Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Operátoři neustoupili policii, dají jí jen část informací z mobilů

  11:22aktualizováno  11:22
Policie se snažila dohodnout s telefonními operátory na předávání pro ni potřebných informací. Úspěšná ale nebyla. Operátoři trvají na tom, že využijí rozsudku Ústavního soudu a nebudou policii předávat informace, kde se jejich zákazníci nacházeli během telefonování nebo z jakého počítače byl na internet vložen konkrétní příspěvek.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Rostislav Hányš, MF DNES

Jednání mezi policisty a jednotlivými operátory podle deníku Právo skončila krachem a společnosti tak budou policii dávat jen ta data, která si tři měsíce schovávají pro svoji interní potřebu. Tedy kvůli fakturacím nebo reklamacím.

"Dohoda zní v tuto chvíli tak, že nám budou poskytovat jen informace, které potřebují a schraňují pro svou vlastní potřebu, ostatní data jsou pro nás nedostupná. Například poloha účastníků hovoru pro ně podstatná není, ale my ji pro účely vyšetřování potřebujeme znát. Ten objem poskytovaných dat pro nás není dostatečný,“ řekla Právu mluvčí policejního prezidia Veronika Hodačová.

Ústavní soud začátkem dubna zrušil povinnost operátorů plošně sledovat a minimálně půl roku uchovávat informace o telefonátech a pohybu jejich klientů. Rozsudek se týká takzvaných provozních a lokalizačních údajů o uskutečněné komunikaci. Tedy ne obsahu rozhovoru, ale toho, kdo s kým a jak dlouho mluvil.

Takzvané chytré mobily navíc odesílají operátorovi každých pět minut záznam o poloze přístroje. Policie tak mohla například zpětně zrekonstruovat pohyb člověka, o kterého měla zájem.

Tisíce dat o našem soukromí

Na soud se kvůli archivování údajů obrátili poslanci, podle nich tím byla narušena práva lidí. Jen loni odevzdali operátoři policii data v 87 tisících případech. Rok od roku počet takových žádostí rostl zhruba o deset tisíc a Česko patřilo k evropské špičce.

Policie nyní tvrdí, že jí rozhodnutí Ústavního soudu komplikuje vyšetřování závažných trestných činů, ale také hledání ztracených dětí. Odpůrci archivování zase argumentují ochranou soukromí a tím, že si policie musí najít jiné cesty, jak se k informacím dostat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oslavy vzniku Československa na Václavském náměstí v Praze (28. října 1918)
Narozeniny za stovky milionů. Česko příští rok oslaví kulaté výročí

Prezidentský vlak, návrat Slovanské epopeje na výsluní, oslavy v ulicích a nesčetně výstav plných dříve neviděných exponátů. Česko příští rok oslaví hned tři...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš  odevzdal svůj hlas ve volbách do Poslanecké...
Politici už odvolili. Člen komise v Pardubicích se musel převléci

Češi po čtyřech letech vybírají poslance. V první den voleb dorazily více než dvě pětiny voličů. Hlasovací lístek odevzdali i předsedové politických stran....  celý článek

Jihlava
100 POHLEDŮ: Baráčky v Jihlavě jak lepidlem k sobě přilepené

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.