"Množství mrtvých a zcela nepochopitelná brutalita ve chvíli, kdy už bylo jasné, že vedení země nemá šanci přežít, mě překvapila. I další věci byly překvapivé - vytrvalost ukrajinských demonstrantů, disciplína, relativní pořádek, který v tom chaosu existoval. To bylo příjemné zjištění," odpověděla Procházková jednomu ze čtenářů.
Ukrajinci podle jejích zkušeností rozpad země odmítají. "Mně, která pochází ze státu, který se rozpadl na dvě části, to nepřipadá tak fatální. Ale nepotkala jsem tam Ukrajince, který by to neviděl jako tragédii. Ovšem obávám se, že Moskva se s tím, že Ukrajina se stane časem členem EU a třeba i NATO, tak snadno nesmíří," míní Procházková.
Se čtenáři o Ukrajině diskutovala Petra ProcházkováRedaktorka LN se v pondělí vrátila z Kyjeva |
Tazatele zajímal i vliv pravoslavné církve, Pravého sektoru či hrozba ruské vojenské intervence. "Možné je vše. Nejvíc bych se osobně obávala Krymu. Tam mají Rusové základnu, o Krym nechtějí přijít, na Krymu žije víc Rusů než Ukrajinců," zareagovala novinářka.
Opoziční hnutí na Ukrajině svrhlo v předchozích dnech vládu prezidenta Viktora Janukovyče. Ukrajinská policie už na prezidenta vydala zatykač (více čtěte zde).
Procházková, která se specializuje na oblast bývalého Sovětského svazu, se vrátila z Ukrajiny v pondělí.
Devětačtyřicetiletá Procházková patří mezi nejznámější české novinářky. Žurnalistice se věnuje od 80. let. Po revoluci dělala reportérku ve válečných oblastech (například Čečenska, Gruzie či Náhorního Karabachu).
Působila i jako zpravodajka v Afghánistánu. Články publikuje zejména v Lidových novinách. Věnuje se také humanitární práci, v roce 2001 založila občanské sdružení Berkat.
