Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ruský soud změnil člence Pussy Riot trest na podmínku, dvěma ho potvrdil

  10:05aktualizováno  12:49
Městský soud v Moskvě změnil trest jedné ze členek skupiny Pussy Riot. Jekatěrina Samucevičová dostane pouze podmínku. Zbylým dvěma ženám potvrdil dva roky odnětí svobody nepodmíněně. Obhajoba žádala úplné zrušení srpnového rozsudku a osvobození všech členek, které byly souzeny za výtržnost v pravoslavném chrámu. Rusky trvají na tom, že jejich akce byla čistě politická.

Moskevský soud projednávající odvolání členek Pussy Riot zmírnil Jekatěrině Samucevičové nepodmíněný trest na podmíněný. "Soud tímto způsobem uznal, že Samucevičová se může napravit i bez izolace," vysvětlila jeho mluvčí. Dvěma zbývajícím, Naděždě Tolokonnikovové a Mariji Aljochinové, dvouleté odnětí svobody potvrdil. Rozsudek se tak stal pravomocným.

V případě Samucevičové svou roli sehrálo, že v předvečer odvolacího procesu vyměnila advokáty, omlouvala se věřícím a změnila linii obhajoby, která zdůrazňovala její menší roli v kontroverzním happeningu. Zbylé dvě zpěvačky vinu nepřiznaly. Věřícím se však omluvily.

Samucevičová po verdiktu uvedla, že má rozporuplné pocity. "Jsem ráda, to jistě, ale za holky mě to mrzí," dodala. Její otec Stanislav řekl, že dceru odveze z Moskvy, aby si krátce odpočinula. Až se vrátí, bude podle něj bojovat za propuštění zbylých dvou punkerek.

Soud paradoxně poslal na svobodu bezdětnou Rusku, zatímco na její kolegyně čekají doma malé děti. V jiných případech soudy dovolují i odklad trestu, dokud potomci odsouzených nepovyrostou.

Soudní budovu ještě před začátkem jednání obklopily desítky policistů a příslušníků soudní stráže, v okolí parkuje několik policejních autobusů. Sešel se dav stoupenců a odpůrců Pussy Riot i množství novinářů. Na jedné z budov se objevil transparent s nápisem "Bohorodičko, vyžeň Putina!", úryvek z textu, který zazněl na akci, za níž je kapela souzena.

Soud začal odvolání projednávat už 1. října, ale téměř vzápětí byl odročen o deset dnů po nečekané žádosti jedné z odsouzených o změnu obhájců. K dosavadní trojici advokátů tak ve středu přibyla čtvrtá právnička, Irina Chrunovová.

V úvodu obhajoba požádala o vyslechnutí svědků, které během srpnového procesu nepřipustila soudkyně Marina Syrovová, jakož i o novou soudní expertizu kontroverzního vystoupení Pussy Riot, protože její autorka byla mezitím zpochybněna v jiném procesu. Odvolací soud obě tyto žádosti hned zamítl.

Podle moskevského rozhlasu je momentálně Samucevičová už na svobodě. Soud do deseti dnů rozhodne o místě, kde si Tolokonnikovová a Aljochinová odpykají trest. Obhajoba ovšem přislíbila, že se nadále bude domáhat osvobození klientek. Hodlá napadnout verdikt ještě u prezídia moskevského soudu a ve Štrasburku u Evropského soudu pro lidská práva.

"Akce byla čistě politická," trvají členky na svém

"Nechtěla jsem nikoho urazit a omlouvám se, pokud jsem se věřících dotkla. Ale naše akce byla politická, proti režimu prezidenta Vladimira Putina," zdůraznila Jekatěrina Samucevičová.

Její kolegyně na lavici obžalovaných v prosklené kabině se do výpadů na Putinovu adresu pustily více. Aljochinová mu vyčetla, že se "stydí" vyslovit název kapely, který by podle ní měl znít "Vzpoura koťátek", ale nestyděl se slibovat, že nepřátele nechá "odkráglovat na hajzlících".

