Na druhé straně se milionům lidí ochrany ve jménu ideálů demokracie od USA a jejich spojenců nedostalo. I proto jich miliony zahynuly. Také naše černé svědomí se jmenuje anexe Tibetu Číňany. Nebo naposledy Kurdové a Ší-ité, naši spojenci proti Husajnovu režimu, kteří mu byli ponecháni napospas, což vyústilo v obrovský exodus a mnoho mrtvých. Je toto nenásilný vývoz demokracie a stejná spravedlnost pro každého?A co vývoz "konzumu" ze Severu na Jih? Kdybyste se veřejně zeptali kterékoli vlády, která není členem WTO (Světová obchodní organizace), zda do ní vstupují dobrovolně, řekli by ano. Ve skutečnosti ekonomická moc WTO nedává volbu. Vstoupit nebo ekonomicky zmizet … Před několika lety pralesní kmen v brazilské Amazonii sledoval na udusané hlíně před svými chýšemi napjatě televizní obrazovku - dar jisté nadnárodní společnosti. Jeden z členů klanu poté prodává svůj podíl půdy této nadnárodní společnosti. Zpracován reklamou, kupuje bicykl. Kolem dokola však není jediná cesta, jen bažiny a řeky… I tak začíná exploatace dalšího kousku pralesa.
Jiné firmy uplatňují i placené vraždy, což se zatím nepodařilo dokázat. V tzv. kmenovým bojích zemřely tisíce amazonských Indiánů. Dnes se tam těží ropa.
Ve svých důsledcích vzhledem k lidem, pro které jsou pralesy domovem, však působí konzum a obchod jako genocida sám o sobě i bez nájemných vrahů! Éra konzumu v Indii nastoupila pomocí televize, které se rozdávaly i do škol. Výsledek? Rozvrácené tradice, zemědělství a životní prostředí. V současné době spěje Indie dle vládních úředníků k ekologické katastrofě. Nejvíce škod páchá průmysl. Jeho chemie otravuje vody. Položili jste si někdy otázku, kolik jste znečistili vody a vzduchu třeba v Indii zakoupením tamního výrobku? I kvůli tomu umírají lidé v těchto zemích, kam nadnárodní firmy umisťují své továrny z důvodu levné pracovní síly a slabých ekologických zákonů, o haváriích nemluvě.
Drancováním planety vzniká čím dál více míst, kde ani chudí nemohou existovat. Dnešek je plný desetitisíců, možná statisíců ekologických uprchlíků z Jihu. Příčina? Nezvládnuté dopady trhu. Udává se, že i přesto Sever bohatne na chudobě Jihu o 40 mld dolarů ročně. Sever by to raději neviděl, chudí Jihu nesou následky každý den! Každoročně na "Jihu" umírá zbytečně asi 14 milionů dětí ve věku do pěti let. Čtyři milióny umírají na obyčejná průjmová onemocnění, které by pro bohaté nepředstavovaly problém jak možností zakoupit léky, tak převařit vodu. (V Indii si mohou dovolit převařit vodu jen ti bohatí.) Dalších pět milionů zemře na choroby, které Sever vymýtil nebo zkrotil (spalničky, tetanus, černý kašel). Více než milión dětí zemře na malárii. Zbytek pak zahubí oslabení z podvýživy. Prevence těchto nemocí "na Jihu" by nebyla nijak nákladná - ročně asi 2,5 mld dolarů. To jest: cca dvě procenta výdajů třetího světa na zbrojení nebo cena 5 bombardérů Stealth nebo roční rozpočet amerického tabákového průmyslu na reklamu nebo týdenní výdaje třetího světa ke krytí svých dluhů Severu. Přitom jednou z hlavních příčin populační exploze Jihu je vysoká úmrtnost dětí.
Shrneme-li: dnešní masový konzum a trh překročil limity a stal se násilím neznajícím slitování. To, co na první pohled vypadá jako krize omezených biologických systémů, vystaveným neomezeným lidským potřebám, znamená ve skutečnosti krizi myšlení a hodnot. Jediným řešením je nastoupení nové cesty trvale udržitelného života spočívající na nenásilí, pochopení přírodních dějů a opuštění tradičního omylu o nekonečném rozvoji v konečném prostředí planety. Nestačí totiž jen opravit fasádu, musíme postavit nový dům.
Jiné firmy uplatňují i placené vraždy, což se zatím nepodařilo dokázat. V tzv. kmenovým bojích zemřely tisíce amazonských Indiánů. Dnes se tam těží ropa.
Ve svých důsledcích vzhledem k lidem, pro které jsou pralesy domovem, však působí konzum a obchod jako genocida sám o sobě i bez nájemných vrahů! Éra konzumu v Indii nastoupila pomocí televize, které se rozdávaly i do škol. Výsledek? Rozvrácené tradice, zemědělství a životní prostředí. V současné době spěje Indie dle vládních úředníků k ekologické katastrofě. Nejvíce škod páchá průmysl. Jeho chemie otravuje vody. Položili jste si někdy otázku, kolik jste znečistili vody a vzduchu třeba v Indii zakoupením tamního výrobku? I kvůli tomu umírají lidé v těchto zemích, kam nadnárodní firmy umisťují své továrny z důvodu levné pracovní síly a slabých ekologických zákonů, o haváriích nemluvě.
Drancováním planety vzniká čím dál více míst, kde ani chudí nemohou existovat. Dnešek je plný desetitisíců, možná statisíců ekologických uprchlíků z Jihu. Příčina? Nezvládnuté dopady trhu. Udává se, že i přesto Sever bohatne na chudobě Jihu o 40 mld dolarů ročně. Sever by to raději neviděl, chudí Jihu nesou následky každý den! Každoročně na "Jihu" umírá zbytečně asi 14 milionů dětí ve věku do pěti let. Čtyři milióny umírají na obyčejná průjmová onemocnění, které by pro bohaté nepředstavovaly problém jak možností zakoupit léky, tak převařit vodu. (V Indii si mohou dovolit převařit vodu jen ti bohatí.) Dalších pět milionů zemře na choroby, které Sever vymýtil nebo zkrotil (spalničky, tetanus, černý kašel). Více než milión dětí zemře na malárii. Zbytek pak zahubí oslabení z podvýživy. Prevence těchto nemocí "na Jihu" by nebyla nijak nákladná - ročně asi 2,5 mld dolarů. To jest: cca dvě procenta výdajů třetího světa na zbrojení nebo cena 5 bombardérů Stealth nebo roční rozpočet amerického tabákového průmyslu na reklamu nebo týdenní výdaje třetího světa ke krytí svých dluhů Severu. Přitom jednou z hlavních příčin populační exploze Jihu je vysoká úmrtnost dětí.
Shrneme-li: dnešní masový konzum a trh překročil limity a stal se násilím neznajícím slitování. To, co na první pohled vypadá jako krize omezených biologických systémů, vystaveným neomezeným lidským potřebám, znamená ve skutečnosti krizi myšlení a hodnot. Jediným řešením je nastoupení nové cesty trvale udržitelného života spočívající na nenásilí, pochopení přírodních dějů a opuštění tradičního omylu o nekonečném rozvoji v konečném prostředí planety. Nestačí totiž jen opravit fasádu, musíme postavit nový dům.
