Zdálo se, že život našich ministrů je neustálý závod s časem. Zakázky potom dostávaly firmy, které se s vysoce postavenými dobře znaly. Unie nás kárá za to, že podobných výjimek je přes míru.
To jsme mohli napravit ze dne na den. K našemu lepšímu obrazu v Bruselu stačilo málo: aby se politici přestali vymlouvat na krátké termíny nebo naléhavou potřebu vlády. Aby začali ctít smysl zákona a přestali zneužívat výjimek.
Když se těch několik hříšníků nenapravilo, měl je v křeslech nahradit někdo jiný, kdo umí vládnout, aniž by porušoval právo. Místo toho chystáme změnu právního řádu. Letos se jí už nedočkáme. Budou vysoce postavení porušovat původní zákon jako dosud? V unii nám tím reklamu neudělají.
Náš způsob přibližování je vůbec zvláštní. Evropa nás kritizuje za nedostatečné zákony, pomalé soudy a za korupci. To jsou však věci, které není snadné změnit. A už vůbec ne z roku na rok. Proto budíme dojem, že se měníme pomalu.
Kromě toho nás bruselští úředníci odsoudili za něco, co jsme nezdědili z dob socialismu ani živelného postkomunismu. Jsou to neřády, které jsme si stihli vypěstovat sami: štědré a zároveň nekontrolované rozdávání státní pomoci a neprůhledné zadávání veřejných zakázek.
Právě na posledním případu jsme se snadno mohli předvést jako dobří žáci a připsat si rychlé body. Obvykle přece platí, že člověk dosáhne dokonalosti ve velkých věcech tehdy, když začne od maličkostí.
Česká republika místo toho Bruselu tvrdí, že dře do úmoru na těžkých úkolech, jejichž výsledky se projeví až za dlouhou dobu. Ale my nepotřebujeme vypadat k přijetí do Evropy až za několik let. Rozhoduje se už za rok.
