Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ani Igor Hnízdo nezakládal autoritu na rákosce, řekl psychoterapeut Čáp

  7:16aktualizováno  12:44
Tragická smrt učitelky z malešické průmyslovky obrátila pozornost k šikaně ve školách. Psychoterapeut David Čáp v odpovědích čtenářům iDNES.cz prohlásil, že zásadní je všimnout si šikany včas. Podle něj je potřeba, aby byla ve školách autorita založená na respektu a pravidlech. Ani filmový Igor Hnízdo podle něj nezakládal svou autoritu na rákosce.

Psychoterapeut David Čáp | foto:  Dan Materna, MAFRA

Čtenář upozornil, že šikana ve třídě většinou bývá utajená do doby, než nabude extrémních rozměrů. Vedení ani ostatní učitelé nemusí dlouho nic vědět. „Vedení bývá informováno zpravidla až později, ale určitě by mělo být informováno co nejdříve,“ připustil Čáp a dodal: „Ohledně všimnutí si šikany je to tak, že pokud vyučující ví, co sledovat, tak to není tak složité. Myslím nyní zejména šikanu mezi žáky“.

Záběry, kterými si malešičtí studenti „dokumentovali“ šikanu své učitelky, jsou i nejsou výjimečné. K šikaně podle psychoterapeuta Davida Čápa dochází relativně často. „Výjimečná je ale intenzita, míra agrese, která je vidět na videích,“ komentoval Čáp v rozhovoru pro MF DNES záběry pořízené malešickými studenty.

Odpovědi psychoterapeuta Davida Čápa najdete ZDE

Ve svých otázkách se někteří čtenáři zamýšleli nad tím, jestli není problém v dnešní mládeži, která špatné známky z chování v podstatě sbírá a chlubí se jimi. Existuje vůbec nějaké řešení současného stavu?

Podle Čápa odborníci na výchovu nemohou nabídnout nic rychlého ani jednoduchého.

„Myslím, že ani recept na spokojené manželství si nikde nepřečtete a víte, že je to běh na dlouhou trať s mnoha důležitými prvky a hlavně s respektem. Co je ale možné nabídnout je určitě důsledné dodržování pravidel a řešení v pravý čas.“

„Uplatnil by se dnes model Igor Hnízdo?“ zeptal se Bronislav Gabryš. „K slavnému Igorovi bych dodal - Odmyslete si rákosku (běžnou relikvii té doby) a podívejte se, jak pracoval s pravidly. Jeho autorita nebyla postavená pouze na strachu,“ namítl Čáp.

Facka je rychlá, ale pochybuji, že to je řešení

Jednou z možných cest je naslouchat více psychologům, když vysvětlují, jak fungují vztahy ve skupině, jak se v ní buduje autorita a respekt. Čáp má naopak pochybnosti v otázce možného znovuzavedení fyzických trestů. Děti se podle něj nejefektivněji učí nápodobou, proto by byl s pomyslným návratem rákosek velmi opatrný.

„Facka je rychlá, ale pochybuji, že to je řešení. Ačkoliv dané chování asi zastaví, tak jen potvrdí, že silnější může fackovat slabšího,“ míní.

David Čáp

Téměř sedm let pracoval s dětmi a dospívajícími s problémovým chováním a jejich rodinami ve Středisku výchovné péče. Nikdy se nesetkal s tím, že by byl šikanující žák považován svými vrstevníky za hrdinu.

Nyní přednáší na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, vede kurzy o šikaně pro učitele a problémovým chováním dětí se zabývá i ve své psychoterapeutické praxi.

Do škol autorita patří, nesmí se z ní ale stát diktatura. „Je důležité rozlišit autoritu založenou na moci a strachu a autoritu přirozenou, založenou na respektu. Diktatura podle mne nepatří nikam a demokracie neznamená, že se může všechno. Ta je založená na pravidlech, ale ne na strachu,“ myslí si Čáp. Fyzické tresty podle něj patřily do autoritářské společnosti. Dnes už se společnost posunula jinam.

Některé rodiny nenastavily dětem hranice. Neplatí to pro většinu

Radomír Pešorna prohlásil, že šikanu ovlivňuje filozofie celé společnosti, která se za posledních 40 let nezměnila. Děti se už od školek učí mít tvrdé lokty, což poté využívají i v dospělosti. Pešorna tvrdí, že lidem chybí respekt k druhým.

S tím Čáp souhlasí. Na chování dětí mají vliv vzory, které kolem nich jsou. „Není to ale tak, že by většina rodin přestala své děti vychovávat. V některých případech došlo k velké liberalizaci až bezhraničnosti, ale rozhodně to není obraz většiny. Naopak naše společnost stále ještě používá poměrně dost násilí při výchově dětí. A tady se ty vzory berou, stejně jako v případě, když vyučující uráží žáky nebo kolegy,“ tvrdí psychoterapeut.

Ne vše ovlivňuje výchova. Ta spíš zvyšuje pravděpodobnost agresivního chování. Důležité jsou také okolnosti, v nichž se člověk v kolektivu ocitne.

Čáp v této souvislosti upozornil na nechvalně proslavený stanfordský vězeňský experiment, který u třetiny lidí v roli stráží probudil netušené sadistické sklony (více čtěte zde). „To se právě týká individuální zodpovědnosti agresorů a zodpovědnosti autorit za podmínky, které k tomu mohly vést,“ tvrdí psychoterapeut.

Hledáme příběhy učitelů

Pro článek v MF DNES hledáme učitele, kteří se rozhodli odejít ze škol - ať už kvůli chování žáků nebo třeba nátlaku rodičů. Byť je jejich profese bavila, nakonec si raději našli jiné zaměstnání nebo odešli do předčasného důchodu.

Pište, prosím, na ivana.karaskova@mfdnes.cz

S agresory má Čáp bohaté zkušenosti z vlastní praxe. Mnoho z nich docházela k němu na terapii. „Motivy (pro šikanu, pozn. red.) se lišily, ale nejčastěji tam bylo zbavení se frustrace, nejistoty, způsob jak se posunout v hierarchii třídy (...) Často bylo motivem jít s významnými členy třídy. Čili přizpůsobit se tomu, co se od nich očekává,“ vysvětlil.

Chování těchto jedinců často rychle zastavila nesouhlasná reakce od vyučujících. Pomohlo také, že se jejich případem zabývala škola a zapojila rodiče. Terapeutická péči jim pak pomohla uvědomit si všechny souvislosti. Plané výhrůžky nebo moralizování se naopak minulo účinkem.

Potrestání žáků, kteří šikanovali učitelku v malešické škole, je podle něj správné, chyba jde ale i na vrub školy a částečně také učitelky. Problémem podle něj bylo, že šikanu nikdo nezastavil, dokud se rozvíjela.

Nyní se musí s trojicí mladíků pracovat. Čáp však odmítl spekulovat, zda to bude mít úspěch. „Někteří lidé dělají chyby celý život a tak ho tráví ve vězení. Jiní udělají jednu velkou chybu a pak už ji nezopakují. Od počítače není nikdo prorokem,“ uzavřel.

Vyjádření zástupkyně ředitele školy:


Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.