Návrh zvýšit příští rok počty českých vojáků v zahraničních misích schválila vláda Mirka Topolánka tento týden. Podle ministerstva obrany by v roce 2009 mělo v cizině pracovat až 1386 vojáků, z toho až 745 v misích ISAF a Trvalá svoboda v Afghánistánu.
Premiér vyjádřil naději, že plány podpoří i část opozice, jak tomu bylo při schvalování předchozích misí v Iráku a Afghánistánu. "Já věřím, že společná odpovědnost a kontinuita zahraniční a bezpečnostní politiky převládne nad nějakými krátkodobými politickými záměry," uvedl.
Po dnešku se ale zdá, že nejistou stovku hlasů koalice opoziční zákonodárci nerozšíří. KSČM by české vojáky nejraději úplně stáhla. Proti navýšení jejich počtu komunističtí zákonodárci ruku nezvednou, řekl v diskusi České televize předseda strany Vojtěch Filip.
"Pokud chceme působit v Afghánistánu tak, že Česká republika nebude součástí okupačních sil, té koalice ochotných, tak tedy zůstaňme u té vojenské nemocnice," prohlásil šéf komunistů.
Rázně proti záměru vlády vystoupila i ČSSD. Grémium strany včera přijalo usnesení, kterým vyzvalo své poslance a senátory, aby hlasovali jednotně proti navýšení počtu vojáků.
"My jsme minule v parlamentu mluvili o tom, že je nemožné, abychom schvalovali vládě jakýkoli další bianko šek, protože už při tom minulém projednávání nebyla schopná odpovědět na naše otázky. A dneska víme, že nám dokonce nebyly poskytnuté pravdivé informace," řekl v Otázkách na ČT stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek.
"Vláda vlastně nám teď podobným způsobem s naprostou ignorancí našeho stanoviska a debaty v parlamentu, kterou vlastně obchází, oznamuje, že zvyšuje počet vojáků o dalších 200 lidí," dodal. Podle něj prý posílání dalších vojáků do Afghánistánu situaci v zemi zhoršuje.
Postoj ČSSD by mohlo změnit veřejné slyšení, které svolává na 23. října. Bude na něm žádat odpovědi na své otázky týkající se účelnosti operací v Afghánistánu mimo jiné od ministryně obrany Vlasty Parkanové nebo od šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga.
"Budeme ochotni na to téma sednout, diskutovat, vysvětlit," nabídl vstřícný postoj místopředseda vlády Alexandr Vondra.
Pro radar musí být 120 hlasů, žádá KSČM
Komunisté také přišli s nápadem, jak ještě více zkomplikovat schvalování smluv o umístění americké radarové základny v Česku. Navrhnou, aby pro jejich přijetí musela hlasovat ústavní většina, tedy nejméně tři pětiny poslanců. Dosud se počítalo s nadpoloviční většinou.
"Samozřejmě budeme trvat na tom, aby o umístění prvků protiraketové obrany bylo hlasováno na 120 hlasů," uvedl Filip. Argumentoval tím, že ústava nepočítá s trvalým umístěním cizí vojenské základny na českém území.
Odborník na ústavní právo a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský v pátek ČTK řekl, že o případném ústavním charakteru smluv by musel rozhodnout Ústavní soud. Zatím se ale s něčím takovým nepočítá.
"Vychází se z toho, že ta první smlouva bude vyžadovat 101 hlasů, tedy nadpoloviční většinu všech poslanců, a ta druhá prostou většinu," uvedl Jičínský. Zákonodárci budou o radaru jednat koncem října.
