očekávání 
(o 15leté misi stanice na oběžné dráze)

Na pád Miru se připravovalo i Česko
Němečtí a rakouští vědci tvrdili, že zbytky mohou spadnout i na Evropu. Na možný pád Miru se proto připravovalo také Česko.

"Situaci monitorujeme. Kdyby existoval jen náznak toho, že bude země ohrožena troskami, určitě bychom o tom veřejnost včas informovali," řekl Jiří Hájek z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Podle Hájka čerpalo ministerstvo informace o pádu orbitální stanice z operačního centra ministerstva vnitra v Německu. "Každou hodinu dostáváme nové informace a v tuto chvíli rozhodně nebezpečí nehrozí," řekl mluvčí.

Přesto ministerstvo rozeslalo svým záchranným složkám zprávy, které o pádu Miru informují. Co přesně však záchranáři dostali za instrukce, vnitro zveřejnit nehodlá. "Není důvod tuto zprávu zveřejňovat. Je to taková naše svodka a není v ní nic zajímavého," ujistil Hájek.

Jak Mir zanikal

Mir vážící 135 tun klesl na oběžnou dráhu ve výši asi 250 kilometrů nad zemským povrchem. Poté se zažehly motory nákladní kosmické lodi Progress připojené ke stanici, které poslaly orbitální komplex do odlehlé oblasti jižního Pacifiku.
Japonský ministr neodjel kvůli Miru do USA
Japonské úřady informovaly obyvatele, že jejich země leží v předpokládané dráze řízeného stahování Miru z oběžné dráhy.

Ministr obrany Tošicugu Saitó kvůli tomu odložil plánovanou návštěvu Spojených států, aby byl v době řízeného pádu doma se spolupobčany. Rusko pochopitelně zdůrazňovalo, že Mir bude řízen tak, aby dopadl na širé moře.

Vláda v Tokiu oznámila, že věří, že Mir bez problémů skončí v oceánu, ale zároveň připustila, že musí být připravena na všechny možné eventuality.

Bálo se i Německo, Rakousko a Austrálie
Australský list The Weekend napsal, že úřady se připravují na možnost, že zbytky stanice Mir dopadnou tento měsíc na australské území. Australská správa pro bezpečnost civilního letectví už varovala piloty, že dráhu Miru k Zemi bude obtížné přesněji stanovit.

Rakouská kosmická agentura upozornila, že

RYCHLOST MIRU PO ZÁVĚREČNÉM MANÉVRU

Ve výšce 120.0 km při vstupu do atmosféry rychlost 28 252 km/h

Ve výšce 83.0 km 28 412 km/h bez brzdícího vlivu atmosféry

jednotlivé úlomky Miru mohou dopadnout i na území alpské republiky.

"Teoreticky může být na jih od 52,6 stupně severní šířky - tedy asi od Berlína - zasaženo kterékoli území, ovšem jedině za předpokladu, že by cílený pád pomocí brzdných manévrů nevyšel," řekl v pátek agentuře APA Erwin Mondre z kosmické agentury.

Němečtí vědci varovali, že i při řízeném sestupu mohou zbytky orbitální stanice Mir dopadnout na území některých evropských zemí.

PLÁN NA POSLEDNÍ DNY MIRU

2001-22-03

Přepojení řídicího systému SUD [=sistema upravlenija dviženijem] z pasivního do aktivního režimu.

2001-23-03

00:32:28 UT: Korekční manévr. Zahájen bude nad Indickým oceánem poblíže Seychellských ostrovů a bude pokračovat během letu severovýchodním směrem přes Indii, Nepal, Čínu a východní část Mongolska k jižnímu cípu Kamčatky, kde bude ukončen. Výsledná dráha bude mít výšku 187 až 218 km.

02:00:51 UT: Korekční manévr. Začne nad jižním Atlantikem, pokračovat bude přes Afriku po Přední Východ. Výsledná dráha bude mít výšku 159 až 217 km.

05:08:14 UT: Poslední brzdicí manévr. Začne přibližně nad Libyí, pokračovat bude přes Středozemní moře, Turecko, Kaspické moře a Rusko a skončí nad mongolsko-čínskými hranicemi.

