Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opatovice: Před lety by kolaps nebyl

  17:10aktualizováno  17:10
Kdyby se havárie kotelny v Elektrárnách Opatovice stala před pěti lety, lidé v Chrudimi, Pardubicích a Hradci Králové by si toho možná ani nevšimli. Výpadek dodávek tepla a teplé vody by totiž bez problémů pokrylo šest velkých záložních kotelen. V provozu zůstala ale už jen jediná. Ostatní byly odstaveny a elektrárna se spoléhala výhradně na své kotle v Opatovicích. Přesto se zástupci elektrárny, měst i odborníci shodují, že rozhodnutí odstavit záložní kotelny chybné nebylo.

Podle zástupců elektrárny nemohl nikdo předpokládat, že v jednom okamžiku přestane fungovat všech šest kotlů a padesát pět tisíc domácností zůstane bez tepla a teplé vody. O tom, že do Hradce Králové už míří teplo čtěte ZDE.

"Všechno to byla stará zařízení, která se nevyplatilo provozovat, a nesplňovaly už ekologické limity. Většinou byla v našem vlastnictví. Výkon opatovické kotelny byl natolik velký, že by bez potíží zásobovala teplem i při poruše poloviny kotlů. Havárii takového rozsahu nemohl nikdo očekávat," tvrdí mluvčí elektráren Pavel Hypius.

"Odstávku všech kotlů si nikdo nedovedl představit," říká dřívější pardubický primátor a člen dozorčí rady Elektrtáren Opatovice Libor Slezák. "Města postupně prodala elektrárnám i rozvodné systémy tepla a spoléhala se na jejich mohutně dimenzovanou kotelnu," uvedl Slezák.

Podle mluvčího Teplárenského sdružení České republiky v Pardubicích Pavla Kaufmanna bylo v roce 1998 v provozu nejméně šest špičkových zdrojů, ze kterých dnes pracuje jen Teplárna Pardubice.

"V Hradci Králové byla výtopna v podniku ZVU a další v místech, kde je dnes Elektrárny Opatovice po havárii znovu obnovily: v Salmě Březhrad, v Petrofu nebo u Dopravních podniků. V Pardubicích byla vedle současné kotelny na Karlovině ještě jedna kotelna, ta je už al zbouraná, a v Chrudimi fungovala výtopna v Transportě," vypočítává Kaufmann.

Zdroje se postupně odstavovaly, protože od roku 1998 vstoupily v platnost přísnější ekologické limity pro emise a jejich splnění by znamenalo pro firmy velmi nákladné rekonstrukce kotelen.

"Prostě dožily, byly v provozu po desetiletí. Je otázka, jak záložní zdroje nově řešit. Všichni teď mluví o nové výtopně v Hradci, ale ta by stála kolem sta milionů korun, pracovala by jen výjimečně a dále by zatížila cenu tepla. Spíš bych se přikláněl k vybudování spalovny odpadu v Opatovicích, o níž se už dlouho uvažuje, to by nebyl jen samoúčelný záložní zdroj," uvažuje Kaufmann.

"Osobně bych se přikláněl k tomu, aby v Pardubicích byly uskladněny mobilní kotle, které by v případě nějaké sabotáže nebo teroristického útoku mohly být napojeny na plynovod," uvedl někdejší předseda dozorčí rady Elektráren Opatovice Jiří Nový.

Party se při odklízení trosek střechy hecují

Poprvé po deseti dnech od chvíle, kdy se zřítila střecha kotelny opatovické elektrárny, nešli včera její zaměstnanci do práce se sklopenou hlavou. Elektrárna se opět rozjela. "Tolik šťastných obličejů, jako když jsem šel ráno do práce, tak to jsem tady ještě neviděl," řekl jeden ze zaměstnanců opatovické elektrárny. "Všichni byli rádi, že už zase fungujeme," řekl muž a pousmál se směrem k elektrárně, ze které po téměř týdnu a půl od havárie opět začal stoupat a kouř a pára. Zatímco v jednom z šesti kotlů se již topí od pondělního večera, jen pár metrů od něj se stále odklízejí trosky z patnáct set tunové zřícené střechy.
"Dvě party odklízejí okolí kotlů číslo 5 a 2. Vyhlásili jsme takovou interní soutěž o to, který z nich je méně poškozený a který bude dříve očištěný. Je v tom i trochu chlapského hecování, která parta spustí ten svůj jako první," řekl mluvčí Elektráren Opatovice Pavel Hypius.
Jednotlivé části kotelny vyhlížejí jako dva různé světy. Zatím okolí spuštěného kotle je uklizeno. Stačí se obrátit o sto osmdesát stupňů a pohled do změti trosek trochu evokuje záběry ze zřícení newyorských dvojčat.
Několik jeřábů, pod jejichž háky stojí na malé plošině obsluha v oděvech z reflexních barev, pomalu zvedají trosky, které se ještě dál drolí a rozpadají. Všude kolem je prach, hluk a ze sousední strojovny sálá teplo. Pokroucené plechy, traverzy a zbytek neforemného materiálu se hromadí kousek od haly. O každý přírůstek na hromadu se zajímají policejní vyšetřovatelé vybírající vzorky pro další zkoumání. Některé z nepotřebných kovových částí odvážejí nákladní auta do sběrných surovin.
Mezi zhruba dvěma sty lidí, kteří se v prostoru deset metrů vysoké kotelny a v nejbližším okolí pohybují, je možno najít nejrůznější profese. Mimo jeřábníků a horolezců pracujících ve výškách, jsou to i dělníci odklízející trosky a technici nejrůznějších firem. Ti se snaží zprovoznit kotle poznamenané spoustou šrámů, poškozených izolací a pomačkaného potrubí.

 

 

 

Opatovická elektrárna spustila první kotel. Zbývá jich zprovoznit ještě pět. (19. listopadu 2002)

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analýza o přesunech voličů mezi stranami v letech 2013 a 2017.
Babiš a Okamura vysáli levici, od TOP 09 se přebíhalo k ODS, míní analytik

Strany si v předvolebním boji snaží přebírat voliče, výjimkou nebylo ani letošní hlasování. Analýza portálu KohoVolit.eu ukázala, že z něj profitovalo hlavně...  celý článek

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Čapí hnízdo
V kauze Čapí hnízdo čelí obvinění 11 lidí. Babiš je krok od nové imunity

V souvislosti s 50milionovou dotací na farmu Čapí hnízdo obvinila policie celkem 11 lidí. Dosud byla jistá pouze obvinění předsedy ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.