Odváží se někdo potopit ústavu EU?

  • 11
Británie hrozí, že klidně "potopí" novou evropskou ústavu. Poláci jsou zase připraveni "zemřít", pokud ústava nezachová pro ně výhodný systém hlasování v EU. Nesmiřitelné jsou i malé státy včetně Česka: chtějí svého komisaře, nebo...!

Jak se blíží prosincový summit, na němž se rozhodne o příští evropské ústavě, všichni nějak přitvrzují.

Britské varování zní zatím nejdůrazněji. "Je vysoce žádoucí, ale nikoli absolutně nezbytné mít (ústavní) smlouvu," uvedl nejmenovaný vysoký britský činitel, podle něhož "půjde život dál" i bez ústavy. To je bráno jako signál, že Británie by mohla návrh ústavy vetovat.

Pro Polsko je zase "daleko důležitější kvalita (ústavy) než kalendář", jak tvrdí náměstek ministra zahraničí Jan Trusczyński. Pro Varšavu (a také pro Madrid) "kvalita" znamená, že v ústavě zůstane starší hlasovací systém, který dává oběma zemím v EU prakticky stejnou moc jako Německu nebo Británii.

"Kvalitu před kalendářem" upřednostňuje i český premiér Vladimír Špidla. Tomu jde zase o udržení českého místa v Evropské komisi - v orgánu, kde se připravují všechny právní texty unie.

Evropský parlament nemůže ústavu vetovat ani zdržet, a tak alespoň hrozí negativní kampaní proti každému znění, které by omezilo práva parlamentu. To je vážná hrozba. V řadě zemí musí ústavu schválit i lidová hlasování - a u lidí není ústava zatím příliš populární.

Tvrdé postoje členských zemí, které jen opakují své požadavky a nic neřeší, budí neklid v Bruselu. "Není úplně normální, že se při každém zasedání mezivládní konference (o ústavě) více otázek objeví než vyřeší," postěžoval si komisař pro rozšíření Günter Verheugen.

A jeho kolega Michel Barnier rovnou varoval, že ústava je poslední šancí pro spojenou Evropu - v příštích týdnech je v sázce EU, jak ji známe.

Barnier je z Francie, Verheugen z Německa. Jejich země usilují o to, aby se ústava schválila v té podobě, v jaké ji letos v létě schválil Konvent o evropské budoucnosti. Paříž a Berlín nehrozí blokádou ústavy - ani v případě, že neuspějí. Jen varují, že když ústava neprojde, půjdou si svou cestou. Bez ohledu na zbytek EU.

Jaká je ta cesta? To zatím nikdo přesně neví. Mluví se však o něčem, co tu nebylo už více než tisíc let - od časů Karla Velikého, jehož říše dominovala Západu. Mluví se o německo-francouzské federaci.

K ní by nemusely patřit jen tyto dva státy. Belgie nyní zvažuje rezoluci požadující v případě neúspěchu ústavy "posílenou spolupráci se zeměmi, které si to přejí" - v prvé řadě s Paříží a Berlínem. Možná jsou to jen diplomatické manévry, tak jako většina dnešních tvrdých řečí. Možná je to něco více.


Nejlepší videa na Revue