Operu “Nagano” nechci

Před 5 léty jsem prožíval vítězství v Naganu i já. Také jsem si zašel s kamarády na pivo , abych oslavil zlatou olympijskou medaili. Mám doma i vlastní natočenou 4 hodinovou kazetu věnovanou Naganu. Už jsem se několikrát na některé hokejové momenty vč. komentářů hráčů a jejich rodinných příslušníků znovu s potěšením podíval.

Jsem rád, že Mladá fronta nedávno zařadila do svých novin seriál věnovaný tomuto historickému vítězství. Stejně tak budu rád, když sem tam Nagano připomene i česká televize.
Proti nastudování opery však protestuji a to z těchto důvodů. Všichni víme, že hokejisté jsou nadmíru bohatí lidé. Domnívám se však, že pro ně bylo tehdy prvotní udělat radost svým nejbližším, ale také všem obyčejným lidem. To byla motivace hokejistů a proto také vyhráli. Prémie za vítězství byly až kdesi hodně vzadu.
Kdežto v případě opery jednoznačně cítím, že na prvním místě stojí byznys. Na opeře by se měli přiživovat někteří zbohatlíci, kteří odjíždějí z republiky pryč a nechávají rodit své potomky v Thajsku. Děsím se představy, že v opeře by mohly účinkovat např. i takové umělkyně, které budou o přestávce rozdávat letáky, aby si každý koupil auto v AAA autobazaru. Po tom, co jsem se zatím z medií o nápadu složit operu dozvěděl, považuji složení případné opery “Nagano, začátek legendy” za zneuctění “národní” památky.