Přespání na kroměřížské záchytce tak ve všeobecné soutěži o to, co zdraží nejvíc, s přehledem rozdrtilo všechny soupeře: od dodávek elektřiny a plynu až po ceny potravin.
V porovnání s trpkým životem kroměřížských opilců si teď na novoroční zdražování může stěžovat už jen nelida. Vždyť co to je pár desetikorun na účtu za elektřinu navíc oproti jedné téměř celé průměrné čisté měsíční výplatě odevzdané za nedobrovolně strávenou noc pod zámkem? A kdo může přísahat, že se mu to nikdy v životě nemůže stát?
Přemýšlím, co by na rozhodnutí zlínských krajských zastupitelů, kteří udělali z kroměřížské záchytky jeden z nejdražších hotelů v zemi, asi řekl "vynálezce" tohoto zařízení docent Jaroslav Skála. Možná je lepší, že se toho o měsíc nedožil.
V jeho pojetí byla záchytka nabídkou útočiště pro lidi trpící vážnou nemocí. Spolu se záchranou před smrtí nabízela těm, kteří se kvůli závislosti na alkoholu ocitli na samé hranici smyslu života, i možnost protialkoholní léčby. A poměrně úspěšně.
"Díky za každého člověka, který měl problém s alkoholem a dostal se zpět na pevnou půdu," říkával.
Asi by neměl radost z toho, že v rukou zlínských zastupitelů se jeho vynález proměnil v trest v podobě exekutora, který bude podle jejich představ za neplatícími opilci slídit po ulicích.
Přemýšlím, co si od takového rozhodnutí zlínští zastupitelé slibují. A také: jaké to asi je být zrovna teď na alkoholu závislým bezdomovcem ve městě Kroměříž. Takovým, jací tvoří nemalou část klientely místní záchytky.
Stačí tři takové noci, kdy člověka chytí policie a odveze pod tenhle předražený zámek, aby se mu už s takovým dluhem nikdy nevyplatilo pracovat.
Proč by někdo šel zametat ulice za pár korun v patách s exekutorem číhajícím na to, až vydělá osmatřicet tisíc nepochybně zvýšených o úroky?
V jedné věci se docent Skála zjevně mýlil. Před rokem předpovídal, že mocní pochopí, že záchytek v Česku musí být víc, a podpoří je. Na mysli měl blaho a lepší budoucnost svých klientů.
Příklad Kroměříže ukazuje, že by snad (právě pro to blaho jeho klientů) bylo lepší některé naopak zrušit. Možná je však v Kroměříži všechno jinak a za rozhodnutím zlínských zastupitelů vůbec není snaha šikanovat místní opilce.
K ceně za noc na záchytce totiž dospěli prostým propočtem: vydělili čtyři miliony korun, které záchytka loni stála, třemi sty lidmi, kteří tam přenocovali. Tak jim vyšlo 12 700 korun za noc. Kroměřížským opilcům tak možná jen vzkázali: Sežeňte si
víc kamarádů. Platíte za to, že je vás málo!
V porovnání s trpkým životem kroměřížských opilců si teď na novoroční zdražování může stěžovat už jen nelida. Vždyť co to je pár desetikorun na účtu za elektřinu navíc oproti jedné téměř celé průměrné čisté měsíční výplatě odevzdané za nedobrovolně strávenou noc pod zámkem? A kdo může přísahat, že se mu to nikdy v životě nemůže stát?
Přemýšlím, co by na rozhodnutí zlínských krajských zastupitelů, kteří udělali z kroměřížské záchytky jeden z nejdražších hotelů v zemi, asi řekl "vynálezce" tohoto zařízení docent Jaroslav Skála. Možná je lepší, že se toho o měsíc nedožil.
V jeho pojetí byla záchytka nabídkou útočiště pro lidi trpící vážnou nemocí. Spolu se záchranou před smrtí nabízela těm, kteří se kvůli závislosti na alkoholu ocitli na samé hranici smyslu života, i možnost protialkoholní léčby. A poměrně úspěšně.
"Díky za každého člověka, který měl problém s alkoholem a dostal se zpět na pevnou půdu," říkával.
Asi by neměl radost z toho, že v rukou zlínských zastupitelů se jeho vynález proměnil v trest v podobě exekutora, který bude podle jejich představ za neplatícími opilci slídit po ulicích.
Přemýšlím, co si od takového rozhodnutí zlínští zastupitelé slibují. A také: jaké to asi je být zrovna teď na alkoholu závislým bezdomovcem ve městě Kroměříž. Takovým, jací tvoří nemalou část klientely místní záchytky.
Stačí tři takové noci, kdy člověka chytí policie a odveze pod tenhle předražený zámek, aby se mu už s takovým dluhem nikdy nevyplatilo pracovat.
Proč by někdo šel zametat ulice za pár korun v patách s exekutorem číhajícím na to, až vydělá osmatřicet tisíc nepochybně zvýšených o úroky?
V jedné věci se docent Skála zjevně mýlil. Před rokem předpovídal, že mocní pochopí, že záchytek v Česku musí být víc, a podpoří je. Na mysli měl blaho a lepší budoucnost svých klientů.
Příklad Kroměříže ukazuje, že by snad (právě pro to blaho jeho klientů) bylo lepší některé naopak zrušit. Možná je však v Kroměříži všechno jinak a za rozhodnutím zlínských zastupitelů vůbec není snaha šikanovat místní opilce.
K ceně za noc na záchytce totiž dospěli prostým propočtem: vydělili čtyři miliony korun, které záchytka loni stála, třemi sty lidmi, kteří tam přenocovali. Tak jim vyšlo 12 700 korun za noc. Kroměřížským opilcům tak možná jen vzkázali: Sežeňte si
víc kamarádů. Platíte za to, že je vás málo!
