Ve čtvrtek projednávali novelu ústavy, která by změnila alespoň to, že imunita poslance chrání doživotně.
"Dovedu si docela dobře představit, že na konci volebního období před Poslaneckou sněmovnou a Senátem budou stát řady příslušníků policie, a jak poslanci a senátoři vyjdou ze sněmovny a ze Senátu, neb jim skončil mandát, tak jim budou nasazovat klepeta," volal v sále komunista Karel Vymětal.
Pak se obrátil ke stolku, kde na něj nevěřícně hleděl ministr spravedlnosti, a dodal: "Já to chápu, že to je způsob, jak vládní koalice vymyslela, jak ústavou zastrašit opozici."
Jiní pak vytáhli osvědčenou kartu. "Jsou to návrhy z mého pohledu populistické, vedené jakousi zdánlivou vůlí lidu k tomu, abychom nebyli beztrestní," řekla poslankyně ODS Eva Dundáčková. Podle poslankyně Dundáčkové není vina na straně poslanců. Chyba je prý v tom, jak imunitu občané a novináři chápou.
"Dnes je možné stíhat poslance a senátory ve dvou režimech, to znamená, že mohou býti stíháni stejně jako všichni ostatní občané," prohlásila.
To tedy pravděpodobně znamená, že nejen poslanci a senátoři, ale i všichni občané mají možnost si vybrat, kdo je bude stíhat například při spáchání dopravního přestupku: zda to budou jejich kolegové "z práce", nebo policie.
A že to není těžká volba, ukazuje případ předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, který vloni vyjížděl z Lidového domu v centru Prahy a naboural. Policii ukázal poslanecký průkaz a ta musela odjet. Celý případ putoval na mandátový výbor sněmovny.
"Je to naprosto absurdní," komentoval jednání po skončení debaty předkladatel novely Pavel Rychetský. "Ustanovení v ústavě, že trestní stíhání je navěky vyloučeno, pokud se tak rozhodne komora, je nevyšší čas odstranit," dodal cestou ze sněmovny.
A kdy to bude? To není jasné. Poslanci totiž počítají s tím, že novelou se nyní asi půl roku budou zabývat v komisi pro ústavu.