05:45:54 UT: Vstup do atmosféry ve výšce 120 km východně od Filipín. Zánik v oblasti jižního Tichého oceánu. Ve výšce kolem 110 až 100 km budou zničeny antény a sluneční panely, vlastní rozpad stanice působením aerodynamického ohřevu a aerodynamických sil započne ve výškách mezi 90 až 80 km a skončí ve výši mezi 50 až 40 km.

06:00:26 UT: Dopad zbytků Miru do Tichého oceánu. Počítá se sice s tím, že většina úlomků se roztaví a shoří v atmosféře, ale asi 1500 úlomků o celkové hmotnosti 20 až 25 tun dopadne na povrch oceánu. Rozměry dopadové elipsy se odhadují na 6000×200 km se středem v bodě o souřadnicích 47° j.š., 141° z.d. (závisí na konkrétních parametrech oběžné dráhy stanice bezprostředně před závěrečným manévrem). Bezpečnostní zóna je vymezena body o souřadnicích 53° j.š., 175° z.d. | 23° j.š., 175° z.d. | 23° j.š., 132° z.d. | 30° j.š., 127° z.d. | 30° j.š., 90° z.d. | 53° j.š., 90° z.d.

2001-28-03

Přirozený zánik bez manévrování (vypočteno z elementů z 2001-03-20).

Mapka ukazuje, kam by měl Mir dopadnout. V červeném rámečku je zvýrazněna oblast, kam dopadnou rozptýlené ohořelé zbytky orbitální stanice. Nad 15. stupněm jižní šířky má Mir vstoupit do atmosféry. Likvidace Miru je naplánována na 23. března.

Trosky stanice Mir směřujíci k Zemi byly zachyceny nad ostrovy Fidži. Úlomky orbitální stanice skončily bezpečně v Tichém oceánu (23. března 2001).

Trosky stanice Mir směřujíci k Zemi byly zachyceny nad ostrovy Fidži. Úlomky orbitální stanice skončily bezpečně v Tichém oceánu (23. března 2001).

Pracovníci kosmického řídícího střediska Koroljov stojí u modelu ruské orbitální stanice Mir. Trosky orbitální stanice se zřítily dvě minuty před sedmou hodinou do Tichého oceánu (23. března 2001).

Pohled do ruské řídící stanice v Koroljovu. Pracovníci a návštěvníci stanice pozorují na monitorech stanici Mir v době, kdy kosmická loď Progress "poslal" orbitální stanici k Zemi (23. března 2001).

Nález úlomku z ruské orbitální stanice Mir nahlásil místní radiostanici v Mansfieldu v americkém státě Ohio neznámý šprýmař. Na kukuřičném poli nedaleko města bylo poté nalezeno podivné těleso sestavené z ocelových barelů vybavené vyrovnávacími křidélky, rudým nápisem CCCP a kresbou symbolizující srp a kladivo. (23. března 2001)

Úlomky ruské orbitální stanice Mir dopadly 2 minuty před sedmou hodinou ranní středoevropského času do Tichého oceánu. Úlomky Miru proletěly kolem ostrovů Fidži, kde zkázu stanice pozorovaly desítky lidí. Podle svědků provázel zánik Miru kouř, 23. března 2001

Lidé na Fidži se dívají k obloze, kde se odehrává vesmírné divadlo. Po 15 letech přestala existovat orbitální stanice Mir, 23. března 2001

Lidé sledují na pláži fidžijského města Nadi hořící trosky ruské orbitální stanice Mir, která zanikla v sedm hodin ráno středoevropského času v atmosféře, 23.března 2001

Zářící nebe nad Tichým oceánem. Trosky ruské orbitální stanice Mir shořely v atmosféře u fidžijského města Nadi, 23. března 2001

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Isnilon Hapilon, vůdce filipínské pobočky Islámského státu na archivním snímku
Emír Islámského státu na Filipínách je po smrti, vojáci čistí Marawi

Definitivní porážka islamistů ve městě Marawi je otázkou několika dní, věří velitel filipínských ozbrojených sil generál Eduardo Ano. Vojáci v bojích na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.