Vládnoucí Africký národní svaz Zimbabwe-Vlastenecká fronta (ZANU-PF) prezidenta Roberta Mugabeho si ve čtvrtečních parlamentních volbách zajistil dvoutřetinovou většinu. To mu umožňuje podle libosti měnit ústavu.
ZANU-PF podle oficiálních výsledků vybojoval 78 ze 120 křesel, o nichž se rozhodovalo. V zákonodárném sboru o 150 poslancích, z nichž 30 jmenuje sám prezident, tak bude mít přes stovku zástupců. Mezi nimi jsou mimo jiné dva Mugabeho synovci i jeho sestra.
Opoziční Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) získalo 41 poslaneckých mandátů, přičemž dosud zaujímalo v parlamentu 51 míst. Ztráty zaznamenalo především ve venkovských oblastech. Jedno křeslo připadlo nezávislému kandidátovi Jonathanu Moyovi, který v minulosti působil jako ministr informací v Mugabeho vládě, ale loni upadl v nemilost.
Opozice protestuje
Opozice ale výsledky voleb zcela zpochybňuje. Opoziční vůdce Morgan Tsvangirai tvrdil, že jeho Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) získalo 94 ze 120 volitelných poslaneckých mandátů, a nikoli 41, jako to bylo úředně ohlášeno.
Představitelé MDC ovšem neuvedli, jak k tomuto číslu přišli. USA i Evropská unie označily volby za neregulérní už před jejich začátkem. - více zde
"Odmítli jsme výsledky, protože nevěříme, že odrážejí vůli lidu," řekl vůdce MDC Morgan Tsvangirai. Opozice i západní státy tvrdí, že volby byly zmanipulovány ve prospěch Mugabeho vládní strany. Voliči byli údajně zastrašováni a mezi 5,8 milionu zaregistrovaných voličů prý byl milion jmen již zemřelých občanů.
Tsvangirai neupřesnil, jak by měla být připravena nová ústava, nebo jak by měly být uspořádány nové volby. Mluvčí opozice pro právní otázky David Coltard navrhl, že by v této otázce mohlo zakročit OSN.
Svět žádá konec represí
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v pátek prohlásila, že volby nebyly spravedlivé ani svobodné. Apelovala na zimbabwskou vládu, aby uznala legitimitu opozice a upustila od politiky represí a potlačování odlišných názorů.
Mugabe ovšem tvrdí, že ho Washington a evropské vlády v čele s bývalou koloniální velmocí Británií chtějí svrhnout kvůli jeho kampani, v jejímž rámci nechal bez náhrady zabrat půdu tisíců bělošských farmářů a přerozdělit ji chudým černošským bezzemkům.
Právě tato pozemková reforma, zahájená v roce 2000, vedla k hospodářskému kolapsu země, kde je nyní sedmdesátiprocentní nezaměstnanost a minimálně 70 procent občanů žije v bídě.
