Češka o vizi letu na Mars: Není to podvod, ale snaha posunout lidstvo

  • 131
Lucie Ferstová, Češka, která zůstala mezi poslední stovkou uchazečů o let na Mars v režii neziskovky Mars One, věří, že celý projekt není podvodem. Někteří lidé si to myslí, protože nejsou schopní vcítit se do mentality nadšenců z vědecké komunity, napsala čtenářům iDNES.cz.

Pustina s nízkou gravitací, slabou atmosférou a bez magnetického jádra. Proč by tam vlastně mělo lidstvo expandovat? Nebylo by lepší osídlit mraky Venuše? Co by na Marsu lidé dělali, je něco, co by místo nich neuměla automatická sonda? Není celý Mars One jen reality show? A kdo by celý let zaplatil?

Chat se čtenáři iDNES.cz

Odpovědi Lucie Ferstové čtěte zde

Takové a další otázky kladli čtenáři v diskusi pod článkem o tom, že se Lucie Ferstová dostala mezi posledních sto zájemců o let na Mars ve výběru neziskovky Mars One.

V úterý odpoledne Ferstová odpovídala na čtenářské dotazy přímo. Jeden z těch nejpodstatnějších cílil na to, zda celá akce není jen marketingovým tahem a podvodem.

„To je velmi dobrá otázka a samozřejmě to byla první otázka, kterou jsem si položila. Já jsem jim tehdy ještě musela prostě věřit, nicméně dnes už má projekt ve svém týmu a ve své síti spolupracovníků širokou škálu odborníků s dlouholetou kariérou v oboru. Teď si představte, že všichni tihle lidé, včetně zakladatelů Mars One - kteří jsou mimo jiné také odborníci z oboru - by se celosvětově znemožnili a ztratili by jakoukoli důvěryhodnost. Jejich kariéru by to efektivně ukončilo - a rozhodně na tom nevydělali tolik, aby jim to všem umožnilo jít do předčasného důchodu,“ míní Ferstová.

Doplnila, že takový podvod by byl příliš komplikovaný a stál by množství času, energie a peněz. „Většina lidí si myslí, že je to podvod, protože se není schopná vcítit do mentality nadšeného člověka z vědecké komunity. Ve vědecké komunitě to není tak, že vyděláváte peníze. Většinu času se zoufale snažíte sehnat peníze na realizaci projektů, které posouvají lidstvo krůček po krůčku kupředu,“ uvedla.

Odmítla myšlenku vyjádřenou v dalším z dotazů - totiž že předešlé experimenty s uzavřením skupiny lidí do dlouhodobé izolace skončily nevraživostí a tím, že se „posádka“ bezmála pozabíjela mezi sebou.

„Četla jsem několik studií a ty se s vaší tezí, že se posádky málem pozabíjely, rozcházejí. Psychologickou selekci provádí experti s dlouholetou zkušeností z NASA i s osobními zkušenostmi z izolačních simulací. Budou mít devět let na to, aby nás důkladně prověřili, podrobili všemožným situacím a pomohli nám naučit se je řešit,“ je přesvědčená Ferstová.

Došlo také na praktické dotazy: co by kolonizátoři Marsu dýchali, jedli a pili, zda se počítá se zásobou alkoholu či jak by se řešila stomatologická péče. Přehled všech otázek odpovědí najdete zde.

Prestižní vědecký ústav MIT je skeptický

Projekt vzbudil svou smělostí pozornost. Vždyť člověk dosud stanul na jiném vesmírném tělese - mnohem bližším Měsíci - jen po téměř desetiletí úsilí Spojených států v době vypjaté studené války, v níž byla kosmonautika štědře dotovanou otázkou prestiže. I Massachusettský technologický institut ve své studii zapochyboval a uvedl - vedle řady výhrad - že není k dispozici dostatek dat, aby bylo možné záměr komplexně posoudit (více o studii MIT čtěte zde).

A teď projekt Mars One počítá s výpravou, kam se dosud člověk nevydal, bez opory v podobě vlády či státní vesmírné agentury, jakou je například NASA.

Nicméně například soukromá společnost SpaceX, která do deseti let od svého založení dokázala dopravit kosmickou loď k Mezinárodní vesmírné stanici, ukázala, že určitou část spektra vesmírných letů nestátní subjekty zvládnout dokážou. Byť by samozřejmě bylo chybou prostě vyvozovat závěry ohledně Mars One na základě dosavadní činnosti SpaceX, jejíchž technologií chce výprava k Marsu použít (více o SpaceX se dočtete v tomto článku Karla Pacnera).

Jednosměrný let

Mars One je zamýšlen jako jednosměrný, bez možnosti návratu. Také kvůli předpokladu, že by se kolonizátoři po dlouhém pobytu ve stavu beztíže či relativně malé tíže Marsu nedokázali adaptovat na pozemskou gravitaci.

„Jednosměrnost mise mi připadá jako malá cena za to, že tam letíme objevovat, budovat a posouvat hranice. Není to mise typu ‚poletíme tam, budeme sedět v základně do konce života a uvidíme, co to udělá‘. Projekt si klade za cíl objevit způsoby, jak základnu rozšiřovat, osamostatnit a neustále zlepšovat,“ řekla Ferstová iDNES.cz po výběru poslední stovky uchazečů.

Seznamte se s projektem Mars One:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue