Po celé interview pětapadesátiletý generál, který vypadá o deset let mladší, nedal v době značných pochybností o přístupu mocností ke Kosovu najevo sebemenší pochybnost o tom, že postup proti Miloševičovi byl jedině správný. Vzdělaný generál, čerstvě dekorovaný čestným křížem prvního stupně, mluvil tiše, přitom velmi srozumitelně a zcela jednoznačně.
| Tyto informace mohou být použity pouze s uvedením zdroje: internetový magazín MF DNES. |
Pane generále, uplynul rok od zahájení vojenské operace na záchranu kosovských Albánců, jak ji dnes s odstupem hodnotíte? Byl to úspěch, neúspěch, nebo něco mezi tím?
"Jistěže úspěch. S čím jsme byli vlastně konfrontováni? S předchozím rozhodnutím pana Miloševiče vojenskou a policejní silou etnicky vyčistit provincii. Měl plán, který začal naplňovat někdy kolem února a března.
Vytvořil kvůli tomu ozbrojené síly. Jako záminku si vzal přítomnost jednotek NATO v Makedonii.
Zároveň odmítl seriozně jednat o hledání politického řešení a byl připraven vést útok (proti Albáncům). Bylo to v okamžiku, kdy albánská strana podepsala mírovou dohodu v Rambouillet. Když Miloševič začal vyjednávat začali jsme stahovat z Kosova mezinárodní pozorovatele. On však přesto realizoval svůj plán.
Etnické čistky zahájil ještě před tím, než dopadly první bomby.
Nakonec však všechny podmínky NATO byly splněny. Srbské ozbrojené a paravojenské síly odešly z Kosova, NATO je uvnitř, uprchlíci se vrátili, dosáhli jsme příměří. Aliance byla úspěšná. To, co se děje dnes je jiný případ."
Situace v některých oblastech je velmi složitá. Koho lze tedy nyní vlastně označit za vítěze v Kosovu?
Opravdovými vítězi budou obyčejní lidé. Albánská populace a ti Srbové, kteří budou chtít žít v Kosovu v míru. Tím poraženým bude Miloševič. V lednu 1999 mi řekl: Generále Clarku, musíte pochopit, že Kosovo je důležitější než má hlava. Dlouho jsem o tom pochyboval. A nakonec se ukázalo, že to tak opravdu není. Vzdal se Kosova, aby si zachránil hlavu.
To je pravda. Aliance sice vyhrála válku, pomohla Albáncům k návratu domů, ale neuspěla, když chtěla obnovit multietnické Kosovo. Jak vidíte budoucnost Kosova?
Předně ono žádné multietnické Kosovo nebylo. Tam byl staletý konflikt a desetiletí hrozných, nelegálních represí proti kosovskoalbánské většině. Ty vyvrcholily v kampaň ničení vesnic, útoků na albánské civilisty, likvidování kosovských politiků, lékařů a dalších. Tento teror byl uskutečňován státními orgány (Srbska). Nyní bylo lidem řečeno, že musí akceptovat myšlenku, aby žili společně a vzájemně se tolerovali.
Možná se nyní nemají rádi, ale obě strany mají právo žít v této zemi. A musí žít v míru.
V Kosovu je i NATO, ale to tam je proto, aby pomohlo udržet bezpečnost. Mise OSN a EU musí zajistit policii, ekonomickou, finanční pomoc pro obnovu země. Ozbrojené síly samy mohou udělat jen část práce.
Jak jste řekl, NATO udělalo svou práci z vojenského hlediska, ale co tedy politikové? Nemyslíte si, že by nyní měli přijít s nějakým definitivním rozhodnutím o budoucnosti Kosova?
Myslím, že političtí představitelé musí nyní pokračovat v plnění slibů, které byly dány. Kosovo musí dostat patřičné finance, musí být místní volby, aby obyvatelé mohli být v budoucnu více odpovědní za svou vlastní bezpečnost. Nemyslím, že nastal ten okamžik, že bychom nyní měli určovat politický status pro Kosovo.
Upřímně, bude velmi složité pro jakéhokoli Albánce žít a účastnit se politického života Jugoslávie, dokud bude Slobodan Miloševič u moci. Je přece obviněn, že páchal válečné zločiny. Proto je myslím nerealistické usilovat o konečné politické řešení budoucnosti Kosova.
Takže ještě není čas vyslovit se pro nezávislé Kosovo, nebo Kosovo v rámci Jugoslávie?
Politická rozhodnutí již byla oznámena. Kosovo bude pod správou OSN, jako součást Jugoslávie. Nebylo schváleno, že bude nezávislou zemí. To je jasné.
Častý názor je, že bylo chybou bojovat o Kosovo a přitom po tomto vítězství nechat Miloševiče dál u moci.
To bylo něco, co jsme nikdy nechtěli udělat vojenskou silou. To musí udělat sami Srbové. Jejich vůdci nebyli jen diskreditováni, ale byli obviněni z válečných zločinů. Určitě to bude složité, musí se toho ujmout i evropští a transatlantičtí představitelé, jít krok za krokem. Ale já bych z toho nevinil NATO. Aliance nikdy nechtěla jít po Slobodanu Miloševičovi přímo.
Na jedné straně máte Miloševiče a jeho režim, ale přímo v Kosovu jsou na obou stranách extremisté, kteří komplikují mírovou budoucnost. Co s tím?
Tady jsou dvě různé hrozby. Jednak ze strany Albánců, mezi nimiž jsou různé skupiny, které mohou být násilné, ale které nejsou zaměřeny proti KFOR. Mnoho z jejich energie ještě může být usměrněno. Většina albánské populace nechce bojovat, chce normálně žít. Pak jsou tu Srbové na severu Kosova, kteří se chtějí oddělit od Kosova a zcela vyloučit Albánce. Víme, že jsou podporováni Bělehradem. To nelze dovolit.
Nebojíte se, že jednou bude muset NATO s ostudou z Kosova odejít, bez dosažení jasného pokroku?
Ne, nepochybuji o tom, že NATO bude úspěšné.
Pane generále nepřipomínáme si jen rok od války o Kosovo, ale i rok, kdy je Česká republika v alianci. Vy jste viděl přímo v Kosovu v činnosti české průzkumníky. Jak se vám zamlouvali?
Byli smělí, bojeschopní, líbili se mi.
To byl však absolutní výkvět české armády, bvli to specialisté. Jak se díváte vůbec na českou účast v alianci?
Česká republika jde progresivně kupředu, aby zaujala velmi solidní postavení uvnitř NATO.
 Velitel sil NATO Wesley Clark, který je na návštěvě republiky v rozhovoru s redaktorem MF Dnes Petrem Pravdou. |
 Velitel sil NATO Wesley Clark, který je na návštěvě republiky, v rozhovoru s redaktorem MF DNES |
 Velitel sil NATO Wesley Clark, který je na návštěvě republiky, v rozhovoru s redaktorem MF DNES |
