On-line s Pavlem Klimešem z domácího hospice Cesta domů
vydáno 15.9.2014 14:00
Péče o lidi, kterým zbývá jen pár dnů či týdnů života a podpora jejich blízkých. To je každodenní práce zaměstnanců v hospicech. Jak se s prací v prostředí permanentní smrti vyrovnávají? A jak vůbec hovořit s umírajícím člověkem a jeho rodinou? Ptejte se v pondělí od 14:00 Ptejte se Pavla Klimeše z domácího hospice Cesta domů
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 15. září 2014 do 14:30
OTÁZKA:
Jen pozdravení Pavle, jda kolem. Je skvělý to co děláte a že to děláte! Pozdravení všem do Cest Domů.
Tadeáš Věrčák
Pavel Klimeš:
Dobrý den Tadeáši, děkuji za pozdrav a vyřídím i kolegyním. "Skvělá" je hlavně možnost využít domácí hospicové péče jako alternativy k hospitalizaci pro ty pacienty a jejich blízké, kteří cítí tuhle cestu za správnou.
15.9.2014 14:07
OTÁZKA:
O kolik lidí se může takový mobilní hospic jako je Cesta domů postarat?
Pavel
Pavel Klimeš:
Dobrý den, kapacita mobilního hospice je dána vždy velikostí jeho týmu. Náš domácí hospic poskytující mobilní specializovanou paliativní péči má kapacitu přibližně 20 pacientů v jeden okamžik (na území hl.m.Prahy, kde máme registraci k poskytování zdravotních služeb). Tam, kde je tým domácího hospice menší, je i menší kapacita pro pacienty.
15.9.2014 14:11
OTÁZKA:
Jak se má tedy mluvit s umírajícím? Utěšovat? Nebo dodávat odvahu?
Pavla
Pavel Klimeš:
Dobrý den, myslím, že především pravdivě. Umět vyslovit těžkost situace může být pro umírajícího i pečujícího odbřemeňující. Utěšování k tomu samozřejmě patří, ale vždy je dobré být citlivý, jakým způsobem utěšovat - říkat "to bude dobrý" asi není zrovna ono. Ale říct "budu se to snažit zvládnout" je něco splnitelného. Možná než dodávat odvahu je na místě prožívat čas, který je nám společně "ještě dán" způsobem, který spíš než odvaze je o přítomnosti ( a vztahu).
15.9.2014 14:15
OTÁZKA:
Lidé se umírání bojí já taky - jak se k tomu nejlépe postavit?
pepe
Pavel Klimeš:
Dobrý den, já se vlastně možná taky bojím. Práce s umírajícími Vám nedá recept, jak se smrti postavit A lze se jí vůbec postavit? Vždyť je to přece přirozená součást bytí a lidského života. Žijme tak, aby jsme mohli svůj život prožít co nejplněji a tváří tvář smrti pak co nejméně litovali špatných rozhodnutí, slov, činů.... i když vždycky nějaká špatná budou... jsme lidé.
15.9.2014 14:20
OTÁZKA:
Dobrý den, kolik stojí rodinu hospicová péče o umírajícího? Existují nějaké nároky na příspěvky?
Lenka P.
Pavel Klimeš:
Dobrý den, hospicová péče je nákladná - stejně jako každá jiná zdravotní péče v zařízení či doma. Domácí hospicová péče je financována v tuto chvíli mimo rámec veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že každý hospic poskytující mobilní specializovanou paliativní péči se snaží najít prostředky na provoz z různých zdrojů financování. Finanční spoluúčast rodiny se pohybuje v různých cenových hladinách, každý hospic Vám sdělí výši příspěvku, který vybírá. Domácí hospic Cesta domů v současné době vybírá spoluúčast 200 Kč. za den péče - jedná se přibližně o sedminu skutečných nákladů. Čerpání příspěvku na péči v rámci podpory státních sociálních systémů je určitě možné, to ale není moje odbornost - odkázal bych Vás v tomto případě na poradnu Cesty domů (www.umirani.cz), kde je mnoho užitečných informací.
15.9.2014 14:28
OTÁZKA:
Dokazete byt, i pres napln sve prace a caste setkani se smrti po prichodu domu vesely?
Diky
Lena
Pavel Klimeš:
Dobrý den,
určitě dokážu. Naštěstí mám povahu, která mi umožní se usmát dokonce i dříve než jedu domů. K téhle práci patří obojí - být smutný i být veselý (jako v životě).
15.9.2014 14:31
OTÁZKA:
Dobrý den,
přesně před rokem jsme se vídali po dobu několika dní, kdy jste nám pomáhali starat se o naší maminku. To, že jsme věděli, že máme možnost kdykoliv zavolat a poradit se a že za maminkou zase brzy dorazíte, bylo ohromnou pomocí. Ještě před rokem se o tomto tématu moc nehovořilo a myslím si, že je úžasné, že se tato diskuse otevřela a široká veřejnost má možnost se o takovýchto službách a možnostech dozvědět. Ještě jednou přijměte náš dík za celou rodinu.
Klára Guthová (Horáčková)
Pavel Klimeš:
Dobrý den, já děkuji za Váš krásný příspěvěk. V úctě, Pavel
15.9.2014 14:32
OTÁZKA:
Dobrý den, neděláte si tak trochu tady reklamu? Nelíbi se mi to. Mluvíte tady jako by jste byl nesmrtelný a nebál se smrti. Nebojte na každého dojde i na Vás. Je to nechutný. Smrt patří k životu, který nám dali naši rodiče a nelíbí se mi když někdo na tom těží.
