"EP vyzývá ukrajinské úřady, aby zrušily druhé kolo prezidentských voleb a uspořádaly ho znovu před koncem roku za účasti mezinárodních pozorovatelů," praví se v rezoluci schválené naprostou většinou europoslanců.
EP rozhodně odmítl podmínky minulého kola a poukázal na "zjevné podvody", které ho doprovázely. Odmítl také rozhodnutí ústřední volební komise uznat vítězství Viktora Janukovyče.
Za "nepřijatelné" označil všechny separatistické hrozby a vyslovil se pro zachování územní celistvosti Ukrajiny.
Odmítl obvinění ruského prezidenta Vladimira Putina, že EU podněcuje násilí na Ukrajině tím, že vyjadřuje podporu právu ukrajinského lidu na demokratický volební proces. Podotkl dále, že Rusko nese velkou odpovědnost za situaci na Ukrajině.
Jedním ze zahraničních pozorovatelů, kteří by měli dohlížet na opakované volby, je i česká europoslankyně Jana Hybášková.
"Já a mí kolegové jsme odhodláni podpořit demokratizační vývoj na Ukrajině, který dokládá pozitivní příklon Ukrajiny k evropským hodnotám demokracie a úctě k lidským právům," uvedla Hybášková.
EP varuje před násilnými zásahy proti demonstrantům
Parlament vyzval Radu EU i Evropskou komisi, aby daly ukrajinským úřadům jasně najevo, že EU nebude tolerovat jakékoli násilné zásahy proti demonstrantům.
Pokud by k nim došlo, EP si přeje, aby byla okamžitě pozastavena dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ukrajinou a aby proti Kyjevu byly zavedeny sankce.
Demonstranty EP požádal, aby neblokovali státní budovy a umožnily normální fungování orgánů státu.
Rezoluce dále vyjadřuje podporu působení vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solany a polského i litevského prezidenta Kwasniewského a Adamkuse, stejně jako předsedy dolní komory ruského parlamentu ve prospěch smírného vyřešení sporu na Ukrajině.
Vyzývá Radu EU i Evropskou komisi, aby urychlily ratifikaci akčního plánu pro Ukrajinu, pokud bude stávající situace uspokojivě vyřešena.
Mnoho europoslanců nosí oranžové šátky
Čtvrtečnímu hlasování předcházela ve středu debata, na kterou spousta poslanců přišla s oranžovými šátky či kapesníky, aby vyjádřili symbolicky solidaritu s ukrajinskými demonstranty.
Rozprava se omezila převážně na momentální situaci a jen okrajově se dotkla budoucích vztahů mezi EU a Ukrajinou, která už několik let naléhá, aby byla považována za kandidáta členství v unii.
"Ukrajina je zemí, se kterou bude EU v budoucnu tak či onak počítat," objasnil tuto zdrženlivost český europoslanec Josef Zieleniecí. "Nemělo by však smysl činit jakákoli rozhodnutí dnes, pod tlakem událostí."
Uvítal vztyčený prst EP na adresu ruského prezidenta, který v posledních letech několikrát deklaroval, že sdílí hodnotovou základnu se Západem, zejména pokud jde o demokracii, občanské svobody a právní stát.
"Rusko dává nyní tyto věci stranou a jeho chování, které připomíná tlaky z dob Sovětského svazu, vypadá jako pokus obnovit v omezené podobě bývalé impérium," řekl Zieleniec ČTK.
Kučma odletěl pro radu k Putinovi
Dosluhující ukrajinský prezident Leonid Kučma odletěl dnes do Moskvy jednat o ukrajinské vnitrostátní krizi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Podle prohlášení Kučmova úřadu půjde o "politické konzultace". Do Kyjeva by se měl Kučma pozdě odpoledne. Poté se sejde s šéfy ukrajinských politických stran a radou ministrů.
