V tomto ohlédnutí za uplynulým týdnem bude řeč o fotbalistech, cyklistech a lyžařích a pokusím se upozornit, že ve všech případech trochu šlo i o sport.
Nejjednodušší je to u našich stříbrných fotbalistů do dvaceti let. Kromě úvah, jak stoupne jejich cena na fotbalovém trhu, se diskutovalo výhradně o jejich hře. Ušetřeni jsme byli informací o prodeji dresů, voňavkách či bulváru ze zákulisí celebrit.
Hůř se hledá sport na Tour de France: Výkony cyklistů překrývají dopingové aféry a jízlivě se hovoří o soutěži laboratoří, které vyvíjejí a pak testují na cyklistech různé podpůrné prostředky a procedury. Pokušení dopovat je úměrné obrovské pozornosti médií, očekávání sponzorů a výšce odměn (letos prize money činily 3,2 miliónu eur).
Tour paradoxně doplácí na svou slavnou tradici, která přitahuje příliš moc peněz. V jejich hlubokém stínu je pak téměř nezřetelné, že najet téměř bez odpočinku ve dvacítce etap 3570 km není úplně legrace. Navíc když každou chvíli hrozí nějaká skrumáž anebo vražedné stoupání.
Nejtěžší je najít nějaký sport v Liberci, kde se připravuje mistrovství světa v klasickém lyžování. Už nápad organizovat takovou akci tam, kde s velkou pravděpodobností nebude sníh, je podezřelý.
Odvolání dosavadního prezidenta organizačního výboru zdůvodňuje ministerstvo neprůhledným hospodařením. Odstupující manažeři zas tvrdí, že o peníze půjde lidem kolem Neumannové.
Ať je to jak chce, Neumannová dostala manažerskou práci díky tomu, jak sportovala. Ministryně věří, že když odolala dopingu, odolá i korupci. Cenný důkaz, že čestně sportovat se vyplácí! (Bez ohledu na blbečky, kteří ji teď urážejí na internetu.)
