„Večer do 23 hodin však nebude možné spatřit žádné Leonidy, protože v té době ještě není Evropa natočena vstříc meteorickému proudu,“ radí Jiří Borovička, předseda České astronomické společnosti.
„Lepší bude si v pátek a v sobotu přivstat, přičemž sobota vypadá nejnadějněji. Je lepší se dívat na opačnou stranu, než je Měsíc, a raději se postavit tak, aby se Měsíc schoval za stromem nebo budovou. Výhodnější místa k pozorování jsou na venkově, než v přesvětlených městech,“ dodal.
Leonidy přilétají ze směru od souhvězdí Lva - od latinského Leo mají i svůj název. Jejich zdrojem je kometa Tempel-Tuttle, která přilétá ke Slunci jednou za 33 let. Přitom tam zanechává několik vláken meteoritů, které se vždy v listopadu přibližují k Zemi a objevují se na obloze až do svého vyčerpání.
Obrovským meteorickým deštěm se staly Leonidy v roce 1966, kdy se jich objevilo 140 tisíc za hodinu. Letos se jich čeká 100-800 za hodinu.
Výzkum těchto meteoritů přispívá k poznávání meziplanetární hmoty, z níž jsou složena všechna tělesa sluneční soustavy včetně Země. Čeští astronomové se Leonidy intenzívně zabývají a jejich výsledky vysoce oceňují i v zahraničí. Loni se účastnili několika expedic včetně jedné na pozvání americké NASA, letos chtějí Leonidy pozorovat ve Španělsku, kde má být lepší počasí než u nás
Letošním listopadem však pozorování Leonidů nekončí. Podle předpovědí se s nimi Země setká ještě pětkrát v letech 2001 a 2002.
 Roj Leonidy, kterým Země prolétala, pozorovaný na noční obloze |
 Snímek pořízený na Slovensku v noci ze 16. na 17. listopadu 1998. Je na něm 156 Leonidů. |
 Leonidy križující zajímavá místa na obloze. Pás Mléčné dráhy prochází na obrázku zhora od středu směrem dolu doleva, nahoře u pravého okraje je vidět Plejády a tři nejjasnější stopy meteorů přecházející souhvězdím Orion dole uprostřed. |
