Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dřely v prádelnách pro „hříšné ženy“. Irský premiér vyjádřil lítost

  20:08aktualizováno  20:08
Irský premiér Enda Kenny vyjádřil lítost nad osudem žen, které musely v minulém století snášet násilí a zneužívání v takzvaných Magdaleniných prádelnách. Zařízeními katolické církve, kam se posílaly na neplacenou práci "hříšné ženy", prošly tisíce vězeňkyň. Až do roku 2001 vláda odmítala uznat, jaké krutosti se v prádelnách děly.

Bývalá Magdalenina prádelna v Dublinu. | foto: AP

Premiér Enda Kenny uvedl, že prádelny reprezentují kruté a nekompromisní časy Irska. Vyjádřil obdiv ženám, které pobyt v prádelnách přežily, a soustrast rodinám zemřelých. Informovala o tom BBC.

Dívky a ženy, které společnost nebo příslušné úřady označily za problémové nebo zatracené, tu pracovaly bez nároku na mzdu. Putovaly do nich svobodné matky, ženy s poruchami učení i dívky, které byly zneužívány.

Magdaleniny prádelny

Prádelny byly pojmenovány podle Marie Magdaleny, prostitutky, která litovala svých hříchů a rozhodla se následovat Ježíše. Provozovala je katolická církev jako rehabilitační centra pro svobodné matky, oběti znásilnění a obecně hříšné a nepohodlné ženy. Ty v prádelnách pracovaly dnem i nocí v krutých podmínkách. Mnoho žen v těchto institucích umíralo.

Zařízeními nazývanými jako Magdaleniny prádelny prošlo během let 1922 až 1996 kolem deseti tisíc žen. Premiér doplnil, že se dosud nenašly žádné důkazy sexuálního zneužívání, deset procent chovanek do zařízení poslala sama rodina a 19 procent tam vstupovalo z vlastní vůle.

Vyšetřování pod vedením senátora Martina McAleese odhalilo 2 124 případů, kdy ženy do prádelen poslaly úřady. Debata nad tímto problémem v irském parlamentu trvala dva týdny, poslanci si museli pročíst tisícistránkový dokument.

První oběti začaly o zneužívání a násilí mluvit v devadesátých letech. Irská vláda však až do roku 2001 odmítala uznat, že se násilnosti v katolických domech skutečně odehrávaly. V roce 2011 vyzval člen organizace OSN proti týrání a mučení irskou vládu, aby zahájila vyšetřování případů tisíců dívek a žen.

Ty, co krutou práci v prádelně přežily, chtěly, aby se dostalo na veřejnost, co se v domech dělo. A žádaly omluvu.

Dali mi nové jméno a já pracovala celé dny a noci

Jednu z přeživších, nyní šedesátiletou Maureen Sullivanovou, poslali do prádelny Máří Magdaleny ve městě New Ross ve Wexfordu, když jí bylo 12 let. Otec jí zemřel a zanechal po sobě vdovu se třemi dětmi. Matka se znovu vdala a Maureen tvrdila, že ji její nevlastní otec zneužívá. Sestry v klášteře zavolaly knězi a ten matku přesvědčil, že Maureen by mohla chodit do "krásné školy".

Maureen Sullivanová nastoupila do Prádelny Máří Magdaleny ve 12 letech. Na

Maureen Sullivanová nastoupila do prádelny Máří Magdaleny ve 12 letech. Na hrůzné zážitky vzpomíná se slzami v očích.

Do té však měla prádelna daleko. "Už nikdy jsem neviděla své školní učebnice," vzpomíná Sullivanová. Nutili ji pracovat ve dne v noci, sedm dní v týdnu. Pracovní den začínal v sedm hodin ráno a končil v devět večer. Dostala dokonce nové jméno, Frances. Musela čistit a leštit podlahy, pracovala v prádelně, pletla růžence a svetry.

"Byla jsem nevinné dítě. Neudělala jsem nic špatně. Sestra mě přemluvila, abych jí řekla své tajemství, a já bláznivá to udělala. Vzali mi všechno. Mé právo jít si jako dítě hrát ven s dětmi, mluvit s jinými lidmi," vypráví.

Magdaleninu prádelnu opustila v šestnácti letech, když si pro ni přijela matka s tím, že už je čas, aby za svou práci dostávala zaplaceno. "Sbalili mi věci a postavili mě na zastávku v Heustonu s pěti librami v kapse. Nikoho nezajímalo, co se mnou bude," uvedla Sullivanová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.