Harasimowicz věří, že Týden neklidu ovlivní schvalování dvou reformních zákonů, proti kterým studenti protestují. "Zatím se to ovšem dá těžko odhadovat, o věcných záměrech zákonů se stále jedná," odpověděla jedné z tazatelek.
Na reformě jí vadí zejména navrhované omezení pravomocí akademických senátů a zavedení správních rad, jejichž třetinu členů by navrhoval ministr a třetinu rektor. "Pokud by tedy ministr dosadil na školu "svého" rektora, měl by v podstatě přímou kontrolu nad danou vysokou školou," uvedla Harasimowicz.
"Svoboda akademické obce pro nás znamená především autonomii v rozhodování, v závislosti na pravidlech, která si demokraticky určuje obec sama," dodala čerstvá absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Se čtenáři diskutovala organizátorka protestůPřečtěte si odpovědi Marty Harasimowicz |
Rezervovaně ohodnotila názor čtenáře, že školné pomůže zvýšit úroveň školství.
"Kvalita vysokých škol se zavedením školného nezvýší, protože školné má především suplovat státní dotace, které jsou dlouhodobě a systematicky omezovány," míní.
Zavedení školného také podle ní může vést k výraznému zadlužení vysokoškolských studentů a absolventů.
Harasimowicz odmítla také názory čtenářů, kterým se nelíbí, že studenti studují zadarmo. "Naše náklady na živobytí a zajištění studijních materiálů, šlo by zde poukázat i na nesmyslně vysoké zdanění knih a tisku, jsou velice vysoké. V průměru 9 tisíc měsíčně pro jednoho studenta," ohradila se.
Univerzity by podle ní neměly být zcela ve vleku zaměstnavatelů. "Požadavky trhu práce by pro studijní plány a fungování vysokých škol neměly být rozhodujícím faktorem. Vysoké školy vychovávají i badatele," uvedla.
Studentské protesty byly nejsilnější ve středu
Týden neklidu začal v pondělí. Studenti se v řadě českých měst scházejí na demonstracích, přednáškách či kulturních akcích. Z úterka na středu na mnoha školách probíhala Noc univerzit, někteří studenti v učebnách i přespali.
Největší protesty proběhly ve středu, kdy v Praze pochodovalo z náměstí Jana Palacha k Úřadu vlády sedm tisíc lidí. Tisíce dalších se sešly v centru Hradce Králové, Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích.
Studenti a pedagogové kritizují návrhy dvou reformních zákonů. Nelíbí se jim zavedení školného, mají také obavy z omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou. Nečasův kabinet kvůli výtkám Legislativní rady vlády jednání o návrzích o několik týdnů odložil.
Iniciativa Za svobodné vysoké školy vznikla loni na podzim. "Jsme nezávislá občanská iniciativa a nepodporujeme žádnou politickou stranu ani hnutí," řekla čtenářům iDNES.cz Harasimowicz, která patří k jejím hlavním představitelům.
