Senátoři potopili brazilskou prezidentku. Rousseffovou nahradí Temer

Senátoři potopili brazilskou prezidentku. Rousseffovou nahradí Temer | foto: AP

Brazilští senátoři odvolali prezidentku, viní ji z čachrů s rozpočtem

  • 19
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová opustila úřad prezidentky. Ve funkci ji nahradil viceprezident Michel Temer, který už oznámil složení nové vlády. Sesazení Rousseffové schválila ve čtvrtek většina senátorů. Bývalá prezidentka to označila za puč a obvinění z manipulace s výsledky státního rozpočtu za nespravedlivá.

Rousseffová před odchodem z prezidentského paláce vyjádřila přesvědčení, že v dalším hlasování bude očištěna a do úřadu se vrátí. Podle agentury Reuters také uvedla, že je pyšná, že mohla být první ženou v čele největší latinskoamerické země. „Byla jsem zákonně zvolena 54 miliony Brazilců... a nikdy jsem si nemyslela, že budu muset bojovat proti puči,“ zopakovala své stanovisko ke svému sesazení Rousseffová. Dodala, že bude pokračovat v boji za demokracii.

Hlasování o jejím sesazení bylo přenášeno živě z budovy senátu, který začal o takzvaném impeachmentu jednat ve středu. Senátoři měli právo vyslovit se k vlastní volbě a zdůvodnit ji, což většina z nich využila. Nakonec pro stíhání prezidentky hlasovalo 55 senátorů.

Rousseffová je nyní zbavena funkce na maximálně 180 dní, které má senát na to, aby posoudil oprávněnost žaloby. Pokud se jich v této lhůtě aspoň dvě třetiny vysloví kladně, odstoupí Rousseffová definitivně a osm let nebude smět kandidovat na žádnou volenou funkci.

Osmašedesátiletá Roussefová přiznala, že se dopustila chyb, ale je přesvědčena, že nespáchala žádný zločin. „Jsem souzena nespravedlivě,“ uvedla bývalá prezidentka, která do nejvyššího úřadu nastoupila v lednu 2011. Její stoupenci ze Strany pracujících (PT) svolali k paláci manifestaci s mottem Nepřijmeme nelegitimní vládu. Podle listu El País se jich shromáždily asi 3000, včetně exprezidenta Luly da Silva.

Nová vláda se ve čtvrtek večer ujala funkce a Temer oznámil jména více než dvacítky svých ministrů, mezi nimiž na rozdíl od předchozí vlády není žádná žena. Seznam nové vlády přinesla televize G1 s tím, že zbývá obsadit dva posty. Novým ministrem zahraničí bude senátor a bývalý guvernér Sao Paula José Serra (74), finance povede dlouholetý guvernér centrální banky (2003-2011) Henrique Meirelles (70) a ministrem obrany bude poslanec Raul Jungmann (64), který působil jako ministr v 90. letech.

Temerovi hrozí stejná žaloba jako sesazené prezidentce

Uvnitř v paláci panuje podle agentury AFP pohřební atmosféra, mnoho zaměstnanců si hledá jinou práci, protože pro Temera pracovat nechtějí.

Rousseffová se považuje za oběť „státního převratu“ zosnovaného Temerem. Jeho Strana brazilského demokratického hnutí (PMDB) totiž koncem března vystoupila z vládní koalice a zvýšila tím pravděpodobnost, že se podaří Rousseffovou sesadit.

Temer sice může Brazílii vést až do konce nynějšího prezidentského mandátu v roce 2018, ale je velmi nepopulární. V případě, že by se nyní konaly volby, podpořilo by ho jen dvě procenta lidí.

Stíhání šéfa opozice

Brazilský nejvyšší soud ve čtvrtek povolil zahájit vyšetřování vůdce opozice Aécia Nevese za korupci. O vyšetřování Nevese soud požádala generální prokuratura. Generální prokurátor Rodrigo Janot řekl, že panuje podezření, že na Nevesově kontě skončilo nespecifikované množství peněz ze státních podniků spojených s kauzou Petrobras. Jako někdejší guvernér státu Minas Gerais čelí Neves také podezření, že se pomocí finančních machinací v bance Banco Rural snažil zakrýt rozpočtové ztráty v Minas Gerais.

Navíc mu stejně jako Roussseffové hrozí ústavní žaloba, a to ze stejného důvodu. Kromě toho podle některých zdrojů přijal 1,5 milionu dolarů (asi 36 milionů korun) před volbami od stavební firmy, která spolupracovala se státní firmou Petrobras.

Podle Temera to byl legální dar na volební kampaň. Podle brazilské justice figuroval na seznamu stavební firmy Camargo Correa, která mu v 21 případech vyplatila celkem 345 000 dolarů. Je podezření, že to byly úplatky, Temer však všechna obvinění popírá.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video