Okouzlili Breivika i drogový kartel. Skuteční templáři by byli zděšení

Byli jedním z nejmocnějších rytířských řádů středověku. Dodnes je obklopuje řada mýtů a legend. Fascinují spisovatele i filmaře, zhlédl se v nich ovšem také mexický drogový kartel či masový vrah Breivik z Norska. Kdyby to věděli, byli by zhrozeni, říká britský historik Paul Read. Templáři totiž byli dle něj velmi zbožní.

Když v červenci provedla mexická policie razii mezi členy drogového kartelu Los Caballeros Templaríos, našla věci, které by u gangu čekal málokdo. Kromě zbraní zabavila středověké kostýmy rytířů či brožury s etickým kodexem. Spojoval je jeden znak - červený kříž na bílém podkladu. Skupina tvrdí, že bojuje proti chudobě a tyranii, je přitom obviňována z vražd a mučení (více si přečtěte zde).

O několik dní později ochromil Norsko fanatik Anders Behring Breivik, nejprve umístil nálož do centra Osla a poté chladnokrevně střílel do levicové mládeže na nedalekém ostrově. Zabil 77 lidí. Své myšlenky ještě před tím shrnul v patnáctisetstránkovém elaborátu, který zveřejnil na internetu.

Titulní stranu zdobí - červený kříž. V textu radikál mimo jiné píše o tajné společnosti templářů založené v Londýně v roce 2002, jež má vést křižácké tažení proti islámu v Evropě. Existenci skupiny potvrdil její údajný zakladatel, britský extremista Paul Ray. Zároveň ale popřel spojení s Breivikem a masakr odsoudil (vše o teroru v Norsku čtěte zde).

Stránky z manifestu norského fanatika Anderse Behringa Breivika

Kodex mexického drogového kartelu, který sám sebe nazývá Templářští rytíři

Ať to bylo jakkoli, nelze popřít, že oba muže i kartel spojuje okouzlení středověkým rytířským řádem, který vznikl ve 12. století během křižáckých výprav, a měl chránit poutníky do Svaté země. Později bránil Jeruzalém před muslimy. Ve 14. století řád rozprášil pod tlakem francouzského krále Filipa IV. Sličného papež Klement V. Templáři po celou dobu nosili bílé pláště - s červeným křížem.

Kartel a vrah? Snaží se zakrýt své hrůzné skutky

Kdyby tehdejší rytíři viděli své současné "následovníky", byli by pořádně zděšení. Alespoň si to myslí britský historik a spisovatel Piers Paul Read. "Byli by zhrozeni... Byli to velmi zbožní lidé," řekl televizi CNN autor knihy Templáři. Jeho americký kolega Paul Crawford, jenž zasvětil svou kariéru porozumění templářskému řádu, s ním v podstatě souhlasí.

Templářští rytíři

Řád templářů vznikl kolem roku 1120 v rámci křížových výprav. Úkolem rytířů byla ochrana poutníků do Svaté země a později i ochrana Jeruzaléma před muslimy. Rytíři templu ale byli i stavitelé a jacísi středověcí bankéři. "Většinou pocházeli ze západní Evropy a složili přísný slib chudoby. Časem jejich organizace získala ohromné bohatství a majetek, čímž vyvolala zlost prostých lidí i šlechty," popsal historik Piers Paul Read. Templáři byli obviněni z hereze, sodomie a dalších zločinů a postavil se proti nim i francouzský král Filip IV. Sličný. Ten přiměl papeže Klementa V. roku 1312 řád zrušit a členy pozatýkat.
Templáře od počátků provázejí mýty a legendy, jimž nahrávala jejich uzavřenost nebo někdejší sídlo na Chrámové hoře, díky čemuž jim byla připsána role strážců Svatého grálu či Archy úmluvy. Pověsti mimo jiné okouzlují spisovatele (Ivanhoe, Foucaultovo kyvadlo, Šifra mistra Leonarda atd.) i filmaře (Indiana Jones a Poslední křížová výprava, Poslední templář atd).

"U všech všudy, drogový kartel v Mexiku a osamělý vrah v Norsku se snaží získat atraktivní  image, aby zakryli hrůzy vlastních skutků. V žádném z těch případů by původní organizace neschválila, co se koná ve jménu jejich památky," řekl televizi Fox News Crawford. Zároveň však z templářů nedělá bohy ani hrdiny.

Nemasakrovali neozbrojené

"Templářští rytíři byli jenom lidé. Někdy byli hrdinští a ctnostní, jindy se chovali nehrdinsky a nečestně. Tak to u lidí je," uvedl. Upozornil ale, že rytíře templu rozhodně nepoháněla nenávist. "Byli to vojáci. Bojovali s islámem na bojišti (...) Pokud vím, nikdy se nedopustili masakrů na neozbrojených bojovnících. Nebyli to teroristé a ani by to neschvalovali," dodal.

Templáři kromě válčení vynikali také ve stavitelství či řemeslu. Kromě toho uměli velice dobře zacházet s penězi - dalo by se říct, že byli jacísi předchůdci novodobých bankéřů.

Odkud to okouzlení? Může za to zánik i legendy

Co tedy moderní společnost včetně kriminálníků a vrahů na dávno zaniklém řádu tolik fascinuje? I když odpověď by měl každý asi trochu jinou, obecně se dá říct, že řád uzavřený před okolním světem odjakživa obklopovalo tajemství a řada mýtů a legend. Pověsti templářům připisují třeba roli strážců Svatého grálu nebo Archy úmluvy, což je dáno tím, že dlouho sídlili na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Poslední velmistr templářů Jacques de Molay i s dalšími členy řádu skončil na začátku 14. století na hranici. Malba pochází z 19. století.

Auru tajemna jim dodává i jejich násilný konec. Papež Klement V. nejenže řád rozpustil, panovníkům také nařídil, aby templáře kvůli údajné herezi, sodomii a dalším zločinům pozatýkali. Až na výjimky se tak stalo. Nejčileji se toho chopili ve Francii, kde král Filip IV. Sličný nechal některé členy řádu včetně posledního velmistra upálit. Další templáři většinou přešli do jiných řádů.

"To, že byl pád templářů tak dramatický a už tehdy těžko pochopitelný, oslovuje lidi, jež přitahují konspirační teorie, záhady a také okultismus," míní Crawford. Co k rytířům templu přivedlo masového vraha Breivika, ovšem netuší. Zároveň se obává, že odkaz středověkých templářských rytířů bude i dále zneužíván. "Doufám, že ne. Ale děje se tak nejméně od 18. století. Nezastaví se to. Historici zaměření na templáře mohou dělat jediné, říkat pravdu."