Helena
Pavel Klimeš:
Dobrý den, paní Heleno,
nemám si na co dělat reklamu. A jak jsem psal v jedné z předchozích odpovědí, i já se smrti vlastně bojím. O své smrtelnosti vůbec nepochybuju - naopak, uvědomuji si její důležitost ve svém životě dost často. Ano, smrt patří k životu - nikdy jsem neřekl opak.
15.9.2014 14:38
OTÁZKA:
Hezký den, o kolik lidí se celkem staráte? Co pak děláte ve volném čase? anna
Anna
Pavel Klimeš:
Dobrý den, o kolik lidí se celkem stará náš domácí hospic v Praze jsem již psal v jedné z dřívějších odpovědí. A můj volný čas? Mé dvě děti, s nimi každodení radosti a starosti, snaha o tak nějak "normální" cestu životem se svou milou ženou. Příroda, pěkná místa a užívat si společného času. A když jsem opravdu sám, tak do sluchátek pustit hlasitě hudbu a snažit se vyčistit mozek.
15.9.2014 14:43
OTÁZKA:
Zbývá Vám energie na to, abyste se svými kolegy prosadil možnost zřizovat hospice při nemocnicích? Je jich žalostně málo. Má osobní zkušenost? V červnu jsem v litoměřickém hospici vyprovázela svého umírajícího bratra. Ač jsme se v dospělosti nevídali často, tady jsem ho držela za ruku a vzpomínala na dětství, hladila ho, četla, vyprávěla, vzpomínala i na to nedobré a odpustila mu. Zemřel klidně. Především díky skvělému personálu, který mu pomohl od bolesti, ale dokázel posílit i mne, abych ty smutné chvíle ustála. Vážím si vaší práce.
Zdena Tomášová
Pavel Klimeš:
Dobrý den, určitě bude pěkné, když se Váš dotaz dočtou i kolegové z litoměřického hospice. Otázka rozšiřování hospicové péče je téma na samostatný článek. Doprovázení, které popisujete u svého bratra je to, o čem se mluví, které všichni nějak intuitivně tuší, někdy se to ale špatně popisuje a potom taky vysvětluje těm, kteří rozhodují, co je a co není poskytování zdravotní služby.
Paliativní týmy při nemocnicích je něco, co je věřím otázkou budoucnosti - stejně, jako před mnoha lety bylo fungování domácích hospiců. Naše sdružení se kromě přímé péče (provoz domácího hospice s několika službami) snaží podporovat vznik dalších domácích hospiců, naše zkušenosti se snažíme předávat dál. A moje zkušenost? Daří se to.
15.9.2014 14:50
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak je takový domácí hospic financován - pomáhá stát, soukromý sektor, platí klienti?
Jiří
Pavel Klimeš:
Dobrý den, část odpovědi je v jedné z mých předchozích reakcí. Financování je vícezdrojové - v případě naší organizace největší část získáváme formou darů, účelových grantů, dotací a sponzoringu. 1/7 nákladů na poskytování služeb rodinám, které pečují o své blízké a od nás mají podporu mobilní specializované paliativní péče, je vybrána formou spolúčasti od samotných rodin. Já osobně věřím, že se blíží čas, kdy i tato služba bude standardní zdravotní službou z pohledu veřejného zdravotního pojištění a tudíž z něho budeme mít i příjmy na provoz.
15.9.2014 14:55
OTÁZKA:
Dokážete po odchodu z práce přestat na umírající lidi?
Jiří Mandát
Pavel Klimeš:
Dobrý den, myslím, že se ptáte na to, zda dokážu na naše pacienty přestat myslet. Ano i ne.
Stejně jako jiných životních situacích, někdy se potkáte s někým, kdo Vám do života zasáhne nějak hlouběji. A že je to Váš pacient? Nevadí, on je stejný člověk jako všichni okolo, které potkáváte.
15.9.2014 14:58
OTÁZKA:
Dobrý den. Všichni,kteří tam pracujete,máte můj obrovský respekt.
Terezička Svatá
Pavel Klimeš:
Děkujeme.
15.9.2014 14:58
OTÁZKA:
Pane Klimeši, otázka také možná lehce mimo téma. Sleduji počínání Cesty domů již několik let, jste skvělí. Neuvažujete o rozšíření svých aktivit i do dalších měst v ČR?
Jana Mayerova
Pavel Klimeš:
Dobrý den,
nejsem členem vedení organizace, ale myslím, že neuvažujeme. Ale rádi podporujeme organizace, které chtějí náš model převzít a ve svém regionu obdobnou službu začít nabízet.
15.9.2014 15:01
OTÁZKA:
Dobrý den, v první řadě vyjádření velkého respektu. Zajímalo by mi,jak se udržujete v psychické pohodě? Zvládáte sám, nebo musíte docházet na nějaké terapie...Díky, Lucie
Lucie
Pavel Klimeš:
Dobrý den, častá otázka "na tělo". Recept na udržování v psychické pohodě nemám. Nikdo mi ho nedal, nějak jsem si na způsob prožívání náročných situací a vyrovnávání se s nimi musel přijít sám. Na terapie nedocházím, což ale neznamená, že za 14 dnů nebudu někde u terapeuta sedět a nebudu rád, že se můžu vypovídat. Myslím, že je to hodně individuální, každý člověk má nějaký svůj způsob zvládání stresu a dobré, když si ho umí identifikovat. V jdené z předchozích reakcí jsem nastínil mé způsoby...
15.9.2014 15:06
| předchozí | 1 2 3 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
