Odvolací soud potvrdil vězení pro řidiče autobusu

"Pro pana Černého žádám podmíněný trest, vzhledem k jeho bezúhonnosti jak na silnici, tak v místě bydliště i zaměstnání," argumentoval při odvolacím řízení obhájce František Hrudka.

Žaloba naopak žádala přísnější potrestání, nejen pro velmi závažné následky nehody, ale i vzhledem k tomu, že by každý trest měl obsahovat jak preventivní, tak i represivní stránku a ta uložením trestu při dolní hranici trestní sazby nebyla naplněna.

Ještě před vynesením rozsudku dala předsedkyně soudu prostor přítomným pozůstalým a poškozeným. "Jsme poškozeni na celý zbytek života, zabil nám pětadvacetiletou dceru, měl by dostat sedm nebo ještě více let," uvedli manželé Loskotovi.

"Pan Černý není člověkem, který by si zasloužil mírnější trest," řekl Ivo Horák, který osudného dne přišel o matku.

"Mrzí mě to a bude mě to pronásledovat do smrti," tvrdil při svém jediném projevu před soudem Černý. Při odchodu od soudu odmítl cokoliv dodat. Jeho životní partnerka však s úsměvem řekla: "Čekali jsme to."

"Vše je skončeno, není co dodat," uzavřel Černého obhájce.

Soud poslal už v červnu řidiče za mříže
Řidič kladenského autobusu Luděk Černý byl koncem června okresním soudem odsouzen ke čtyřem letům ve věznici s dohledem. Soud mu také zákazal řízení motorového vozidla po dobu osmi let.

Státní zástupce Jaroslav Voborník tehdy požadoval trest na dolní hranici zákonné sazby, která za trestný čin obecného ohrožení a ublížení na zdraví s následkem smrti dosahuje tří až deseti let.

Obhájce, František Hrudka, naproti tomu požadoval pro svého mandanta pouze podmíněný trest. "Za určitou polehčující okolnost lze považovat oční vadu. Není vinou pana Černého, že řídil autobus bez brýlí. Další polehčující okolností je podle mě fakt, že můj mandant nevěděl o svých osobnostních rysech, které pojmenovala až psycholožka," uvedl obhájce. Navíc se za Černého postavil i kolektiv odborářů ČSAD Kladno se svou společenskou zárukou.

Při projevu obhájce pozůstalí po obětech autonehody jen nevěřícně kroutili hlavami, místy se i ironicky pousmáli.

Po poradě vynesla předsedkyně senátu Kateřina Hykešová verdikt a odůvodnila ho tím, že v případě Luďka Černého nelze vzít v potaz společenskou záruku, neboť Černý není ani alkoholik, kterého by bylo třeba léčit, ani nezbedné dítě z dobré rodiny. Proto nelze jeho čin napravovat tímto způsobem a snažit se o jeho převýchovu.

Podle Hykešové muž, který stál v době nehody mezi nepojízdnou Tatrou a osobním vozidlem, nezemřel v příčinné souvislosti se střetem autobusu a Tatry. Černý byl tedy souzen za trestný čin obecného ohrožení a ublížení na zdraví s následkem smrti a má podle soudu na svědomí devět lidských životů a sedmadvacet raněných, z toho šest těžce.

Státní zástupce i obhajoba si ponechali zákonnou lhůtu k podání odvolání.

"Rozsudek považuje můj mandant z hlediska viny za správný, nemáme výhrad. Soud se ztotožnil s celou řadou našich argumentů o vedlejších příčinách nehody. Jediný spor máme v otázce druhu a výši trestu, respektive zda má být trest podmíněný či nepodmíněný," míní Hrudka.

"Jsem rád, že soud označil obžalovaného za viníka, mám však výhrady k výšce trestu a myslím si, že by mělo být potrestáno i ČSAD Kladno, které nese na nehodě velkou část viny. Uvažujeme o tom, že budeme po ČSAD Kladno požadovat určité náhrady," uvedl krátce po vynesení verdiktu Ivo Horák, příbuzný jedné z obětí.

Před senátem vystoupila důležitá svědkyně, která autobus těsně před nehodou předjížděla a ve zpětném zrcátku také viděla střet obou vozidel. Nic nového však do procesu svou výpovědí nevnesla.

Řidič neměl v době nehody brýle
Překvapivé svědectví přednesl během procesu znalec v oboru očního lékařství Josef Hycl. "Při vyšetření šestého června loňského roku jsem u pana Černého zjistil krátkozrakost. Na pravém oku 1,25, na levém 1 dioptrii," uvedl znalec s tím, že tyto hodnoty jsou vyšší, než jaké připouštějí normy pro řidiče osobní přepravy.

"V praxi to znamená, že takto postižený člověk rozpoznává detaily předmětů na vzdálenost dvakrát menší, než osoba zdravá," dodal s tím, že se také v závislosti na špatném vidění zvyšuje čas reakcí.

Vlastním šetřením Hycl zjistil, že se Černý podrobil očnímu vyšetření 20. ledna 1999, tedy necelé dva týdny před nehodou. Kladenská lékařka naměřila stejné hodnoty dioptrií a doporučila nosit při jízdě brýle. "Brýle jsem si nechal dělat, ale než byly hotové, měl jsem nehodu," říká Černý a dodává, že nikdy špatně neviděl.

U soudu si však nedokázal vzpomenout, řekl-li o výsledku vyšetření svých očí zaměstnavateli. "Lékařka mi neřekla, že nesmím řídit autobus," uvedl Černý, a proto po vyšetření dál řídil autobusy plné lidí. "Oznamovací povinnost však řidič v tomto případě nemá," konstatovala Kateřina Hykešová.

Řidič napadl novináře
Po vynesení rozsudku byl Luděk Černý nervózní. Při odchodu z jednací síně napadl kameramana zpravodajství TVD. Vrazil do něj a odhodil ho na stěnu. "Stál jsem u stěny chodby a pan Černý měl pro odchod dostatek prostoru," řekl kamereman Marek Zábranský.

Obhájce obžalovaného se k celému incidentu vyjádřit lakonicky. "Nevšiml jsem si, nemohu se vyjádřit. Lidská povaha je složitá, je to jeho osud, nemohu se vyjádřit," uvedl.

Černý nemá za volantem co dělat, prohlásila psycholožka
Během procesu vystoupila před soudem psycholožka, která obžalovaného označila za osobu, která nemá za volatem místo. "Obžalovaný má sklony k rizikovému jednání, spoléhá často na náhodu, má sníženou schopnost předvídat a nižší psychickou odolnost," prohlásila Vlasta Rédlová.

Nehoda se stala 2.února 1999 u Středokluk
Nehoda se stala kolem osmé hodiny ráno 2. února 1999 na dálnici mezi Kladnem a Prahou, asi 150 metrů od benzinové pumpy u Středokluky na Praze-západ. Řidič autobusu, který vyvázl bez zranění, z dosud nezjištěných příčin neuhnul do levého jízdního pruhu a pravou stranou narazil do odstaveného nákladního vozu a montážního osobního vozu. Srážka autobus katapultovala několik desítek metrů do pole.

Nákladní automobil Tatra měl technické problémy, proto s vozem zastavil v odstavném pruhu. Poté zatelefonoval do své firmy, která mu poslala montážní vůz Peugeot, který po příjezdu zaparkoval před Tatru.