Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zbývá mi jen naděje, říká muž, kterého Kimovi agenti vylákali do KLDR

  17:03aktualizováno  17:03
Oh Kil-nam se v polovině 80. let jako levicový aktivista z Jižní Koreje nechal zlákat k emigraci do KLDR. Už pár hodin po příjezdu do Pchjongjangu poznal, že udělal osudnou chybu. Podařilo se mu uprchnout na Západ, ženu a děti ale útěkem odsoudil k pobytu v koncentráku. Svůj příběh vylíčil britské BBC.

Oh Kil-nam jako mladý ekonom emigroval s rodinou do KLDR | foto: www.freekorea.us

V roce 1985 pobýval Oh Kil-nam ve Východním Německu, kde si právě udělal doktorát z marxistické ekonomie. Domů se mu příliš nechtělo, protože jako člen levicové opozice byl v hledáčku autoritativního režimu, jehož představitelé v roce 1961 provedli v Jižní Koreji vojenský převrat.

Když ho kontaktovali agenti Severní Koreje, vzal jejich nabídku vážně. Slibovali mu důležitou práci ekonoma pro vládu a bezplatnou léčbu pro jeho ženu, která onemocněla žloutenkou. Manželku ale představa života v stalinistické diktatuře děsila.

"Víš vůbec, co je to za zemi? Vždyť jsi tam ani jednou nebyl. Jak můžeš udělat tak hloupé rozhodnutí?" naléhala na něj Šin Suk-ja. On se ale už rozhodl. Nemůže to tam přece být tak strašné, vždyť jsou to přece Korejci jako my, přesvědčoval ženu i sám sebe.

Na konci roku odletěl spolu s ženou a dvěma dcerami přes Moskvu do Pchjongjangu. Krátce po přistání ale dostal zlé tušení. Mávající děti, které soudruzi nakomandovali k jejich přivítání, neměly v prosincovém mrazu ponožky
a v tenoučkých šatičkách se třásly zimou.

Byl jsem jako papoušek

Rodinu převezli do tzv. domu pro hosty, ve skutečnosti přísně střeženého baráku v horách. Oh Kil-nam se slibovaného místa ekonoma nedočkal, o jeho nemocnou ženu se také nikdo nepostaral. V táboře strávili nekolik měsíců, během kterých jim vymývali mozky myšlenkami Kim Ir-sena, zakladatele totalitního režimu

Oh a jeho žena pak začali pracovat v severokorejském rozhlase. "Četl jsem scénáře založené na stranických direktivách. Za chvíli jsem byl jako papoušek," vzpomíná Oh. Jeho manželka rozhlas po čase opustila - sužovaly ji zdravotní problémy a zároveň byla vůči režimu stále kritičtější.

Obrázky z Kimovy říše

Po čase se Oh dozvěděl, že strana ho chce vyslat na ambasádu v Kodani. Měl by tam dělat to, co dříve severokorejští agenti provedli jemu - lákat mladé Jihokorejce žijící ve Východním Německu ke zběhnutí do KLDR. Když se s novinkou svěřil své ženě, dočkal se zuřivého odmítnutí.

"Pamatuji si, jak jsme si o tom šeptali pod dekou. Řekl jsem jí, že když tuto misi splníme, udržíme si v Severní Koreji dobré bydlo. Dala mi facku a řekla, že musíme zaplatit za mé chyby, nesmíme ale do pasti lákat další lidi," vypráví Oh. "Řekla mi, že až přiletím do Evropy, musím najít způsob, jak utéct. Pak se prý najde způsob, jak zachránit i mojí rodinu," vzpomíná Oh.

Vrať se, tati

Na kodaňském letišti se mu skutečně podařilo ztratit se z dohledu agentů KLDR. "Přišel jsem k přepážce imigračního úřadu a podstrčil jim lísteček, na kterém jsem napsal POMOZTE MI. Vysvětlil jsem jim, že pas, který drží v ruce, není můj skutečný pas, že ten pravý mi sebrali v Severní Koreji a že mé skutečné jméno je Oh Kil-nam," vypráví sedmdesátiletý muž.

Po dvou měsících ve vazbě ho Dánové poslali do Německa, kde se Oh pokusil učinit cokoliv k osvobození své rodiny. "Mojí největší chybou bylo, že jsem neoslovil přímo německé ministerstvo zahraničí," vysvětluje. Pro jeho ženu a dvě dcery byly následky jeho útěku katastrofické.

Režim je poslal do pracovního tábora Jodok, kam posílal své nejhorší nepřátele. Oh se o jejich osudu dozvěděl v roce 1991, kdy dostal šest fotografií své rodiny a kazetu s nahraným vzkazem. "Dcery mi na ní vzkazovaly, že jim moc chybím a že bych se možná už mohl vrátit," říká Oh.

Pochopil, že je to past. "KLDR mi chtěla zabránit v návratu do Jižní Koreje. Pracoval jsem v jejich propagandistickém oddělení, znal jsem jejich tajemství," vysvětluje zlomený muž, který se v roce 1992 vrátil do své rodné země. O své ženě a dcerách už nikdy neslyšel.

"Cítím, že bych se s nimi mohl ještě setkat, ale je to jen naděje. Záblesk naděje v temném tunelu. Doufám, že se s nimi ještě někdy setkám, obejmu je, sevřu v náručí a budu plakat štěstím. Pokud se to stane, bude to nejšťastnější den mého života," říká muž, kterého totalitní režim připravil o všechno.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Cvičení afghánské armády nedaleko Kábulu (17. října 2017)
Krvavé úterý v Afghánistánu. Válka s Talibanem vstupuje do Trumpovy éry

Nekončící válka v Afghánistánu se dostává do nové fáze. Američané v rámci nové strategie stupňují nálety na Taliban a počet civilních obětí rychle roste....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.