Předseda ČSSD Miloš Zeman, stejně jako místopředsedkyně ODS Libuše Benešová, respektuje právo prezidenta obrátit se kvůli novele volebního zákona na Ústavní soud. Oba se však domnívají, že novela není v rozporu s Ústavou.
"Nevím nic o tom, že by například proporcionální systém, který Ústava předpokládá, byl ohrožen zvýšením počtu volebních obvodů," řekl Zeman novinářům po sobotním jednání předsednictva ČSSD.
Ve zvýšení počtu volebních obvodů z osmi na 35 vidí naopak přednost novely. Toto opatření totiž podle něj klade větší nároky na poslance a nutí strany, aby své zástupce lépe vybíraly. Novela tak podle něj přispěje ke kultivaci všech politických subjektů.
Zeman se domnívá, že případné zrušení novely by nemělo mít přímou souvislost s opoziční smlouvou. "Jestliže by tento zákon byl zrušen, nebo omezen Ústavním soudem, pak podle mého názoru, protože žádná ze smluvních stran svoje závazky neporušila, není důvod uvažovat o změně takzvané opoziční smlouvy," soudí. Dodal, že ČSSD rozhodnutí i nezávislost Ústavního soudu respektuje.
Předseda ČSSD se přihlásil i k navýšení volebního prahu, který musí pro vstup do sněmovny překročit koalice - například koalice čtyř stran má nově potřebovat nejméně dvacet procent hlasů. "Malé strany... tím mají motiv, aby usilovaly o to, stát se velkými, a o to by měla usilovat každá strana," řekl.
Je dobře, že stížnost podá prezident, shoduje se opozice
Předseda lidovců Jan Kasal je rád, že ústavní stížnost na volební novelu podá prezident. Podle Kasala, jehož strana uvažovala také o podání stížnosti, je lepší, podá-li ji v tomto politickém případě někdo nezávislý. "Je to varianta, která mi je osobně sympatická," řekl Kasal.
Rozhodnutí prezidenta uvítala podle svého mluvčího Patrika Nachera i Unie svobody. "I přesto, že volební novela by čtyřkoalici ve volbách pomohla, je dobré, že ji prozkoumá Ústavní soud, neboť je na hraně ústavnosti," uvedl Nacher.
Podle unionistů je lepší, že stížnost podal prezident. "Pokud by to udělali poslanci nebo senátoři, tak by leckdo mohl říci, že to udělali proto, že se bojí volební porážky," zdůraznil Nacher.
Co prezidentovi vadí?
Havlovi konkrétně vadí části, které mění volební systém podle něhož se nyní volby do sněmovny konají podle zásad poměrného zastoupení.
Zvýšení počtu volebních krajů z osmi na 35 podle něj znamená jednoznačný odklon k posílení volebních zisků silnějších stran. Havel soudí, že znevýhodněny budou již strany, které ve volbách získají deset procent hlasů. Jako zcela účelově vykonstruovaný a ve standardních volebních systémech neznámý pak prezident vnímá zvláštní způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty podle d´Hondtovy metody.
Hlava státu nesouhlasí ani se zavedením sčítacího modelu uzavírací klauzule pro koalice podle počtu členů koalice. "Je třeba konstatovat, že je to řešení ryze pragmatické a účelové, které oslabuje princip politické plurality," míní Havel a protestuje i proti částem řešícím financování politických stran.
Zavedení institutu opakovaných voleb v senátním volebním obvodě v případě odvolání kandidáta volebním zmocněncem nebo vzdání se kandidatury před druhým kolem voleb pak podle něj může vést k destabilizaci politického systému.
