Skoro 120 milionů pro klášter v Kladrubech, dalších 117 na klášter v Oseku a 108 milionů ve prospěch zámku Slatiňany. To je jen malý výčet památek, které si v nadcházejících letech mezi sebou rozdělí evropské miliardy ze dvou operačních programů spravovaných ministerstvem pro místní rozvoj (MMR).
Tři miliardy z prvního programu poslouží k opravě 54 památek. Kam všude poputují peníze z druhé výzvy, zveřejní ministerstvo po prázdninách. Do ní majitelé památek přihlásili 88 projektů. Žádají přes pět miliard. „Mezi vybrané by nakonec mohlo být rozděleno víc než původně avizované 1,5 miliardy,“ sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.
Objem prostředků, které běžně putují na opravy památek, tak skokově vzroste.
„Když teď někdo dostane milion korun na restaurátorské práce, je to skoro zázrak. Když najednou přijdou peníze několikanásobně překračující běžný příjem, může z toho být malér. Nevím, kde odborníky na restaurování sebereme,“ neskrývá obavy architekt Jan Soukup.
Na obnovu památek se specializuje, podílel se na přípravě projektů pro obnovu katedrály svatého Bartoloměje v Plzni či kostela v Klatovech, na něž investoři také dostanou takřka po sto milionech z dotací. Hotovo musí být do konce roku 2020, příjemci peněz z druhé výzvy budou mít dva roky k dobru.
„Času na vyčerpání peněz bude málo. V klatovském kostele půjdou na restaurátorské práce dvě třetiny prostředků a podobné to bude i jinde. Nechci vyvolávat paniku, jen varuji investory, aby co nejrychleji uzavřeli smlouvy a zajistili si odborníky, kteří jim práce udělají,“ upozorňuje Soukup.
Rychlost na úkor kvality?
Restaurátorů s povolením ministerstva kultury pro provádění nejfundovanějších prací - například obnovu soch či obrazů - je aktuálně zhruba 1 300. Například čistit kámen smí i restaurátoři bez licence - třeba absolventi restaurátorských škol.
Dva tři roky zpátky byla v oboru podle restaurátora Daniela Ebela, který se podílel třeba na restaurování v hospitalu Kuks, o práci spíš nouze. „Zakázek postupně přibývá, víc než půlka absolventů však v oboru nezůstane, neuživili by se,“ podotýká.
Které projekty dostanou peníze z evropských fondů
Pozn.: Jde o výběr z projektů schválených k financování z 13. výzvy IROP „Revitalizace vybraných památek“. Projekty vybrané v druhé výzvě teprve MMR zveřejní. |
Že je v zemi restaurátorů dost, souhlasí i akademický sochař a restaurátor Petr Kuthan. „Jako ve všech oborech jsou však i mezi restaurátory samozřejmě lidé v uvozovkách šikovnější a lepší,“ uvedl. Problém s plněním termínů a požadavků na čerpání peněz by podle něj nastat neměl.
Optimismus však nesdílí restaurátorka Milena Nečásková. „Může se stát, že se sháněním kvalifikované síly skutečně bude problém. Podle mého názoru je taková obava důvodná, už nyní je nárůst poptávky znatelný,“ řekla iDNES.cz.
V souvislosti s tlakem na obsazení všech pozic se však oslovení odborníci děsí především neodborného restaurování. „Už nyní jsou mnohdy najímáni nekvalifikovaní lidé, tohle přinese veliké riziko nekvalifikované práce,“ říká Karel Stretti z Akademie výtvarných umění, kde restaurátoři studují.
Ne všichni najatí restaurátoři totiž rozhodují dostatečně svědomitě o tom, co mohou nechat dělat své pomocníky, i když se v případě poničení památkových hodnot vystavují riziku odebrání licence. „Aby získali zakázku, dělají někteří v soutěžích dumping a na restaurování, které není dostatečně ohodnocené, pak najímají brigádníky. Je to věc morálky a etiky,“ vysvětlil.
Společně s kolegy Karel Stretti už dlouho marně usiluje o vznik restaurátorské komory. „Od roku 1992 máme napsané teze, paragrafy, ale ministerstvo kultury to zatím nechce v památkovém zákoně řešit. Každá profese, která má mít za něco odpovědnost - právníci, lékaři a další - komoru má, pak je možné dodržování etického kodexu vyžadovat,“ dodal Stretti.
Památkáři by mohli mít problémy s dozory
Skokový nárůst investic dělá vrásky také třeba pracovníkům plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ), které bude vedle záchrany konventu kláštera v Chotěšově hlídat práce i na řadě dalších památek v regionu.
„Zátěž bude enormní nikoli pouze na restaurování, ale i na památkový dozor. NPÚ se s tím bude celorepublikově potýkat, aby byla zajištěna památková péče ze strany odborné organizace. Personální kapacity ústavu na tohle nejsou v současnosti nastaveny,“ říká ředitel tamního pracoviště Petr Sokol.
Nová fasáda bečovského hradu odhaluje, jak šel čas staletími |
Zažádali proto o zřízení nových míst. „Za jistých okolností, kdy by v jednom regionu probíhalo více obnov souběžně, by mohlo dojít k nadměrnému zatížení památkového dozoru,“ připustil mluvčí NPÚ Jan Cieslar. „Konkrétní opatření včetně nastavení priorit lze však přijímat až v momentě, kdy bude o úspěšných projektech rozhodnuto,“ dodal.
O tom, že by restaurátoři měli zvládnout v příštích letech zakázky pokrýt, podle jeho slov vypovídá zkušenost z minulé vlny evropských dotací, kdy také byla většina restaurátorských prací koncentrována do tří let. U památek, pro které za stát žádal o peníze přímo NPÚ (Slatiňany, Pernštejn, Bolevec, Kladruby a Vimperk) půjde na restaurování v průměru asi jen 10 procent financí.
„Daleko více se v současné době stavebnictví potýká s obecným problémem nedostatku kvalifikovaných stavebních dělníků a profesí jako například dlaždič, pokrývač, tesař či klempíř, podobně jako s kapacitou a schopností některých architektonických či projekčních kanceláří,“ míní Cieslar.
Odborníci ze zahraničí nepřijdou
Kdyby se přeci jen majitelé památek v příštích letech ocitli v nesnázích, v zahraničí pomoc nenajdou. Příjemci peněz z evropských dotací musejí stavební i restaurátorské práce soutěžit za nejnižší cenu, což i při případném nedostatku tuzemských odborníků diskvalifikuje jejich kolegy z ciziny.
Příprava projektů na obnovu památek má navíc svá specifika, která sama o sobě mohou čerpání dotačních peněz ve stanoveném termínu a jejich následné vyúčtování ministerstvu ohrozit či úplně překazit.
„Restaurátor odhaduje podle zkušeností, co se má s malbou na stropě katedrály udělat, nikdo tam nepostaví za 400 tisíc lešení, jen aby se koukl. Někdy pak restaurátoři vylezou nahoru a koukají, že jsou pod vrstvami cenné malby ne z 19., ale třeba z 15. století. Pak se musí projekt přepracovat, znovu udělat výběrové řízení a to je problém,“ objasnil Soukup.
