Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Orbán vyhlíží referendum o kvótách. Vaz mu může zlomit nízká účast

  14:25aktualizováno  14:25
Maďarské voliče čeká v neděli referendum, v němž by měli podle přání předsedy vlády Viktora Orbána jednoznačně odmítnout povinné kvóty na přerozdělení migrantů mezi členské země EU. Hlasování je v podstatě prověrkou skutečné míry podpory premiérova kabinetu a jeho politiky u maďarské veřejnosti.

Je zjevné, že mnohaměsíční masivní protimigrační kampaň vedená vládou „své ovoce“ přinesla a velká většina Maďarů ve své zemi přistěhovalce, byť jde převážně o uprchlíky před válečnými konflikty, nechce. Orbán učinil z referenda otázku zachování svrchovanosti a kultury národa a země i ochrany před šířením terorismu islámských extremistů do Evropy.

Nebýt Maďarska, Evropa by byla mrtvá, kritizoval Evropskou komisi Orbán

Maďarsko už loni na podzim postavilo na svých hranicích se Srbskem a Chorvatskem ploty a bariéry s ostnatým drátem a zpřísnilo zákony i azylovou politiku s cílem zastavit vlnu migrantů valících se přes jeho území hlavně z Blízkého východu do Evropské unie.

Maďarská vláda je z Bruselu a z některých dalších západních metropolí ostře kritizovaná za svou tvrdou protimigrační politiku. Obhájci lidských práv mají úřadům za zlé vytlačování běženců z Maďarska, tresty vězení za ilegální překročení hranic i výrazně zkomplikované vyřizování žádostí o azyl.

Rázné NE! kvótám

Orbán veškeré kritiky rázně odmítá. Trvá na tom, že Maďarsko uzavřením hranic před ilegální migrací jen plní své povinnosti a chrání vnější hranice Evropské unie. Dokonce tvrdí, že nebýt Maďarska, Evropa, jak ji známe, by už neexistovala (psali jsme zde). Evropské komisi vyčítá neschopnost přijít s účinným řešením migrační krize, které by unii sjednocovalo, a nerozdělovalo, jak je tomu v případě kvót, které nebyly přijaty jednomyslně.

Fotogalerie

Loni v září je prosadila většina členských zemí EU na jednání ministrů vnitra přes nesouhlas části států, včetně zemí visegrádské skupiny, kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Je zřejmé, že většina hlasujících v neděli odpoví podle přání svého premiéra „ne“ na otázku, jež zní: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“ Už sama její formulace voličům mnoho možností na přemýšlení nedává. Není ovšem jasné, kolik lidí nakonec hlasovat přijde. K platnosti referenda je nutné, aby v něm odevzdalo platný hlas přes 50 procent registrovaných voličů.

Co bude po referendu?

Vláda si je dobře vědoma obvyklé nepříliš vysoké účasti v referendech, a proto byla kampaň tak intenzivní a důrazná. Podle odhadů médií na ni mohlo padnout přinejmenším 13 miliard forintů (1,1 miliardy korun). Vládní koalice vedená Orbánovou stranou Fidesz při loňských doplňovacích volbách přišla v parlamentu o dvoutřetinovou většinu, kterou měla od roku 2010, kdy se dostala k moci. Po dalších volbách v roce 2018 by Orbán tuto převahu chtěl mít v zákonodárném sboru opět a populistická politika namířená proti migrantům mu k tomu má dopomoci.

Postavme v Libyi gigantický tábor pro zadržené uprchlíky, nabádá Orbán EU

Otázkou je, co bude po referendu následovat. Vláda jen obecně slíbila, že výsledek platného hlasování se odrazí ve změnách právního řádu, včetně ústavy. Dá se také očekávat, že Budapešť začne ještě důrazněji volat po změně Lisabonské smlouvy z roku 2007, upravující fungování EU, směrem k posílení pravomocí členských států.

S neúspěchem ovšem Orbánův tým v žádném případě nepočítá, neboť i při nižším než požadovaném počtu platných hlasů očekává výrazné „ne“ kvótám. A v takovém případě nelze podle vládního mluvčího Zoltána Kovácse ani při neplatnosti referenda mluvit o nějakých rezignacích, jak se ozvalo z řad opozice.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.