Prakticky to znamená, že pokud nájemník dostane jiné nebo nové zařízení bytu, než má uvedeno ve smlouvě, nájemné se zvýší. I tyto peníze by se však měly vrátit zpátky do celkové regenerace sídlišť, čili zlepšení životních podmínek a úrovně bydlení na sídlištích.
| Jak bude vypadat Jižní Město za pár let? Koncepci regenerace sídlišť již některé městské části nezávisle na magistrátu vypracovaly. Jednou z prvních byla Praha 11, kde na největším českém sídlišti žije přes 82 tisíc obyvatel. I na Jižním Městě je prioritou vyřešení parkovaní. "Na sídlišti chybí podle vyhlášky 18 tisíc parkovacích míst," uvedla vedoucí odboru územního rozvoje Jitka Boušková. "Radnice by chtěla do budoucna vytvořit víc stání v terénu, a proto plánujeme rozšířit komunikace. Chceme také najít soukromé investory, kteří by na stávajících parkovištích postavili několikaetážové garáže. Podle Bouškové by se celé sídliště mělo rozdělit do 13 celků, z nich každý by měl mít svůj specifický charakter. "Měly by se odlišovat třeba barevností nebo městským mobiliářem," dodala Boušková. |
Podle sociologa Karla Kuchaře, jednoho z autorů reprezentativní analýzy 54 pražských sídlišť, je povznesení jejich úrovně mimořádně obtížný úkol. "Sídliště totiž stále více plní funkci sociálního bydlení. Ti, kteří na to měli prostředky, se odsud v posledních letech odstěhovali. Dnes v panelácích žijí lidé, kteří si jiné bydlení nemohou dovolit, a tak jsou se situací smířeni a vlastně se jim tam líbí," tvrdí Kuchař.
To potvrzují i výsledky analýzy, kterou zpracoval Útvar rozvoje hlavního města. Podle ní bydlení na sídlišti vyhovuje až čtyřem pětinám místních obyvatel.
"Obyvatelé sídlišť volný čas obvykle tráví nákupy v místních supermarketech nebo v multikinech, kde běží jedna americká slátanina za druhou. Mládež nemá možnosti smysluplného trávení času, roste kriminalita," popisuje sociolog.
Podle něj představují sídliště z hlediska dlouhodobého vývoje vážný sociální problém.
