Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Oko za oko, Saddámovi život

  1:00aktualizováno  1:00
Oko za oko, zub za zub. Tahle starozákonní shrnující formulka pro zákon odvety dostihla i Saddáma Husajna. Dával pokyny zabíjet, bude tedy i on zabit. Kdo jiný než jeden z nejbrutálnějších diktátorů minulého století si smrt zaslouží?! Zdánlivě je vše v pořádku.

Saddám Husajn. | foto: Reuters

I v jeho zemi, ve starodávných letech před Kristem, jistý babylonský král nechal do černého kamene vrýt zákoník s tresty na principu oko za oko. A to někdy i doslova - každému, kdo například zničil šlechtici oko, bylo vyjmuto jeho vlastní oko.

Kuriozitou dějin je, že to byl právě Saddám, kdo nechal většinu ze zvětralých trosek slavného Babylonu srovnat se zemí, aby získal základy pro nový Babylon. Teď má být usmrcen podle práva vystavěného na zvětralých zbytcích babylonského oko za oko.

Přesto: při pohledu na rozechvělého souzeného Saddáma se pocit uspokojení ze spravedlivé odplaty u mne nedostavil. Spíš dusivá tíseň.

Z obrazovky se díval vyplašený člověk, jemuž právě v přímém přenosu, před mýma očima, odebírají právo na život.

Viděla jsem něco podobného už párkrát: nafilmovanou skutečnou popravu na elektrickém křesle, popravu manželů Ceaušeskových. A pokaždé to bylo stejné - byli to sice nelidé, ale přesto mne přepadl pocit děsu.

Mluvit o trestu smrti pro vraha či tyrana je snadné, dívat se na jeho vykonání je nesmírně těžké. Proč tedy zabíjet, proč ničit další životy, když lze se stejným efektem tyrany a vrahy doživotně uvěznit?! Snad pro moment hrůzy, který si prožijí před popravou, jako si ho prožily jejich oběti?

Psycholog norimberského procesu Gilbert ve své knize sugestivně popsal reakci nacistických pohlavárů odsouzených k smrti poté, co se ze soudní síně vrátili do svých cel.

Göring měl bledou tvář, vystrašené oči, ruce se mu třásly, "smrt" řekl a padl na postel. Ribbentrop přišel zděšený, jako omráčený šeptal "smrt". Keitel stál v pozoru se zaťatými pěstmi, v očích měl hrůzu, "smrt oběšením!". Kaltenbrunner měl sepnuté ruce, které prozrazovaly strach. "Smrt!" šeptal a nedokázal dál mluvit...

Možná, že existují i další důvody - politické, symbolické, strategické - které "vraždu na tyranovi" obhájí. Ale pokud vím, trest smrti budoucí vrahy a diktátory od páchání zločinů nikdy neodradil. Tak proč by si slušní lidé měli zabíjením už uvězněných zločinců špinit svědomí?

A ještě jeden argument proti smysluplnosti popravy Saddáma Husajna. Citovaný Göring přiznal porážku režimu i takto: "Už se nemusíte bát hitlerovské legendy. Až se německý národ dozví všechno to, co se odhalilo při tomto procesu, už nebude potřebné ho odsoudit." I Saddám je už odsouzen. Poprava je zbytečná.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.