Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Padesát let za mřížemi, smetl soud v Haagu odvolání padlého diktátora

  12:58aktualizováno  13:39
Někdejší liberijský prezident Charles Taylor neuspěl s odvoláním proti verdiktu, kterým jej loni soud poslal na 50 let za mříže za zvěrstva spáchaná v době občanské války v Sieře Leone. Od norimberského procesu je vůbec první bývalou hlavou státu odsouzenou mezinárodním tribunálem.

Charles Taylor u Zvláštního soudu pro Sierru Leone v Haagu (16. května 2012) | foto: Reuters

Už v dubnu loňského roku Zvláštní tribunál pro Sierru Leone shledal padlého liberijského diktátora vinným z napomáhání na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných za občanské války v sousední Sieře Leone v 90. letech. Proti verdiktu se však odvolal a proces se přes rok táhl nanovo.

Nyní mu padesátiletý trest odvolací soud potvrdil. S plnou platností tak byl exprezident jako vůbec první hlava státu odsouzena mezinárodním soudem k odnětí svobody.

Ačkoliv Zvláštní tribunál pro Sierru Leone sídlí v sierraleonské metropoli Freetownu, bývalou hlavu soudili z bezpečnostních důvodů v Haagu.

Obžaloba pětašedesátiletému Charlesi Taylorovi i podruhé prokázala, že v letech 1991 až 2002 vojensky podporoval a řídil sierraleonské povstalce z Jednotné revoluční fronty (RUF) výměnou za diamanty. Rebelům dodával zbraně a munici a organizoval jejich další postup směnou za cenné drahokamy. Z nich pak financoval Liberijskou národní vlasteneckou frontu, jíž velel, v paralelní občanské válce v Libérii.

Po skončení války v Libérii se Taylorem vedená fronta transformovala v politickou stranu a on z ní následně po vítězných volbách vzešel jako prezident. Taylor, jemuž se nechvalně přezdívalo "Řezník z Monrovie" podle místa, kde se narodil, stál v čele Libérie od roku 1997 po šest let.

V roce 2003 se však v Libérie naplno rozpoutal další konflikt, který diktátora smetl, a on byl nucen prchnout do exilu v Nigérii. Po třech letech jej ovšem na severu země nakonec po několika úhybných manévrech dopadl Interpol a nechal jej deportovat zpět do vlasti. Odtud byl exprezident z bezpečnostních důvodů přesunut následně do Haagu, kde byl držen až do současnoti.

O Taylorem podporovaných jednotkách RUF i o něm samotném koluje celá řada zkazek, z nichž zamrazí. Někdejší exdiktátorův důstojník již dříve před tribunálem v Haagu vypověděl, že Taylor nařizoval ozbrojencům, aby snědli maso svých nepřátel.

Válka v Sieře Leone z let 1991-2002 si vyžádala 120 tisíc mrtvých. Ta v sousední Libérie podle odhadů stála život 150 tisíc lidí.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Loutky Si Ťin-pchinga i podnikatelská esa. Kdo určuje směr moderní Číny?

Čínu už za pár dní čeká další sjezd Komunistické strany. Server CNN u této příležitosti oslovil desítku expertů a sestavil žebříček pěti nejvlivnějších lidí...  celý článek

Sebastian Kurz promlouvá po oznámení výsledků voleb (15. října 2017)
Kurz se zřejmě spojí s krajní pravicí. S Visegrádem bude vzdorovat Bruselu

Rakousko se po volbách chystá na pravděpodobnou koalici vítězných lidovců a krajně pravicových Svobodných. Strany sdílejí zejména tvrdý postoj k imigraci. Čeká...  celý článek

Isnilon Hapilon, vůdce filipínské pobočky Islámského státu na archivním snímku
Emír Islámského státu na Filipínách je po smrti, vojáci čistí Marawi

Definitivní porážka islamistů ve městě Marawi je otázkou několika dní, věří velitel filipínských ozbrojených sil generál Eduardo Ano. Vojáci v bojích na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.