Advokát Hrádela, zastupující navrhovatele, si se svým přednesem dává záležet. Výrazně intonuje, gestikuluje, klade důraz na nejdůležitější slova, nemluví příliš rychle a často vyhledává oční kontakt se soudci. Jeho vystoupení rozhodně není monotónní.
Hrádela ještě v souvislosti s nabýváním církevního majetku říká, že stížnost napadá "zákon, o němž je přesvědčena, že je nemorální a legalizuje jeden právní princip, který už rozhodl i Ústavní soud - tedy že nikdo nesmí mít prospěch ze své nepoctivosti".
Právník Hrádela prohlásil, že dosud nikdo nezkoumal otázku vzniku církevního majetku. Zabrousil osm set let do minulosti a argumentuje vztahy církve a státu v roce 1217. "Tehdy církev začala dostávat desátky. A tak dochází k vytváření materiální základny jejího majetku," řekl Hrádela.
-
Poslankyně KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová, právní poradce poslanců ČSSD Radovan Suchánek, právní zástupce senátorů Karol Hrádela a poslanec sociální demokracie Lubomír Zaorálek při jednání Ústavního soudu o návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích. (29. května 2013) / Autor: Václav Šálek ČTK
"Když půl hodiny po půlnoci jednala Sněmovna, požádala předsedkyně poslaneckého klubu o přestávku na jednání klubu. To je v legislativní praxi našeho parlamentu zcela standardní (...). V tomto případě zřejmě poprvé v historii ČR předsedkyně Sněmovny rozhodla o zrušení přestávky. A to když už ti, kteří o ni požádali, byli venku z jednacího sálu. A když se vrátili, už bylo odhlasováno," řekl Hrádela s odkazem na patálii Věcí veřejných, kterým takto sporně uteklo hlasování o restitucích.
Hrádela zdůrazňuje, že během projednávání zákona předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová vzala slovo poslanci VV Michalu Babákovi. Ten obstruoval jednání předčítáním církevní historie od Velké Moravy.
Vít Bárta zamyšleně přikyvuje Hrádelovým slovům. Občas přikyvoval, i když mluvil soudce Stanislav Balík. Předseda soudu Pavel Rychetský si pohrává s brýlemi.
"Zákon porušil základní demokratická pravidla našeho státu a byl přijat po procesu, který nerespektoval základní demokratické normy, které jsou," uvedl své doplnění advokát Karol Hrádela.
Předseda soudu Pavel Rychetský vyhlásil na žádost advokáta Karola Hrádely, zastupujícího navrhovatele, desetiminutovou přestávku.
Jednání začalo čtením zprávy shrnující dosavadní průběh řízení v přednesu soudce zpravodaje Stanislava Balíka. Poté dostanou prostor k vyjádření účastníci řízení. Není nicméně pravděpodobné, že by soud dnes stihl vyhlásit nález, rozhodnutí spíše odročí, uvádí ČTK.
Ústavní soud je sice zatížen řadou případů, tento návrh se nicméně projednává mimo pořadí, protože ho soudci označili za naléhavý. Soudce zpravodaj Stanislav Balík uvedl, že návrh splnil všechny formální požadavky.
Ke dnešnímu jednání navrhovatelé stížnosti neuplatňují námitku podjatosti proti nikomu z pléna soudu. To nyní zasedá celé, po doplnění novými jmény prezidentem Milošem Zemanem má soud 15 členů.
Stěžovatelé se pokusili vyloučit z projednávání soudce zpravodaje Stanislava Balíka. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský právě oznámil, že soud v úterý námitku zamítl.
Vládu zastupuje ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.
Do jednacího sálu Ústavního soudu dorazili účastníci jednání včetně Víta Bárty, Lubomíra Zaorálka, advokáta stěžovatelů Karola Hrádely a dalších. Bez ohledu na jeho včerejší žádost o odročení jednání začíná.
Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.
