Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Optimistická bublina nebo reálný základ

  0:01aktualizováno  0:01
Nedávná jednání ministra obrany Tvrdíka ve Spojených státech o případném zapojení České republiky do amerického programu protiraketové obrany nezůstaly bez domácí politické odezvy. Ta se nesla především v obecném duchu ovlivněném často ideologickým pohledem na americkou obrannou politiku – u KSČM negativním, u ODS pozitivním. Některé komentáře dokonce považují protiraketovou obranu a rozmístění některých jejich částí za radikální a levný způsob k zajištění protivzdušné obrany České republiky.

V době nového promýšlení alternativ zajištění této důležité součásti obranné politiky po nedávných záplavách, které odnesly mimo jiné i politickou průchodnost nákupu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen je to pochopitelné, avšak nemusí to být nutně rozumné.

Přílišná očekávání od projektu protiraketové obrany a možného rozmístění některých subsystémů na našem území jsou totiž v současné situaci předčasná, nevyřeší komplexně zabezpečení obrany českého vzdušného prostoru (o jiných způsobech použití leteckých prostředků, ať už pilotovaných nebo bezpilotních nemluvě) a v nejhorším případě mohou vést k efektu „bezpečnostního placeba“.

V takovém negativním případě by se čeští politici a občané spoléhali na ne zcela fungující systém, případně na ochranu proti hrozbám, které tento systém nemůže poskytnout.

Česká republika by měla zaujmout otevřený postoj k případné účasti v americkém projektu protiraketové obrany, ovšem musí si být vědoma i jeho omezení v současné době.

Republikánská administrativa prezidenta Bushe rozvíjí mnohem ambicióznější program protiraketové obrany, která by měla fungovat jako potenciálně globální systém založený na mnohovrstevnaté architektuře, využívající technologie a subsystémy na zemi, na vodě i ve vzduchu, schopné vyhodnotit rychle raketové nebezpečí a zasáhnout proti němu v celé trajektorii letu balistické rakety (nesoucí případně hlavice se ZHN).

Tento systém je ovšem i přes desetiletí výzkumu různých technologií stále ve fázi výzkumu, vývoje a testování technologií a subsystémů. Nejblíže operačnímu nasazení jsou systémy ochrany bojiště (podle smlouvy ABM charakterizované jako Theater Missile Defense, TMD), jako je např. vylepšená verze amerického systému Patriot, nebo americko-izraelský systém Arrow (ten již byl v Izraeli prohlášen za schopný bojového rozmístění).

U ostatních subsystémů a technologií nutných pro ochranu většího území (případně celého kontinentu, ať už by se jednalo o USA nebo Evropu) se nedá očekávat rozmístění dříve nežli po roce 2010, u některých technologií dokonce není stále jisté, zda budou v praxi fungovat.

Doposud stále v teoretické rovině je způsob bojové kontroly a řízení takového systému a míra vlivu spojenců  na jeho fungování, ať už v rámci NATO nebo mezi zapojenými spojenci a USA. Nadsazená očekávání rychlého rozmístění fungujícího systému protiraketové obrany, finančního efektu pro ČR, či transferu vyspělých technologií jsou tedy v současné situaci spíše předčasná.

Navíc se technologická stránka projektu a případné zapojení zahraničních partnerů teprve začíná ujasňovat v samotných Spojených státech. Po realistickém zhodnocení stavu technologické a výzkumné základny v oblasti protiraketové obrany je jasné, že za USA zaostává celá Evropa, o samostatné pozici ČR nemluvě.
Náš případný technologický příspěvek by byl velmi omezený a nacházel by se nejspíše v základním či aplikovaném výzkumu. Budoucnost má tedy spíše snaha jednotlivých českých subjektů o zapojení do transatlantických konsorcií, která se v současné době teprve vytvářejí.

Konkrétní projekty budou potom moci začít až po podepsání bilaterálních dohod o sdílení těchto technologií. Bylo by ovšem naivní očekávat přímé vládní zakázky v této oblasti ze strany USA. Případné budování radarových stanic včasné výstrahy je jediná oblast umožňující jiný přístup a konkrétní účast českých firem.

Česká pozice vůči protiraketové obraně by měla zůstat otevřená, ovšem také realistická v míře očekávání konkrétních přínosů v rovině politické, vojenské i průmyslové.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První z darovaných amerických vrtulníků UH-60 Black Hawk v barvách afghánských...
Máme černé jestřáby, radují se Afghánci. USA dodají impozantní flotilu

Afghánské letectvo dostalo darem první dva nové vrtulníky UH-60 Black Hawk. Je to zatím jen symbolická "ochutnávka" pomyslného vzkříšení afghánských vzdušných...  celý článek

Afghánistán, Kábul
Na bojišti nikdy nevyhrajete, vzkázal Talibanu šéf NATO

NATO ani Spojené státy nedovolí, aby se Afghánistán stal znovu bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy, shodli se během nečekané návštěvy Kábulu šéf...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Jobs Contact
Technický referent zakázek s AJ/NJ (35.000 - 45.000 Kč)

Jobs Contact
Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj
nabízený plat: 35 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.