Hotovost ve výši 1,3 milionu přinesla minulý rok žena do budovy Okresního soudu v Písku. Peníze si u ní schoval známý, který zemřel v domově důchodců. Protože nezanechal závěť a nepodařilo se dohledat ani žádné zákonné dědice, peníze připadly do státního rozpočtu.
Odúmrťmajetek zemřelého, který po sobě nezanechal dědice |
Skrze odúmrť stát loni dědil ve více než patnácti stech případech. Kromě 274 milionů z nemovitostí a cenných papírů získal i desítky milionů v hotovosti a přes 33 milionů z vkladních knížek či účtů stavebního spoření. Kolik bylo mezi zemřelými klientů domovů pro seniory, s určitostí říct nelze.
„Majetky z odúmrtí získáváme do své správy na základě rozhodnutí soudů, která však takové skutečnosti nepopisují,“ objasnil Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jehož prostřednictvím stát dědí.
Hodnoty majetku z odúmrtiHodnota majetku z odúmrti v uplynulých letech zahrnující cenné papíry, majetkové účasti, nemovitosti a movité věci:
Pozn.: Statistika neobsahuje peníze a prostředky z vkladních knížek, jejichž hodnota se odhaduje na dalších zhruba 150 milionů ročně. Hodnota majetku získaného v letech 2012 až 2014 podle trvalého bydliště zůstavitelů:
Zdroj: ÚZSVM |
Podle Jiřího Duška, šéfa sítě domovů Anavita pro klienty s Alzheimerovou chorobou a demencí, jsou tyto případy spíš rarita. Třeba v pobočce na Znojemsku se za šest let existence ještě nestal. „Vždy se najde nějaký synovec nebo vzdálenější rodina, která majetek podědí,“ řekla iDNES.cz mluvčí sítě sedmi zařízení Hana Raiskubová.
V žebříčku regionů, po jejichž zemřelých obyvatelích stát v minulých letech dědil nejvíc, je přitom jižní Morava na třetí příčce. Nejvíc státu putovalo po obyvatelích Prahy a Středních Čech - v letech 2012 až 2014 šlo o vlastnictví v hodnotě skoro půl miliardy.
Ani to, kdo státu v uplynulých letech zanechal nejvíc, úřad neví. „Takové informace cíleně neshromažďujeme, tudíž nemůžeme přesně určit, který zůstavitel byl ‚nejzámožnější‘,“ podotkl Ležatka.
Ročně o 30 milionů korun méně
Od začátku roku 2014, kdy vstoupil v platnost nový občanský zákoník, se státní příjmy z odúmrtí tenčí, protože se rozšířil okruh dědiců - dědické právo tehdy připadlo třeba i strýcům či sestřenicím (psali jsme zde).
„Zejména od té doby vykazují příjmy státu z odúmrtí klesající trend, odhadujeme, že ročně jde o snížení o více než 30 milionů korun,“ upřesnil mluvčí ÚZSVM. Propad je podle něj patrný zejména v příjmech z peněz a vkladních knížek, nikoli z majetku, z něhož stát loni naopak získal o 30 milionů víc než v roce 2014.
A příjmy budou klesat i dál. Evidované sumy stále dosahují stamilionů především díky tomu, že ještě dobíhají dědická řízení z minulých let.
I notáři, jejichž úkolem je pozůstalé vyhledávat, připouštějí, že pátrání někdy sice trvá i roky, avšak zisková pozůstalost bez dědiců je z jejich pohledu už poměrně výjimečný jev. „Jsou to řádově jednotky případů. Nadále je však běžné, že zákonní dědicové dědictví odmítají, protože je předlužené,“ přiblížil příbramský notář Ivan Houdek.
Notáři na vydání pozůstalosti státu kývnou až poté, co bezvýsledně pátrají v databázích, na obecním úřadě v místě bydliště zemřelého a nikdo se nepřihlásí ani na základě výzvy na úřední desce soudu.
Počet případů odúmrtí
Zdroj: ÚZSVM |
Likvidace předlužených dědictví příjem do státní pokladny negeneruje, ale zatěžuje ji. Nemálo stojí i likvidace bezcenného majetku z odúmrtí, loni se takto stát musel postarat o téměř 4 tisíce nezužitkovatelných věcí - ať už svépomocí, nebo prostřednictvím najaté firmy.
„Velmi časté jsou případy bytů či budov ve špatném technickém a hygienickém stavu. Převážná část bytového zařízení je bezcenná, tudíž neprodejná a je likvidována odvozem na veřejné skládky. Jedná se o staré a poškozené bytové vybavení, staré šatstvo, obuv, kuchyňské náčiní, časopisy, noviny, poškozené knihy, ale i zbytky potravin. Také likvidujeme autovraky,“ dodal Ležatka.
Staré bankovky muzeu, šperky prodat
Při nakládání se zděděným majetkem úřad nejprve posuzuje, zda jej ke své činnosti nepotřebuje některá státní instituce. Umělecké předměty, sbírky či starožitnosti většinou putují muzeím, galeriím, cenné kovy pak puncovnímu úřadu. Zděděné věci tak loni obohatily třeba sbírky Moravského zemského muzea.
„Muzeu převedená pozůstalost po zesnulé z Velkého Meziříčí čítala 900 knih - mezi nimi i souborná vydání děl Julese Vernea, Karla Maye a Agathy Christie. Dále pak bankovky z období Protektorátu Čechy a Morava,“ připomněl mluvčí.
Některé majetky stát prodává formou výběrového řízení, jako například šperky za 180 tisíc po zemřelém z Litoměřicka, mezi nimiž byl mimo jiné i diamantový náhrdelník či náramek zdobený brilianty. Nedávno nad očekávání výhodně prodal i opotřebované zemědělské vybavení včetně králíkárny či koňského kočáru, které zdědil spolu s 50 pozemky za 8,5 milionu korun na Sedlčansku.
Aby se opomenutí dědicové po letech hlásili o věci, které rozhodnutím soudu připadly státu, se nestává. „S případy, že by se zákonný dědic přihlásil až dodatečně, se námi oslovení ředitelé odborů ÚZSVM, do jejichž kompetence tato problematika spadá, dosud nesetkali. Jedná se tedy opravdu o zcela výjimečné a hypotetické záležitosti,“ uzavřel Ležatka.
