Ukrajinské regiony Krym a Lvovská oblast

Ukrajinské regiony Krym a Lvovská oblast | foto: Alex Tora / CC-BY-SA iDNES.czCreative Commons

Krym chce zrušit darovací listinu. Politický podvod, namítají Tataři

  • 162
Krymský parlament chce anulovat usnesení sovětského komunistického politbyra z roku 1954, které zmocnilo tehdejšího vládce SSSR Nikitu Chruščova předat Ukrajině "darem" černomořský poloostrov Krym. O odvolání darovacího dekretu, které by znamenalo návrat oblasti do područí Moskvy, mají poslanci podle agentury Interfax hlasovat v nejbližší době.

Moskevské vedení předalo před 60 lety Krym Ukrajině jako projev "bratrského přátelství" sovětských národů. Protože však podle krymských poslanců může Ukrajina nyní jako stát přestat existovat, akt z roku 1954 pozbude platnosti. Šéf parlamentu Vladimir Konstantinov ve čtvrtek prohlásil, že v případě rozpadu Ukrajiny je zrušení darovací smlouvy jediným možným řešením.

Krize na Ukrajině

Šéf krymské autonomní vlády Anatolij Mogiljov s radikálním názorem zastupitelů nesouhlasí. Podle agentury RIA Novosti prohlásil, že poslanci by se měli vyhnout jakýmkoli výrokům, které by mohly ohrozit územní celistvost Ukrajiny. "Hlavním úkolem poslanců nejsou okázalá prohlášení, ale ochrana bezpečnosti občanů," řekl Mogiljov podle ruské agentury.

Proti návratu pod nadvládu Moskvy, jíž Krym patřil od konce 18. století, se důrazně postavila i menšina krymských Tatarů. Jejich vůdce Refat Čubarov dnes označil úvahy o odtržení za "politický podvod". Krym podle něj zůstane součástí ukrajinského státu bez ohledu na prohlášení lidí typu Konstantinova, "kteří přicházejí a odcházejí," řekl Čubarov.

Desetitisíce krymských Tatarů byly v roce 1944 na rozkaz sovětského diktátora Josifa Stalina deportovány z poloostrova kvůli údajné kolaboraci s německou okupační mocí. Většina transportů zamířila do středoasijských sovětských republik. Teprve v roce 1989 v době Gorbačovovy perestrojky se mohli vrátit zpět do vlasti, na Krymu jich dnes žije přibližně čtvrt milionu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video