Panbanishina pasívní slovní zásoba se odhaduje na 3000 slov, aktivní na 250 základních výrazů. Šimpanz prý dokáže "říct" větu typu "Mohu dostat kávu, prosím?" nebo je schopen diskutovat o videu, které se svými učiteli zhlédl.
Komunikovat s lidmi se učí také dvacetiletý orangutan Chantek, který je umístěn v atlantské zoo, jen několik kilometrů od místa, kde se učí anglicky Panbanisha. Jakmile si Chantek osvojil nejzákladnější slova, hned dal vědět, co si přeje. "Kupte mi hamburger, prosím," požádal své chovatele.
Nedávno si Chantek ušetřil peníze, které dostává za to, že se učí mluvit. Protože mu bylo v kleci velké vedro, navrhl, jak svou výplatu utratit. "Chci si koupit bazén," vyťukal na klávesnici, která má kolem 400 znaků.
Některé symboly mají konkrétní význam, jako například "jablko", jiné mohou představovat abstraktní pojmy - například "dej mně", "dobrý", "špatný" nebo "pomoc". Opice se musejí nejprve naučit všechny symboly a potom mohou vytvořit větu tím, že jednotlivé symboly zmáčknou ve správném pořadí. Počítač slova nejenom vysloví, ale ukáže je i na obrazovce.
Panbanisha, které je 14 let, nedávno začala psát slova také křídou. Vědci to vysvětlují tím, že se snaží naučit slova, která vidí na obrazovce počítače.
Experimenty bývají pro vědce velmi objevné. Jedna z výzkumných pracovnic měla například při pokusech dojem, že slyší v dáli veverku. "Je tam veverka," řekla Panbanishe. Ta ale popadla klávesnici a signalizovala: "Pes." Zanedlouho se před nimi objevili tři psi.
Panbanisha kromě toho učí komunikovat s lidmi svého ročního syna Noyotu, který má slovní zásobu odpovídající ročnímu dítěti. Vědci si od Noyoty hodně slibují, protože je prý ještě talentovanější než Panbanisha.
Matata, Panbanishina matka, neumí používat klávesnici, proto komunikuje s lidmi prostřednictvím své dcery. "Matata chce banán," sdělí například opice svému okolí.
Nejnovější poznatky amerických vědců mohou podle odborníků zpochybnit tezi, že lidé jsou jediní tvorové, kteří dokážou své myšlenky vyjádřit řečí. Otázkou není, zda zvířata dokážou komunikovat, ale zda jejich mozek skutečně rozumí symbolické logice slov.
Někteří odborníci poukazují na to, že věta typu "Matata chce banán" není o nic víc jazykem, než když pes v době jídla vrtí ocasem. Úsilí naučit opice mluvit nadále zpochybňují a prohlašují, že jazyk je vlastní pouze lidem. Dr. Noam Chomsky z Institutu technologie v Massachusetts přirovnává snahu naučit zvířata mluvit snaze naučit člověka létat tím, že roztáhne paže.
Komunikovat s lidmi se učí také dvacetiletý orangutan Chantek, který je umístěn v atlantské zoo, jen několik kilometrů od místa, kde se učí anglicky Panbanisha. Jakmile si Chantek osvojil nejzákladnější slova, hned dal vědět, co si přeje. "Kupte mi hamburger, prosím," požádal své chovatele.
Nedávno si Chantek ušetřil peníze, které dostává za to, že se učí mluvit. Protože mu bylo v kleci velké vedro, navrhl, jak svou výplatu utratit. "Chci si koupit bazén," vyťukal na klávesnici, která má kolem 400 znaků.
Některé symboly mají konkrétní význam, jako například "jablko", jiné mohou představovat abstraktní pojmy - například "dej mně", "dobrý", "špatný" nebo "pomoc". Opice se musejí nejprve naučit všechny symboly a potom mohou vytvořit větu tím, že jednotlivé symboly zmáčknou ve správném pořadí. Počítač slova nejenom vysloví, ale ukáže je i na obrazovce.
Panbanisha, které je 14 let, nedávno začala psát slova také křídou. Vědci to vysvětlují tím, že se snaží naučit slova, která vidí na obrazovce počítače.
Experimenty bývají pro vědce velmi objevné. Jedna z výzkumných pracovnic měla například při pokusech dojem, že slyší v dáli veverku. "Je tam veverka," řekla Panbanishe. Ta ale popadla klávesnici a signalizovala: "Pes." Zanedlouho se před nimi objevili tři psi.
Panbanisha kromě toho učí komunikovat s lidmi svého ročního syna Noyotu, který má slovní zásobu odpovídající ročnímu dítěti. Vědci si od Noyoty hodně slibují, protože je prý ještě talentovanější než Panbanisha.
Matata, Panbanishina matka, neumí používat klávesnici, proto komunikuje s lidmi prostřednictvím své dcery. "Matata chce banán," sdělí například opice svému okolí.
Nejnovější poznatky amerických vědců mohou podle odborníků zpochybnit tezi, že lidé jsou jediní tvorové, kteří dokážou své myšlenky vyjádřit řečí. Otázkou není, zda zvířata dokážou komunikovat, ale zda jejich mozek skutečně rozumí symbolické logice slov.
Někteří odborníci poukazují na to, že věta typu "Matata chce banán" není o nic víc jazykem, než když pes v době jídla vrtí ocasem. Úsilí naučit opice mluvit nadále zpochybňují a prohlašují, že jazyk je vlastní pouze lidem. Dr. Noam Chomsky z Institutu technologie v Massachusetts přirovnává snahu naučit zvířata mluvit snaze naučit člověka létat tím, že roztáhne paže.
 Opice se prostřednictvím počítače a hlasového syntetizátoru dorozumívají s lidmi. |