Kauza Pussy Riot

Naděžda Tolokonnikovová (22), Marija Aljochinová (24) a Jekatěrina Samucevičová (30) letos v únoru, tedy ještě před březnovými prezidentskými volbami, v moskevské katedrále Krista Spasitele zpívaly "Bohorodičko, vyžeň Putina". Tvrdily, že tak protestovaly proti výzvám hlavy pravoslavné církve hlasovat pro favorita voleb, tehdejšího premiéra a nynějšího prezidenta Vladimira Putina. Tuto argumentaci však prvoinstanční soud odmítl a 17. srpna punkerky odsoudil za výtržnost motivovanou náboženskou nesnášenlivostí ke dvěma letům za mřížemi.

Další výpady na adresu Putina, který nedávno odsouzení mladých žen pochválil jako správné, pak předsedající soudkyně přerušovala nabádáním, aby obžalované hovořily jen k verdiktu.

"Všechny jsme nevinné, to je očividné! Rozsudek by měl být zrušen," apelovala obžalovaná Marija Aljochinová. Pochybuje však, zda po sedmi měsících "vylévání kýblů špíny a lží" na Pussy Riot je ruská justice, zdiskreditovaná předchozími procesy, s to dospět k čestnému soudu.

Jako "nepřípustné vměšování v právním státu" odmítla i přísliby církve, že se výměnou za pokání přimluví u soudu. "Neklaďte nám za vinu, co jsme neudělaly. Ve vězení jsme za politické názory!" zvolala.

"Je jasné jako den, že naše vystoupení bylo politické, a ne protináboženské," zdůraznila i poslední souzená, Naděžda Tolokonnikovová. Vinu prý nemůže přiznat i proto, že skupina "vyfasovala" paragraf, který se na akci nevztahoval. Omluvila se však věřícím za to, co udělala.

Obhajoba: Svatokrádež a rouhačství tu nemáme od dob cara

Podle obhajoby byly ženy odsouzeny na pokyn shora, ačkoli se dopustily nejvýše přestupku trestaného pokutou. Zločiny "svatokrádeže" a "rouhačství" totiž zmizely z ruského práva v roce 1917 spolu s carem. Ale nedávno se prezident Putin v televizním rozhovoru nechal slyšet, že rozsudek považuje za správný a že "děvčata dostala, co chtěla".

Fotogalerie

Verdikt vnímají domácí i západní kritici ruských poměrů jako součást "utahování šroubů" po Putinově návratu do Kremlu. V předvečer procesu Pussy Riot postoupily do užšího výběru kandidátů na udělení Sacharovovy ceny od Evropského parlamentu.

Odsouzení Pussy Riot bývá přirovnáváno k uvěznění někdejšího ropného magnáta Michaila Chodorkovského. V jeho případě - rovněž po odročení - trval odvolací proces jeden den.

Neohroženě proti nepravosti?

Akce tří mladých žen však vzbuzují rozporuplné reakce po celé Evropě. V Německu vyvolala silné protesty jejich nominace na Lutherovu cenu. Proti navržení vystoupili evangeličtí teologové, podle nichž byl protest rouhačstvím, i někteří politici. Odpůrci nyní usilují o zrušení nominace; vedení města Wittenberg však na svém rozhodnutí trvá.

Cenu oficiálně nazývanou Neohrožené slovo uděluje každé dva roky 16 německých měst spojených s působením náboženského reformátora Martina Luthera (1483-1546). Každý má právo navrhnout osobu nebo instituci, která podle něj stejně jako Luther neohroženě vystoupila proti nespravedlnosti. Z kandidátů vyberou v listopadu vítěze, který příští rok kromě ocenění získá 10 000 eur (zhruba 250 000 Kč).

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Číně se propadla silnice, hned do ní zahučel motorkář
VIDEO: Muž jel na skútru a koukal do mobilu, nevšiml si díry v silnici

Propast gigantických rozměrů na silnici v jihočínském městě Pej-chaj přehlédl muž na skútru, který se místo řízení věnoval svému telefonu. Do díry, která...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.