Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opravte dějepis, Řím sahal až na Moravu

  11:29aktualizováno  11:29
Archeologické nálezy posledních let nás zřejmě donutí poopravit si učebnice dějepisu: antický Řím sice oficiálně začínal za Dunajem, kolem kterého se táhla úředně stanovená hranice říše, ale Římané ovládali v určitých obdobích celý jih dnešní Moravy. "Překvapivé nálezy z poslední doby staví do nového světla rozsah a význam římského zásahu na našem území. Jižní část země byla pod přímým vlivem římské kultury," hodnotí nové objevy Jaroslav Tejral z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Moderní archeologické postupy včetně leteckého snímkování přinesly unikátní zjištění: letci objevili dosud neznámé římské pochodové tábory, kterých bylo na jihu Moravy asi dvacet, nejsevernější z nich v Modřicích u Brna. Nejvíce jich bylo v okolí kopce Hradisko nad někdejší obcí Mušov, mezi Brnem a Mikulovem.

"Jednalo se o největší soustředění římských vojenských zařízení mezi Rýnem a Dunajem. Z nálezů se dá dovodit, že na našem území přezimovalo asi dvacet tisíc římských vojáků, v létě, během vojenských tažení, jich zde mohlo být až sto tisíc," říká Tejral.  Obrovská římská pevnost na vrchu Hradisko se podobala spíše opevněnému městu: Rozlohou byla srovnatelná s nedalekým Mikulovem, její součástí byly vytápěné lázně a velitelský dům s podpodlažním topením, dílny a mohutné hradby. Právě pozůstatky někdejších lázní nyní prozkoumávají archeologové.

Dříve si s nálezy na Hradisku odborníci nedokázali zcela poradit. "Soudilo se, že zde byla jen malá obchodní římská stanice nebo že šlo o rezidenci germánského krále nebo knížete. Dnes je jisté, že zde byla v době takzvaných markomanských válek v druhé polovině druhého století našeho letopočtu velká římská vojenská základna s vlastním hospodářským zázemím. Takové základny budovali Římané i jinde na území, která chtěli obsadit," říká Tejral.

Jedna z verzí, která by vysvětlovala nové nálezy, vypadá asi takto: Významný římský císař Markus Aurelius chtěl zřídit novou římskou provincii - Markomanii. Z římského města Vindobona (dnešní Vídeň) řídil vojenské operace na jižním Slovensku a jižní Moravě. Hradisko u Mušova bylo zřejmě centrální pevností a pravděpodobně se mělo stát hlavním správním centrem budoucí provincie. Jenže pak přišel zvrat. Markus Aurelius zemřel (nebo byl ve Vindoboně zavražděn) a s plány na novou provincii byl konec. Jeho syn Komodus zvolil jinou taktiku. Náčelníky místních barbarských kmenů podplácel a snažil se s nimi vyjít spíše po dobrém. Hradisko postupně ztratilo svůj význam a na stovky let se proměnilo na nenápadný vrch pokrytý vinicemi. A markomanské války připomínají už jen reliéfy na slavném sloupu Marka Aurelia na náměstí Piazza Colona v Římě.

O tom, že na Hradisku byli špičkoví vojenští velitelé tehdejšího Říma, svědčí i některé nálezy: část stříbrného pancíře či část jiného pancíře s vytepaným jménem Brutius - není vyloučeno, že jde o jméno vojevůdce a tchána samého Marka Aurelia.

Přes to, že pokus Římanů zřídit na části území dnešní České republiky novou provincii byl neúspěšný, byl důsledek římského vlivu obrovský. V dalších stoletích zásadně ovlivnil historický vývoj severně od Dunaje. Antické tradice přežívaly ještě i za Velké Moravy. "Kontinuitu mezi římskou a velkomoravskou kulturou na našem území se však nepodařilo prokázat," připomíná Tejral.

Archeologové přitom prozkoumali dosud jen nepatrnou část plochy (asi pět procent) někdejší římské pevnosti na Hradisku. Proto nevylučují další nálezy. "Názory na osídlení Hradiska před dvaceti lety byly odlišné, možná, že za dvacet let se zase posunou dál.
Rozhodně jde o výjimečnou lokalitu. Nikde jinde na našem území se nenašly podobné pozůstatky římského osídlení," konstatoval archeolog Jaroslav Tejral, který výzkum na Hradisku vede už od konce osmdesátých let.

Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Na snímku jsou zbytky hliněné nádoby. (1. září 2000)

Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Na snímku jsou zachyceny kopí. (1. září 2000)

Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Fotografie pancéřování. (1. září 2000)

Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Snímek kalamáře. (1. září 2000)

Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. Archeolog Jaroslav Pejral ukazuje jeden z nálezů - pánev. (1. září 2000)

Archeologové našli u Nových mlýnů zbytky římské osady. (1. září 2000)

Archeolog Jaroslav Pejral na místě, kde jeho kolegové překvapivě našli zbytky římské osady. (1. září 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu zůstávají stovky lidí bez elektřiny, některé vlaky pojedou až zítra

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách stovky lidí bez elektřiny. Většina poruch už se během soboty a v noci na neděli podařila opravit, přesto...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.