Vědci pro experiment použili mládě opice makak rhesus, pojmenované ANDi ("inserted DNA" neboli zavedená DNA, čteno pozpátku). Cizí gen se zavedenou DNA má zelenou barvu a vědci ho mohou sledovat pod mikroskopem.
ANDi se zatím daří podle všeho dobře. Zřejmě ani netuší, co v ní vězí. "Je velmi statná, jinak si hraje normálně se svými dvěma opičími kamarády v kleci," řekl Scatten.
Odborníci věří, že geneticky modifikovaná opice představuje pouze první krok.
"Naše pracovní podmínky se z biologického hlediska budou blížit práci s lidským tělem," souhlasila Phyllis Leppertová, šéfka Národního zdravotního institutu.
Dosud se pokoušeli vědci zavádět geny u myší, to však nepřinášelo žádaný užitek: u hlodavců se nerýsovala možnost ničit choroby na genetické úrovni.
"Znali jsme způsob, jak pro myši s Alzheimerovou chorobou vyrobit účinnou vakcínu," citovala Schattena agentura Reuters. Ukázalo se, že k lidské vakcíně je ještě dlouhá cesta.
To se teď změní. "Můžeme si snadno představit pokus s genem Alzheimerovy nemoci," vysvětluje Gerald Schatten. "To povede k vývoji vakcíny proti této chorobě." Opičí průzkumníci, jako je ANDi, tak možná dláždí cestu k bezpečné a efektivní terapii. Tím spíše, pokud se otevřela možnost ke klonování těchto modifikovaných opic. Na rozdíl od myší mohou výzkumníci u nich sledovat například průběh rakoviny prsu.
Tedy důvod k oslavě? Někteří výzkumníci trochu tlumí nadšení. Onkolog Dave Kerr, který stojí v čele Institutu pro výzkum rakoviny na univerzitě v britském Birminghamu, odmítá, že začala nová éra výzkumů. "Opice jsou z vývojového hlediska bližší lidem, to je zřejmé," sdělil internetovému vydání magazínu New Scientist. "Myši jsou však v mnoha ohledech ideálním druhem pro výzkumy léků," uvedl. Je proto přesvědčen, že ještě dlouho bude své pokusy provádět pouze na myších.
Navíc podobnost opice člověku přitáhne i větší pozornost k etickým otázkám. Kerr upozorňuje, že počítá v budoucnosti s razantnějšími protesty ochránců zvířat. "Implantovat nádor myši je přece jen o poznání jiná věc než provést to samé opici." Mnozí hledí ještě dál.
Okamžitě se objevily četné názory, podle kterých je nejvyšší čas stanovit jednotná celosvětová kritéria pro podobné počínání s lidskými geny.
"Povede to k nové formě snah o zušlechtění lidstva," varuje občanský aktivista Dave King. "Začneme navrhovat své děti jako stavebnici, podle svých momentálních vrtochů." Většinou se vědci shodují, že jde o významný čin, žádají ovšem odpovídající opatření, která by další pokusy přesně vymezila.
"Ačkoli medicína bude mít z těchto geneticky modifikovaných opic nesporný prospěch, je třeba tyto věci pozorně sledovat," sdělil včerejšímu vydání internetového listu Electronic Telegraph britský vědec Ray Greek, který se zabývá etickými otázkami.
Gerald Schatten však tyto obavy vyvrací. "Chápu podobné názory, je třeba ale zdůraznit, že jen díky pokusům na myších jsme dnes zvítězili nad některými nemocemi. A lidé jsou důležitější." K pokusům s modifikovanými lidmi je prý daleko.
"Produkujeme jen modelovou podobu nemocí, abychom nemoci mohli potírat," říká Schatten. Dodal, že navíc nikdo nezná gen pro inteligenci či hmotnost, jak se mnozí laikové domnívají.
