Německé parlametní volby 2017

Podle odhadů politologa Joachima Behnkeho by mohlo v budoucím parlamentu kvůli zvláštnostem německého volebního systému usednout místo původně zamýšlených 598 poslanců mezi 680 a 700 poslanci. „Žádná jiná demokracie na světě by pak neměla více křesel v parlamentu,“ řekl Behnke. Dosud největší Spolkový sněm vznikl po volbách v roce 1994. Tehdy v parlamentu usedlo 672 poslanců. V končícím volebních období zasedalo ve Spolkovém sněmu 631 zákonodárců.

V Drážďanech hlasoval už každý třetí oprávněný obyvatel města. Na sociálních sítích se šíří fotografie s frontami před volebními místnostmi v saské metropoli.

Americký prezident Donald Trump včera popřál Německu úspěšné volby. Učinil tak podle německých médií v pátečním telefonátu s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU), kterou ujistil o neotřesitelném spojení mezi USA a Německem. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) kancléřku v rozhovoru se serverem Huffington Post obvinil z toho, že dělá politiku podle Trumpova vzoru.

„Zřejmě ještě nikdy nebylo zřejmější, že tyto volby jsou o budoucnosti demokracie v Evropě,“ řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. „Pokud nebudete volit vy, rozhodnou ostatní,“ dodal. Podle posledních průzkumů ještě těsně před volbami třetina Němců nevěděla, koho bude volit.

Německá kontrarozvědka sleduje členy protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), aby zjistila, zda na sebe moc ve straně nestrhávají extremisté s protiústavními cíli. Serveru t-online.de to v sobotu řekl německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. AfD, která je podle ministra „vlkem v rouše beránčím“, se podle průzkumů veřejného mínění dostane po nedělních volbách do Spolkového sněmu.

K vysoké účasti v dnešních parlamentních volbách vyzvala voliče řada německých politiků včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Příkladem jim už šlo několik předsedů stran. Svůj hlas odevzdal mimo jiné předseda koaliční sociální demokracie Martin Schulz. Kancléřka Angela Merkelová, jejíž křesťanští demokraté jsou favoritem hlasování, se chystá volit odpoledne.

Kolem desáté hodiny dopoledne přišel volit v domovském městě Würselen poblíž Cách předseda sociální demokracie Martin Schulz.

Výsledek německých parlamentních voleb bude znám teprve v neděli, už nyní je ale jasné, o koho projevovali voliči největší zájem při hledání na internetu. Podle žebříčku společnosti Google nejvíce hledali informace o současné kancléřce Angele Merkelové. Ve spojení se slovem program ale nejčastěji zadávali do vyhledávače zkratku protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Nemalý zájem projevili voliči také o soukromí kandidátů do Spolkového sněmu.

Klíčové bude také vyjednávání o koalici, ve hře je několik variant. Z voleb by mohla vzejít další velká koalice CDU/CSU a SPD, nebo vláda CDU/CSU, FDP a Zelených. V obou případech, z nichž ani jeden není bezproblémový, by na čele vlády zůstala Merkelová, která se vítězstvím ve čtvrtých volbách v řadě může vyrovnat velikánům německé politiky Konradu Adenauerovi (v čele vlády 1949-1963) a Helmutu Kohlovi (1982-1998).

Obyvatelé Berlína dnes vedle parlamentních voleb hlasují i v referendu o budoucnosti letiště Tegel. Jeho provoz by měl skončit zhruba za dva roky, což chce ale řada Berlíňanů změnit. Hlasování je však nezávazné, a proto podle většiny pozorovatelů není pravděpodobné, že by Tegel zůstal v provozu déle než pár let, i kdyby se pro to vyslovila většina občanů hlavního města, jak naznačují některé průzkumy veřejného mínění.

Kampaň před německými parlamentními volbami doprovodilo i 3660 trestných činů, ukazuje statistika Spolkového kriminálního úřadu (BKA). Oproti roku 2013 se počet deliktů během předvolební kampaně zvýšil o 18 procent. Mezi trestnými činy je i více než 50 ublížení na těle. Velkou většinu - zhruba tři čtvrtiny - jich ale tvoří poškozování cizí věci, například volebních plakátů, nebo porušení nařízení o symbolech protiústavních organizací.

Volební místnosti se dnes v Německu zavřou sice až v 18:00, ale už nejméně půl hodiny předtím bude zhruba pět lidí vědět, jak parlamentní volby dopadnou. Jde o zaměstnance agentury pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap, která se celý den ptá voličů, jak hlasovali, a přesně v 18:00 zveřejní první odhady výsledků.

V Německu je celkem 73 500 volebních místností. Volit může přijít až 61,5 milionu lidí. Vybírají si ze 42 stran. Předpokládá se, že volební účast by mohla přesáhnout 71 procent.

Na rozdíl od České republiky se u našich sousedů volí jen jeden den. Němci ale odevzdávají hned dva hlasy. Více o systému hlasování v Německu čtěte zde

.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění favorizovaly Křesťanskodemokratickou unii (CDU/CSU), která by mohla dostat kolem 36 procent hlasů, připomíná ČTK. Druhá by měla s odstupem skončit sociální demokracie (SPD), pro níž by se mohlo vyslovit okolo 22 procent voličů. Preference Alternativy pro Německo (AfD) se v posledním týdnu před volbami pohybovaly mezi deseti až 13 procenty. Do Spolkového sněmu by se bez problémů měli dostat i svobodní demokraté (FDP), Zelení a Levice, všechny s podporou mezi osmi a 11 procenty voličů.

O novém složení parlamentu mohou voliči rozhodovat v neděli od 8:00 do 18:00, kdy se uzavřou volební místnosti.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u on-line reportáže z německých parlamentních voleb.