Oko jako důkaz místo otisku prstu

  • 1
Přistoupíte k bankomatu a upřeně se zahledíte do objektivu kamery, která z něj vykukuje. Na obrazovce přístroje se vzápětí objeví nápis: "Dobrý den, pane Nováku! Kolik peněz chcete vybrat?" Nemusíte dovnitř strkat bankovní kartičku, nemusíte vyťukávat své identifikační číslo. Přístroj vás sám poznal podle duhovky vašeho oka. Takto už fungují bankomaty jedné britské a jedné texaské banky.

Lidé, kteří cestují často, zase mohou na letišti v Londýně, Frankfurtu či Amsterdamu procházet pasovou kontrolou rychle, bez zbytečného čekání a hlavně bez pasu - srovnáním jejich očí je pozná počítačem řízená kamera.

Stejnou techniku právě pořizují další letiště v USA a Kanadě. Muž, který vymyslel počítačové algoritmy, díky nimž je možné člověka podle jeho oční duhovky rozeznat, se jmenuje John Daugman. Nedávno byl v Praze na kongresu o bezpečnosti informačních systémů Information Security Summit 2002.

I dvojčata mají jiné oči
"Abych byl úplně přesný, na myšlenku, že každý člověk má jinou oční duhovku, jako první přišel americký oční chirurg Frank Burch už v roce 1936. Avšak teprve počítače umožnily využít ji v praxi," říká Daugman, Američan, který nyní přednáší na univerzitě v britské Cambridgi.

Jak pracují přístroje sestavené na základě jeho poznatků? Videokamera snímá oko ze vzdálenosti zhruba půl metru neviditelným infračerveným zářením. Zaznamená rozmístění pigmentu i tvary svalů v oční duhovce a přenese získané informace do počítače.

Ten pak výsledek porovná s databází a ve zlomku vteřiny určí, kdo před kamerou stojí. Je to vlastně obdobné jako porovnávání otisků prstů.

"Rozdíl je v tom, že v duhovce sledujeme znaky v podstatě ve 249 dimenzích, což je více, než se porovnává u otisků prstů," připomíná Daugman.

Duhovka se utváří ještě při vývoji plodu, v sedmém měsíci po početí, a je jedinečným orgánem. Matematické výpočty ukazují, že je prakticky nemožné, aby ji měli dva lidé stejnou. Potvrzuje to i praxe - zatím bylo ve světě nasnímáno přes devět milionů lidských duhovek a každá byla úplně jiná.

Odlišné jsou duhovky v pravém a levém oku téhož člověka, a jiné duhovky mají i jednovaječná dvojčata. (Což je mimochodem rozdíl oproti rozpoznávání lidí podle DNA - ta je u jednovaječných dvojčat stejná.)

Usámova duhovka z televize
V dnešní době se lidé stále více obávají o své soukromí. "Žiji v Británii, která se už dlouho obává teroristů, a s nadsázkou se dá říct, že u nás je na veřejných místech pomalu víc kontrolních kamer než lidí," poznamenává Daugman.

"Ani lidé, kteří dodržují zákony, si nejsou jisti, zda by záznamy z těchto kamer nemohly být nějak zneužity proti nim. Obraz oční duhovky má tu výhodu, že s jeho využitím není tak snadné někoho bez jeho vědomí sledovat."

Rozpoznávání funguje jen do vzdálenosti asi jednoho metru a při slunečním protisvětle, nebo když člověk, který má být identifikován, nosí brýle či kontaktní čočky, zkracuje se rozpoznávací délka na 35 až 50 centimetrů.

"Z televizní obrazovky jsem si stáhl tvář teroristy Usámy bin Ládina a udělal jsem analýzu jeho duhovky. Mám ji teď v počítači. Mohlo by to případně přispět k jeho identifikaci, kdyby změnil tvář plastickou operací, ale nemůže to napomoci k jeho dopadení. Žádná kamera jej nenajde v záběru skupiny lidí," říká Daugman.

Do vězení jen se snímkem oka
Přesto se pro snímání duhovky našlo uplatnění i v bezpečnostních službách. "Vězni stále utíkají z věznic. Ukazuje se však, že častěji než překonáním střežených zdí se dostávají na svobodu tak, že jednoduše projdou bránou vězení, protože se vydávají za návštěvníky nebo za dozorce. Několik vězení ve Spojených státech proto využívá obrazu oční duhovky ke kontrole pohybu osob. Každý dozorce, vězeň i návštěvník musí nechat v počítači obraz své oční duhovky a kamera jej pak kontroluje, když vychází ven. Není tedy možné, aby se ze střeženého objektu dostal vězeň, který se vydává za někoho jiného," uvádí John Daugman další využití svého vynálezu.

V civilu obraz oční duhovky stále více přispívá k pohodlí lidí. Ti si nemusí pamatovat hesla a přístupové kódy, nemusí nosit propustky a další doklady, jimiž by se prokázali. Heslo se může dozvědět i někdo neoprávněný, doklady se dají ukrást. Počítač kontrolující oční duhovku však do střeženého objektu nebo do databáze pustí jen toho, kdo má správné oči.

Podvody s fotografií
Jako ve všem, i tady je možné zneužití. Současné systémy totiž obvykle nedokážou rozeznat, jestli kamera snímá skutečné lidské oko, anebo třeba fotografii oka, kterou před ni někdo nastrčil.

"Dnes je tedy rozpoznávání oční duhovky úplně spolehlivé tam, kde dohlíží nějaký vrátný - ten okamžitě vidí, jestli se před kameru postavil člověk a nastavil svoje oko, anebo tam jen nastrčil fotografii, třeba nalepenou na prstě. Ale i na tom už pracujeme," vypráví John Daugman. Nově vyvíjené kamery totiž sledují i to, zda se ve zkoumaném oku mění velikost oční panenky.

Takže rozpoznají i případný pokus o podvod. "Určování osob podle oční duhovky je jen jednou z možností takzvané biometrické identifikace neboli rozpoznávání podle tělesných vlastností," poznamenává Václav Matyáš, který přednáší na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně a je současně i šéfredaktorem odborného časopisu Data Security Management.

"Patří sem i rozpoznávání lidí podle jejich obličeje, hlasu nebo třeba charakteristické chůze. Obličej, hlas i chůzi je však možné záměrně i nechtěně změnit. Oproti tomu porovnání obrazu oční duhovky, podobně jako otisků prstů, je velmi spolehlivé. Dá se čekat, že se tento systém časem rozšíří i v České republice."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video