Oprava Karlův most poškodila, tvrdí inspekce. Památkáři nesouhlasí

Při obnově Karlova mostu byla zásadně dotčena jeho nenahraditelná estetická a výtvarná hodnota. Uvádí se to v protokolu z kontroly památkové inspekce ministerstva kultury, který dnes úřad zveřejnil na své internetové stránce. Památkáři, kteří na stavbu dohlíží, ale nařčení odmítají.

Postup prací na Karlově mostě zkoumala památková inspekce ministerstva kultury od poloviny července. Ilustrační foto. | foto: Martin Mráz

Podle zprávy byla nekoncepční opravou zábradlí značně poškozena autenticita i dokumentační funkce této významné národní kulturní památky.

"Současný pracovní přístup nejeví známky kvalitní řemeslné práce, která je pro opravu Karlova mostu nezbytná. Z hlediska norem pro tyto specifické práce je způsob provedení zcela nepřijatelný. Kamenné bloky jsou osazeny křivě a nepřesně, jsou dosekávány na místě, aby bylo skryto jejich špatné osazení. Provedené úpravy svým vzhledem evokují dojem levného a nepříliš povedeného obkladu, resp. kašírování," stojí v protokolu.

Protokol Památkové inspekce

k opravě Karlova mostu

"Zatím neznám všechny detaily zprávy, ale předběžně mohu říci, že ke kritizované výměně kamenů zábradlí jsme přistupovali skutečně velmi zodpovědně a svědomitě," konstatoval pro iDNES.cz konzervátor Národního památkového ústavu Josef Štulc.

Dohled nad opravou svěřil podle svých slov velice zkušenému památkáři, architektovi Ondřejovi Šefců. "Sám jsem navíc v době, kdy byl v zahraničí, na místě byl. Díky tomu jsem měl i jakousi osobní kontrolu," dodal.

Infografika: Zpackali kameníci opravu Karlova mostu?

"Pochybení se týkají jak přípravy, tak obnovy mostu. Takové chyby by se neměly vyskytnout na opravě venkovské kapličky, natož Karlova mostu," řekl MF DNES vedoucí Památkové inspekce ministerstva kultury Jiří Varhaník.

Šéf inspekce tvrdí, že si stojí za každým slovem uvedeným ve zprávě. Na dotaz MF DNES uvedl, že některé změny už nejdou vrátit. U řady nejkřiklavějších případů si dokáže představit, že dělníci přivezou zpět původní kameny.

Oprava Karlova mostu začala loni v srpnu. Stavebníci mimo jiné pokládají novou izolaci. Postup prací zkoumala památková inspekce ministerstva kultury od poloviny července. - čtěte Inspekce zjistila pochybení při opravě Karlova mostu

První část oprav by měli stavebníci ukončit v červnu 2010. Poté bude následovat druhá část, která potrvá osm až deset let. Stavebníci se při ní zaměří na opravu pilířů a plášťů mostu.

kameny v zábradlí jsou ze 70. let

rozhovor s konzervátorem Národního památkového ústavu Josefem Štulcem

Zpráva inspekce kritizuje mj. výměnu zábradlí. Jak jste vybírali jednotlivé kameny?
O každém kameni rozhodovala komise složená z památkářů, odborníků z Karlovy univerzity, zástupců vlastníka i investora.

Muselo být zábradlí rozebráno?
Především je nutné vzít v úvahu, že se jedná o ty části mostu, které jsou v dnešní podobě dílem 70. let 20. století. Tehdy byly parapety rozebrány a s využitím starých a nových kusů znovu sestaveny. Běžně se tehdy používal cement jako pojivo. Tím vznikl problém, že bez demontování poprsníků, tedy těch zídek, není možné na boky mostu napojit izolaci. Právě izolace přitom léta nefungovala a je hlavní příčinou poruch mostu. Kvůli ní se koná současná akce, statika mostu je v pořádku.

Jaké je tedy současné složení kvádrů v zábradlí?
Velký podíl kamenů je ze 70. let 20. století. Ty v uvozovkách původní jsou z naprosté většiny z konce 19. nebo počátku 20. století.

Nešlo použít jiné, moderní technologie?
Samozřejmě by mohlo dojít například na nějaké laserové řezání. Vždycky to jde, když se chce a jsou na to peníze. V tomto případě se ale nejedná o takové hodnoty, aby se odůvodnily velice specifické a drahé způsoby rozebírání.