Latinsky se jmenuje Pythium oligandrum, ale na oddělení mikrobiologie v pardubické nemocnici jí neřeknou jinak než Chytrá houba.
Její účinky už začala nemocnice testovat na pacientech. Pokud se osvědčí, připíše si nemocnice úspěch za vynález jedinečného léku.
"Tato houba se už desítky let používá jako ochrana hospodářských rostlin před plísněmi. Zemědělci využívají její nenasytnost a chuť na všechny ostatní houby nebo plísně," popisuje záhadný mikroorganismus lékař z oddělení klinické mikrobiologie pardubické nemocnice Karel Mencl.
Chytrá houba - Pythium oligandrumDokáže pronikat svými vlákny do buněk parazita, například plísně nebo kvasinky a čerpat z něho pro svoji výživu potřebné látky. Vytvářením potravní konkurence tak vytlačuje z prostorů patogenní kožní houby. Velmi dobře působí i na neduhy, které nejsou vyvolány houbami jako například lupenka, atopický ekzém, nebo živé rány diabetiků, kde působí převážně enzymatickou formou. Její výzkum už probíhá třicet let, letos Státní ústav pro kontrolu léčiv povolil pardubické nemocnici aplikovat přípravky na pacientech s hnisavými bércovými vředy. Aplikovaný výzkum potrvá rok, na jeho konci chce mít nemocnice svoje přípravky na seznamu schválených léků. |
Zdánlivě nudný příběh o aplikovaném výzkumu se v jeho podání mění v napínavé vyprávění. "Jakmile zavětří ve svém okolí nějakou jinou houbu, okamžitě začne tím směrem vysílat vlákna, která houbu prostoupí a doslova jako upír ji vysajou. Nic jiného ji přitom nezajímá," říká Mencl.
Díky Chytré houbě nyní možná vstoupí krajská nemocnice do dějin léčby otevřených ran nebo takových zdravotních komplikací, jako jsou hnisavé bércové vředy.
K objevu převratného léku dopomohla náhoda
Přípravek z houby se léta používal pouze v zemědělství, dokud si ho žena u balicí linky vlastní neopatrností nenasypala do holínky.Shodou okolností to byla žena, kterou už léta trápilo plísňové onemocnění mezi prsty u nohou. Jaké bylo proto její překvapení, když nepříjemné svrbění, na které nezabíraly žádné mastičky, začalo rychle ustupovat.
O houbu se začali okamžitě zajímat i lékaři a její výzkum probíhá už třicet let.
Teď dostala pardubická nemocnice, kde se účinky houby testují, povolení od Státního úřadu pro kontrolu léčiv k aplikovanému výzkumu. To znamená, že bude účinky Chytré houby testovat přímo na pacientech.
"Výzkum potrvá rok, jeho výsledky chceme zveřejnit příští rok na kongresu Společnosti pro léčbu ran. Naším cílem však jsou nové schválené léky, které usnadní léčbu hnisavých bércových vředů," řekl Mencl.
Houba se letos stala českým patentem, nezdá se však, že by její patentování bylo nutné. V žádné jiné zemi ji totiž nedokážou "vyrobit". "Pěstuje se složitým technologickým postupem, ale ten já ani neznám, zabývám se pouze výzkumem, nikoliv její produkcí," uvedl Mencl.
První léky by měly být připraveny za rok
Aplikovaný výzkum začal v pardubické nemocnici před několika dny a potrvá dvanáct měsíců. Na jeho konci by měly být nové léky, které usnadní hojení bércových vředů.
"Jsou lidé, které tyto vředy trápí třeba třicet let, navíc jejich léčbu komplikuje například cukrovka. Naše houba sice neléčí, ale udržuje svým požíráním svých příbuzných čisté prostředí v ráně, čímž léčbu výrazně usnadňuje," řekl Mencl.
A jak se k výzkumu Chytré houby dostala právě pardubická nemocnice? "Mykologie měla v Pardubicích vždycky dobrý zvuk. Už kdysi ji proslavili doktoři Otčenášek a Dvořák. Když jsem pak v roce 1998 dostal nabídku podílet se na výzkumu právě Chytré houby, tak jsem samozřejmě kývnul," pokračuje Mencl.
Když sedí Karel Mencl za mikroskopem, nedá se přehlédnout něco, co je možná typické pro české vědecké prostředí. Stojan, na kterém mikroskop stojí, je doma vyrobené "udělátko" za starého fotografického zvětšováku. "To víte, než kupovat podobný stojan za desetitisíce, raději jsme si ho udělali sami skoro zadarmo," říká skromně lékař.
