Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opozice má před Miloševičem náskok

  16:39aktualizováno  16:39
Jugoslávské prezidentské a federální parlamentní volby plánované na 24.září se blíží. Obavy, že roztříštěná opozice nebude schopna získat dostatečný počet hlasů, aby vyřadila Miloševiče ze hry, se zatím nenaplňují. Podle posledních průzkumů veřejného mínění by Vojislav Koštunica, kandidát demokratického opozičního bloku 15 stran, získal podporu 35 procent voličů, zatímco Miloševič 23 procent.

Průzkum veřejného mínění uspořádal počátkem měsíce bělehradský Ústav sociálních věd poté, co byla oznámena jména prezidentských kandidátů pro zářijové volby. Průzkumu se zúčastnilo 1 700 obyvatel Srbska.

Z průzkumu vyplývá, že opozici by volilo 40 procent voličů, přičemž opoziční blok by získal 35 procent volebních preferencí a 5 procent hlasů by šlo na vrub Srbskému hnutí obnovy (SPO).

Zatímco představitelé 15 opozičních stran jmenovali společným kandidátem předsedu Demokratické strany Srbska (DSS) Koštunicu, nejpočetnější opoziční strana Srbské hnutí obnovy v čele se svým předákem Vukem Draškovičem i nadále trvá na svém kandidátovi Vojislavovi Mihajlovičovi. Ten by podle průzkumu obdržel 5 procent hlasů stejně jako Tomislav Nikolič z ultranacionalistické Srbské radikální strany (SRS).

Z průzkumu vyplývá, že Miloševičova Socialistická strana Srbska a neokomunistická Jugoslávská levice jeho ženy, které jsou na společné kandidátce, by získaly 23 procent hlasů. Jejich současný koaliční vládní partner - ultranacionalistická Radikální strana - by obdržela sedm procent.

Opozice by tak zvítězila nad Miloševičem o 10 procent hlasů. Volební preference se ale neustále mění, od minulého průzkumu veřejného mínění ztratil body jak Koštunica, který měl tehdy podporu 42 procent voličů, tak Miloševič, který tehdy skóroval 28 procenty hlasů.

Opozice si uvědomuje, že musí táhnout za jeden provaz
Srbské hnutí obnovy chtělo původně volby bojkotovat, avšak poté, co bylo podrobeno ostré kritice ostatních opozičních stran, že by to ještě více roztříštilo i tak dosti rozkolísanou opozici a tudíž snížilo její šance ve volbách uspět, rozhodlo se voleb zúčastnit. Mihajlovič se v pondělí nechal slyšet, že věří tomu, že se dostane do druhého kola, ale pokud by se mu to nepodařilo, podpořilo by SPO Koštunicu. "Nejdůležitější je, abychom porazili Miloševiče, " zdůraznil kandidát SPO.

Ačkoli se jugoslávská opozice, jejíž volební kampaň už je v plném proudu, může jevit roztříštěná z hlediska svých několika kandidátů, je jednotná ve svém přesvědčení, že Miloševič konečně v září vypadne z kola ven.

Koštunica je pevně přesvědčený o tom, že voliči Miloševiče nepodpoří už jenom proto, že si příliš dlouho přejí, aby konečně mohli začít žít normálním životem. "Žít s Miloševičem pro ně znamená velmi tvrdý život, protože je to život v zemi, která není mezinárodně uznaná, v zemi, která je zavalena všemi možnými problémy," řekl Koštunica v rozhovoru pro CNN.

"Pro Slobodana Miloševiče je jednoznačně velkým problémem objevit se mezi obyčejnými lidmi. Zatímco já se můžu zcela otevřeně a upřímně podívat lidem do očí kdekoliv v zemi , pro Miloševiče by bylo absolutně nepředstavitelné na některých místech se jenom ukázat. Mluvím o Černé Hoře, Kosovu a dalších oblastech, " uvedl Koštunica.

Černá Hora i nadále trvá na bojkotu voleb

Černohorský prezident prezident Milo Djukanovič v pondělí potvrdil, že jeho Demokratická strana socialistů (DSP) bude bojkotovat zářijové jugoslávské parlamentní a prezidentské volby. "Takzvané důvěrné informace, podle nichž se Demokratická strana socialistů Černé Hory přece jen zúčastní příštích voleb, jsou diverzí s cílem uvést veřejnost v omyl, že naše strana jedno říká a druhé dělá," důrazně se ohradil prezident.

Djukanovič, na rozdíl od jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, považuje příští volby za protiústavní. Podle jeho názoru znamená nedávná změna federální ústavy, která tak umožnila Miloševičovi opětovně kandidovat na úřad prezidenta, porušení kompetencí členských republik federace.

Černá Hora, která má v současnosti na 640 tisíc obyvatel, je pro desetimilionové Srbsko velmi důležitá. Bělehrad má totiž nyní přístup k moři jedině přes černohorské území.

"Černá Hora se oficiálně voleb nezúčastní. Jsem přesvědčen o tom, že odmítnutí účasti na této frašce je v zájmu blaha a důstojnosti našich rodin i našeho státu," prohlásil nekompromisně Djukanovič.

Černohorské úřady už dříve oznámily, že navzdory oficiálnímu odmítavému stanovisku k volbám, se v účasti na nich nebude nikomu bránit.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na Slovensku odsoudili exministry, miliardový tendr vyvěsili na nástěnku

Slovenský soud uznal dva bývalé ministry vinnými z machinací při miliardovém tendru. Uložil jim za to dlouholeté tresty. Další tři obžalované, kteří se jako...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.