I když politické strany voličům nyní servírují spíše levné pivo na mítincích a předhánějí se v negativní kampani, to, podle čeho by se voliči v prvé řadě měli ve volbách rozhodovat, je přece jen program.
Co tedy mohou voliči od stran očekávat, pokud se po volbách domluví na spolupráci ČSSD s komunisty, ODS s menšími pravicovými stranami, Paroubek s pravostředovými uskupeními nebo vznikne velká koalice?
Varianta 1: Vítězí ČSSD, menšinovou vládu tolerují komunisté
V případě tohoto (podle průzkumů veřejného mínění celkem pravděpodobného) scénáře je jisté, že padne rovná daň i poplatky u lékaře. Lidé s příjmem nad 100 tisíc měsíčně by podle socialistů měli platit vyšší daně, komunisté si přejí progresivní zdanění už u nižších příjmů. Daně by vzrostly i firmám, zato důchodci by dostali takzvané "třinácté důchody", které prosazuje hlavně Jiří Paroubek.
Sociálním demokratům zakazuje koalici s komunisty bohumínské usnesení, přesto by si i za menšinovou vládu rudí nechali zaplatit. Zpochybněna by byla existence Ústavu pro studium totalitních režimů i lustračního zákona, Česko by rozhodně nevysílalo více vojáků do zahraničí, spíše by stahovalo ty, kteří jsou nyní třeba v Afghánistánu.
Bezproblémově by se obě strany shodly na obnovení vyplácení nemocenské v prvních třech dnech, novomanželských půjčkách s podporou státu, bezplatném školství či prosazování obecného referenda. (více o povolebních plánech ČSSD najdete zde)
2. Většinu po volbách získají ODS a menší strany (například TOP 09, Věci veřejné a lidovci)
Ačkoli tomu předvolební preference nenahrávají, může se stát, že většinu ve Sněmovně nakonec "urvou" pravicové strany, i když bude třeba Paroubek se svou ČSSD první na pásce.
V takovém případě se nebudou zvyšovat daně firmám, pravicová koalice by rušila výjimky v daních a lidovci i Věci veřejné by ODS a TOP 09 tlačili k obnovení progresivního zdanění a společnému zdanění manželů.
ODS, TOP 09 i Věci veřejné by se shodly na zavedení nějaké formy školného na vysokých školách - přičemž ODS i Věci veřejné se kloní k "australskému modelu", kdy studenti školné platí až po studiu, v době, kdy se dostanou na určitou úroveň příjmů. Zdravotní poplatky by pravice nerušila, spíše by se diskutovalo o určitém zpoplatnění i některých zákroků. Zvýšení spoluúčasti pacientů jasně prosazuje TOP 09.
Se zpřísněním vyplácení sociálních dávek by museli počítat určitě ti, kdo by řádně neposílali své děti do školy. Strany by hledaly cestu k dalším úsporách kvůli snižování schodku rozpočtu. O důchodové reformě by ale pravice vyjednávala nejspíš i se sociální demokracií. (více o povolebních plánec ODS najdete zde)
3. ČSSD se domluví na spolupráci s menšími stranami (komunisté zůstanou mimo)
Vypadá to zatím spíše jako teoretická varianta, protože TOP 09 i Věci veřejné nechtějí spolupracovat se současným vedením ČSSD. Navíc pokud by zároveň existovala většina sociální demokracie s komunisty ve Sněmovně, mohlo by se dít "něco jiného", než na čem by se před tím domluvila vládní koalice.
Kdyby menší strany na spolupráci s oranžovými kývly, znamenalo by to zřejmě přinejmenším výrazné osekání poplatků u lékaře. Menší strany by tlačily na stanovení toho, co je standardní péče a na možnost připojištění za péči nadstandardní. Padla by rovná daň a bylo by obnoveno společné zdanění manželů.
Při jednání o důchodové reformě by menší strany tlačily na to, aby část odvodů mohla směřovat ve prospěch rodičů. To si přejí jak lidovci, tak TOP 09. Pokud by v levostředové koalici nebyli zelení, strany by se snadno dohodly na dostavbě Temelína. Pravděpodobně by se do hry také dostala přímá volba prezidenta, ale záleželo by na tom, zda její stoupenci dají dohromady ústavní většinu.
4. Krajní řešení - dohodnou se spolu ČSSD a ODS
Zatím se to dá zcela vyloučené, strany by k jednání o spolupráci mohl dohnat snad jen opakovaný volební pat a i v takovém případě by ve hře bylo spíš opakování voleb, než nějaká forma velké koalice, ať otevřené, či skryté (například ve formě úřednické vlády a la kabinet Jana Fischera).
Paroubek považuje velkou koalici za velmi nepravděpodobnou, volební lídr ODS Petr Nečas by upřednostnil předčasné volby.
Strany by v případě nutnosti dohody obou největších soupeřů jednaly zřejmě hlavně o změně parametrů voleb - tak, aby jejich vítěz mohl snáze sestavit vládu. Co se týče daní, jsou programy obou stran jako oheň a voda, shodly by se zřejmě jen na tom, že by se omezilo množství různých daňových výjimek. Pracovalo by se zřejmě na systému jednoho výběrového místa pro daně a další odvody.
Obě největší strany se shodují na tom, že by měla být odložena jednotná státní maturita v současné plánované podobě a že část příjmů z privatizace menšinového podílu v ČEZ by byla dána stranou kvůli penzijní reformě. ČSSD a ODS by se shodly na dostavbě Temelína.
Nepřekonatelný se zdá rozpor mezi oběma stranami v otázce placení poplatků u lékaře. Školné na VŠ by zavedeno nebylo a strany se zřejmě dokázaly domluvit i na kompromisu ohledně vysílání vojáků do zahraničí.
