"Jednalo se o největší soustředění římských vojenských zařízení mezi Rýnem a Dunajem. Z nálezů se dá dovodit, že na našem území přezimovalo asi dvacet tisíc římských vojáků, v létě, během vojenských tažení, jich zde mohlo být až sto tisíc," říká Tejral. Obrovská římská pevnost na vrchu Hradisko se podobala spíše opevněnému městu: Rozlohou byla srovnatelná s nedalekým Mikulovem, její součástí byly vytápěné lázně a velitelský dům s podpodlažním topením, dílny a mohutné hradby. Právě pozůstatky někdejších lázní nyní prozkoumávají archeologové.
Dříve si s nálezy na Hradisku odborníci nedokázali zcela poradit. "Soudilo se, že zde byla jen malá obchodní římská stanice nebo že šlo o rezidenci germánského krále nebo knížete. Dnes je jisté, že zde byla v době takzvaných markomanských válek v druhé polovině druhého století našeho letopočtu velká římská vojenská základna s vlastním hospodářským zázemím. Takové základny budovali Římané i jinde na území, která chtěli obsadit," říká Tejral.
Jedna z verzí, která by vysvětlovala nové nálezy, vypadá asi takto: Významný římský císař Markus Aurelius chtěl zřídit novou římskou provincii - Markomanii. Z římského města Vindobona (dnešní Vídeň) řídil vojenské operace na jižním Slovensku a jižní Moravě. Hradisko u Mušova bylo zřejmě centrální pevností a pravděpodobně se mělo stát hlavním správním centrem budoucí provincie. Jenže pak přišel zvrat. Markus Aurelius zemřel (nebo byl ve Vindoboně zavražděn) a s plány na novou provincii byl konec. Jeho syn Komodus zvolil jinou taktiku. Náčelníky místních barbarských kmenů podplácel a snažil se s nimi vyjít spíše po dobrém. Hradisko postupně ztratilo svůj význam a na stovky let se proměnilo na nenápadný vrch pokrytý vinicemi. A markomanské války připomínají už jen reliéfy na slavném sloupu Marka Aurelia na náměstí Piazza Colona v Římě.
O tom, že na Hradisku byli špičkoví vojenští velitelé tehdejšího Říma, svědčí i některé nálezy: část stříbrného pancíře či část jiného pancíře s vytepaným jménem Brutius - není vyloučeno, že jde o jméno vojevůdce a tchána samého Marka Aurelia.
Přes to, že pokus Římanů zřídit na části území dnešní České republiky novou provincii byl neúspěšný, byl důsledek římského vlivu obrovský. V dalších stoletích zásadně ovlivnil historický vývoj severně od Dunaje. Antické tradice přežívaly ještě i za Velké Moravy. "Kontinuitu mezi římskou a velkomoravskou kulturou na našem území se však nepodařilo prokázat," připomíná Tejral.
Archeologové přitom prozkoumali dosud jen nepatrnou část plochy (asi pět procent) někdejší římské pevnosti na Hradisku. Proto nevylučují další nálezy. "Názory na osídlení Hradiska před dvaceti lety byly odlišné, možná, že za dvacet let se zase posunou dál.
Rozhodně jde o výjimečnou lokalitu. Nikde jinde na našem území se nenašly podobné pozůstatky římského osídlení," konstatoval archeolog Jaroslav Tejral, který výzkum na Hradisku vede už od konce osmdesátých let.
 Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Na snímku jsou zbytky hliněné nádoby. (1. září 2000) |
 Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Na snímku jsou zachyceny kopí. (1. září 2000) |
 Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Fotografie pancéřování. (1. září 2000) |
 Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Snímek kalamáře. (1. září 2000) |
 Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Archeolog Jaroslav Pejral ukazuje jeden z nálezů - pánev. (1. září 2000) |
 Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. (1. září 2000) |
 Archeolog Jaroslav Pejral na místě, kde jeho kolegové překvapivě našli zbytky římské osady. (1. září 2000) |
