Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opozice ovládla západ Ukrajiny, oheň vzpoury se šíří i na východ

  15:04aktualizováno  22:47
Ukrajinská opozice hlásí, že pod její kontrolou je takřka celý západ země. Nespokojenost s prezidentem Viktorem Janukovyčem se však stále hlasitěji ozývá i z východu. V této oblasti žije početná ruská menšina a až dosud byla považována za Janukovyčovu mocenskou základnu.

Ovládáme západ Ukrajiny, hlásí opozice. | foto: Reuters

Demonstrantům se podařilo ovládnout většinu západoukrajinských regionů, obsadili již vládní úřady v oblastech Lvovské, Volyňské, Rivnenské, Ternopilské, Chmelnycké, Vinnycké, Ivano-Frankivské a Černivické, zatímco v Žytomyrské oblasti se o to pokusili. V Zakarpatské oblasti, která stále podporuje vládní Stranu regionů, hlásí opozice velké protivládní demonstrace.

V Ivano-Frankivsku je například úřad gubernátora v obklíčení opozičních barikád, demonstranti nicméně úředníky samosprávy vpouštějí do budovy. Jen šéf oblasti Vasyl Čudnov je podle místních médií "v izolaci".

Lvovská, Ternopilská a Volyňská oblast uznaly takzvanou Národní radu jako alternativní oblastní zastupitelstvo. Tyto rady považuje Strana regionů za neústavní, proto již vyzvala prokuraturu, aby proti nim zakročila. Oblasti Ternopilská a Ivano-Frankivská již mezitím zakázaly Stranu regionů a Komunistickou stranu Ukrajiny (KPU).

Fotogalerie

Protivládní demonstrace se šíří i na východ země, který dosud Janukovyče podporoval. Samosprávné úřady se podařilo protestujícím obsadit ale jen v Poltavské oblasti.

Krymská autonomní republika a Doněcká oblast zůstávají pevně v rukách Strany regionů, ačkoli z Doněcku opozice ohlásila tvrdý policejní zásah proti demonstrujícím. Stranu regionů podporují také další dvě východoukrajinské oblasti - Charkovská a Luhanská. Čerkaskou oblast ve střední Ukrajině a Sumskou oblast na severovýchodě země se Straně regionů podařilo ovládnout. V Čerkasech, metropoli stejnojmenné oblasti, policie zadržela asi 40 účastníků protivládní demonstrace.

Na Krymu místní autonomní parlament rozhodl o zákazu činnosti národně orientované ukrajinské strany Svoboda. Poslanci vyhlásili pohotovost místních jednotek vnitra a úřadoven kontrarozvědky SBU. Předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov navíc novinářům oznámil, že místní úřady budou ignorovat rozhodnutí centrální vlády "vynucená násilím a vydíráním". Krize podle Konstantinova postoupila tak daleko, že nelze předpovědět její vyústění.

Nechceme krveprolití, ale politické jednání, tvrdí opozice

Několik tisíc demonstrantů se podle stanice BBC pokusilo zaútočit na budovu oblastní samosprávy ve východoukrajinském Záporoží, policie ale dav rozehnala slzným plynem a dýmovnicemi.

Stejný pokus již v sobotu skončil neúspěchem také v Černihivské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, před sídlem regionální správy demonstranti vystavěli barikády. S obsazením správních budov neuspěli protestující ani ve východoukrajinském Dněpropetrovsku.

Opozice se podle svých slov stále snaží vyřešit celou krizi na politické rovině, aby nemuselo dojít ke zbytečnému krveprolití. Uvádí se to v prohlášení Štábu národního odporu, který reprezentuje hlavní opoziční síly. 

"Bez ohledu na snahu vlády zmařit jednání a zavést výjimečný stav je opozice připravena pokračovat v jednání a odvrátit další eskalaci násilí a krveprolití," uvádí se v opozičním provolání.

Mluvčí opozičního štábu Stepan Kubiv zároveň odsoudil obsazení tří ministerských budov, které jsou nyní pod kontrolou radikálních bojůvek z hnutí Společná věc. "Je to provokace, od níž se distancujeme," řekl mluvčí.

Ukrajinou se během odpoledne začaly šířit spekulace o tom, že předseda vlády Mykola Azarov rezignoval na svou funkci. "Veškeré zprávy o Azarovově demisi jsou vymyšlené," oponoval však místopředseda parlamentní frakce vládní Strany regionů Mychajlo Čečetov.

Okupace ministerstva a návštěva eurokomisaře

V neděli obsadili opoziční odpůrci vlády budovu ministerstva spravedlnosti v Kyjevě. Ministryně spravedlnosti Olena Lukašová v reakci na to oznámila, že možná požádá o vyhlášení výjimečného stavu. Pod nátlakem jednoho z opozičních vůdců Vitalije Klička demonstranti ustoupili a budovu ministerstva v pondělí po poledni opustili (více se dočtete zde).

Reportér britské BBC však kolem půl čtvrté odpoledne uvedl, že před budovou ministerstva stále hlídkují asi tři desítky vzbouřenců. Ti údajně odmítají kohokoli pustit dovnitř a výhružně kolem sebe mávají sportovními pálkami.

Výzvu k neústupnosti dnes demonstrantům a jejich politickým vůdcům adresovala ze své charkovské internace vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Podle předsedkyně strany Vlast nesmí opozice přistoupit na žádný z Janukovyčových návrhů.

"Vyzývám lídry opozice, aby kategoricky odmítli ponižující podmínky navrhované státní mocí," uvedla Tymošenková v prohlášení. Východiskem z nynější krize je podle expremiérky jedině uspokojení "všech požadavků lidu".

Ukrajinský ministr zahraničí Leonid Kožara dnes v rozhovoru s ruskými novináři upozornil, že vláda má informace o chystaných útocích extremistů na strategické objekty. Vyhlášení výjimečného stavu se ale nepřipravuje, znovu potvrdil ministr.

Kabinet má prý signály o přípravě útoku na hlavní kyjevskou poštu, na sídlo ústřední volební komise a další objekty. Objevuje se prý i známky toho, že extremisté se pokusí zaminovat některý z ukrajinských plynovodů, jimiž proudí ruský zemní plyn k evropským odběratelům.

Ukrajina páchá sebevraždu

Čtěte komentář Luboše Palaty

Roznětkou současné vnitropolitické krize na Ukrajině bylo listopadové rozhodnutí Kyjeva zastavit integrační proces s Evropskou unií a zahájit sbližování s Ruskem. Vladimir Putin se následně dohodl s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem na výrazném snížení dovozní ceny ruského zemního plynu. Rusko také nakoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů (více se dočtete zde).

Do Kyjeva se kvůli vyostřené situaci vydal také eurokomisař Štefan Füle. Naváže zde na svoji dvoudenní návštěvu, která skončila v sobotu. Během této diplomatické mise jednal s Janukovyčem i s trojicí opozičních lídrů Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olehem Ťahnybokem. Na Ukrajinu chce ve čtvrtek odjet i unijní ministryně Catherine Ashtonová.

Denní světlo odhaluje následky střetů v Kyjevě:

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.